V Olomouci pojmenovali tři ulice. Majitelé nových bytů budou bydlet ve Frištenského, Budínové a Babky.

Foto: Se svolením Krajské oblastní divadlo Olomouc - Karel Konečný

Popisek: Poznáte ji? ´Úchvatná paní Cheveleyová v inscenaci slavné satirické komedie Oscara Wildea Ideální manžel z roku 1954 není nikdo jiný než legendární Slávka Budínová. Není divu, že na ni olomoucké publikum dodnes vzpomíná.

Zastupitelstvo města Olomouce schválilo počátkem března pojmenování tří nových ulic. Nacházejí se na Tabulovém vrchu, ve Slavoníně a v Týnečku. V Olomouci teď nově existuje 714 ulic a náměstí.

Podle slavného zápasníka Gustava Frištenského bude pojmenována nově vznikající ulice na Tabulovém vrchu, navazující na Hněvotínskou nedaleko nového supermarketu. V lokalitě probíhá stavba dvou bytových domů. V blízkosti slavonínské pískovny Hamrys zase probíhá dostavba dvou rodinných domů a další získal stavební povolení. Nová ulice bude pojmenována podle herečky Slávky Budínové a naváže na ulici Požárníků. A v Týnečku, kde končí stavba šesti nových domků, vznikne ulice, pojmenovaná po olomouckém herci a držiteli Ceny města Olomouce Václavu Babkovi.

Borec Gustav Frištenský

Pestrý životní příběh slavného zápasníka a cirkusového siláka Gustava Frištenského sice přímo s Olomoucí spojený není, na konci života ale žil v nedaleké Litovli a tam je i pohřben. Na přelomu 19. a 20. století proslul jako takřka neporazitelný bojovník v řecko-římském zápase, v roce 1903 se stal amatérským mistrem Evropy a v roce 1929 vybojoval v pražské Lucerně titul mistra Evropy mezi profesionály. Pocházel v malé obce u Kolína, vyučil se řezníkem, a pak se vydal na zkušenou do Brna. Vydělal peníze zápasením, ale zároveň přišel o práci a v převážně německém Brně se pro něj nová nenašla. A tak se stal profesionálním zápasníkem a také cestoval po světě s cirkusem.

Nová ulice Frištenského (lokalita v katastrálním území Nová Ulice – Tabulový vrch); foto Statutární město Olomouc

Jeho silácká vystoupení a zápasy se staly doslova legendou. Málokdo už ale o něm ví, že byl za války aktivním členem protifašistického odboje, který finančně podporoval. Po válce byl oceněn Záslužným křížem za práci pro osvobození vlasti v době Protektorátu. V roce 1945 přispěl 45 000 korunami na obnovu vypálené obce Javoříčko. Úspory pak rozdělil manželkám zemřelých četníků. V roce 1956 obdržel titul Zasloužilý mistr sportu. V Litovli, kde se oženil a kde strávil i konec života, má před sokolovnou sochu. Ulic, po slavném zápasníkovi pojmenovaných, je po republice řada, nyní k ní tedy přibyla další v Olomouci.

Olomoucký herec Václav Babka

Václav Babka se narodil 11. srpna 1927 v Praze. V pražské Walterově továrně na letecké motory se vyučil soustružníkem a během války byl v totálním nasazení. Ovšem zvítězila touha po divadle, kterou zdědil po rodičích. A tak se na sklonku okupace stal elévem královéhradecké kočovné divadelní společnosti Bohuše Boka. Poté už jako profesionál začínal v Středočeském divadle Mladá Boleslav, po vojenské prezenční službě v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého setrval na dlouhá léta v zlínském Divadle pracujících. Od roku 1962 až do konce své herecké dráhy v roce 1987 pak byl členem souboru Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci. Oloumoučtí diváci si ho natolik oblíbili, že ho považovali za svého, což mimo jiné vyjádřilo město i Cenou města Olomouce.

Nová ulice Václava Babky (lokalita v katastrálním území Týneček); foto Statutární město Olomouc

U filmu začínal v roce 1954, první větší role přišla v roce 1957 v dnes již světoznámém Vynálezu zkázy Karla Zemana. Objevil se téměř v padesáti českých a slovenských filmech, kde velmi často hrál usedlejší postavy otců, úředníků, policajtů nebo učitelů. Přestože herecká kariéra Václava Babky byla dlouhá a plodná, ulici po něm dosud nikde nepojmenovali. A tak jeho Olomouc nyní splácí dluh vůči svému oblíbenému herci.

Deset olomouckých let Slávky Budínové

Přestože dlouho putovala od divadla k divadlu a nikde nemohla zakotvit, stala se v pozdějších letech Slávka Budínová oblíbenou herečkou zejména před kamerou. Zatímco film jí nabízel převážně vedlejší role, to nejlepší jí přinesla televize, kde v nejrůznějších seriálech, inscenacích a filmech sehrála desítky rolí, v nichž si ji diváci oblíbili. Svou kariéru zakončila v Praze v Divadle E. F. Buriana, kde hrála od roku 1960 až do odchodu do důchodu v roce 1987. Proč si na ni s pojmenováním ulice nyní vzpomněla Olomouc?

Nová ulice Slávky Budínové (lokalita v katastrálním území Slavonín); foto Statutární město Olomouc

Herecké nadání a lásku k divadlu zdědila po matce Albě, nadšené ochotnici. Otec Bedřich byl zpočátku proti, a tak musela Slávka studovat Obchodní akademii, potají ale docházela na soukromé hodiny herectví k významné ostravské herečce Marii Rýdlové. Ta jí také po uzavření škol Němci zajistila angažmá v Ostravském divadle, kde byla zaměstnána od 1. září 1943 jako elévka činohry s povinností účinkování v baletu, opeře, operetě, v operním a operetním souboru, a to za 800 korun měsíčně. Na den přesně o dva roky později se stala právoplatnou členkou souboru činohry a o další dva roky později byla propuštěna pro neschopnost. Stejně dopadla po třech letech práce v pardubickém divadle. Tentokrát to bylo pro nedostatek talentu. 1. srpna 1950 se na deset let stala členkou činohry Krajského oblastního divadla v Olomouci, kde konečně dostala příležitost zahrát si krásné role. Sama Budínová vzpomínala na toto období s láskou a tu jí nyní město Olomouc oplácí pojmenováním nové ulice.

Zdroj: Město Olomouc, CSFD, Wikipedie

Vložil: Ela Nováková