Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

V neděli občas něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Za temnou historií, barokními skvosty i tradicemi jižní Moravy. Nasedněte na kolo. Po kolejích s Českými drahami

08.09.2021
Za temnou historií, barokními skvosty i tradicemi jižní Moravy. Nasedněte na kolo. Po kolejích s Českými drahami

Foto: Vojtěch Dundáček (stejně jako ostatní snímky v článku, není-li uveden jiný zdroj)

Popisek: Železniční stanice v Jeseníku leží v západní části stejnojmenného města nedaleko potoka Staříč, na trati, která spojuje Lipovou-lázně s hraniční stanicí Mikulovice. Nádražní budova, která slouží od roku 1888, byla postavena podle univerzálního stavebního vzoru, takže architektonický skvost tentokrát nečekejte. Půvab okolní krajiny vám to ale vynahradí.

FOTOREPORTÁŽ Hlavní letní sezóna je sice za námi, podle předpovědi se nám ale ještě vrací sluníčko a s ním i možnost vyrazit si na kole. Nedávno jsme psali o krásách a zajímavostech Labské cyklostezky, tentokrát se podíváme do druhého kouta naší republiky. Moravská cyklostezka začíná u polských hranic v Mikulovicích a pokračuje přes Jeseník, okolo Šumperka do Olomouce, Kroměříže, Uherského Hradiště a Břeclavi.

Celkově má přes 300 kilometrů a je rozdělena do šesti menších etap. Na absolvování celé stezky se tedy doporučuje týden, nic vám ale nebrání využít jen konkrétní úseky pro víkendové výlety. I tady můžete pohodlně proložit putování přejezdy vlakem Českých drah, které méně trénovaným rekreačním cyklistům umožní vydat se bez obav i na vzdálenější cesty. Případně se přímo na místě podle situace rozhodnout, zda to zpátky domů ještě ušlapou, nebo se raději nechají svézt.

 

Jeseník

Město Jeseník se až do roku 1947 jmenovalo Frývaldov. Leží na soutoku Bělé a Staříče, v krajině přírodního bohatství, čistého vzduchu a léčivých pramenů. Radnice na Masarykově náměstí byla postavena v roce 1610 v stylu slezské renesance a vždy sloužila jako sídlo městské reprezentace.

 

Jeseník lázně

Sanatorium Priessnitz, hlavní dominanta Lázní Jeseník, vyrostla v roce 1910 v secesním stylu. Lázně byly prvními vodoléčebnými lázněmi na světě. Jejich zakladatel Vincenz Priessnitz získal potřebná povolení pro stavbu v roce 1822 a měl s tím velké problémy. Před vrchností musel obhájit své názory o léčebném účinku obyčejné vody, někteří spoluobčané ho považovali za Bohem nadaného, všemocného lékaře, jiní za šarlatána, který má spolky s ďáblem.

Začínáme u hranic s Polskem

Pokud to chcete vzít, jak se říká od píky, vezme vlak vás doveze z Jeseníku, kam se dostanete přímým spojem z Olomouce, Brna, Zábřehu na Moravě, Krnova a Šumperku, až do nejsevernější části Moravské cyklostezky. V okolí Mikulovic je stezka vedena po místních komunikacích, takže vás čeká poklidná projížďka s mírným stoupáním. První zastávku si můžete udělat na Čertových kamenech nedaleko České Vsi. Skalní převis s vyhlídkou je oblíbeným místem horolezců a pyšní se otiskem čertova kopyta. Čert místnímu uhlíři slíbil srovnat zdejší krajinu do roviny za duši jeho dcery. Úkol byl však nad jeho síly a nakonec se mu to nepodařilo. Když se vztekle při odchodu odrazil od skály, zůstalo tu po něm vyražené jeho kopyto.

 

Čertovy kameny

Výstup na Čertovy kameny na severním úbočí Zlatého chlumu je zajištěn řetězy a z plošiny na vrcholku nabízí rozhled do údolí říčky Bělé. Jako výlet s malými dětmi to ale není vzhledem k náročnosti dobrý nápad; foto turistika.cz

 

Zlatý Chlum

Dominantou Jeseníku je kamenná rozhledna Zlatý Chlum z roku 1899. Na první plošinu s okny vyšlapete po 110 dřevěných a 14 kovových schodech, k finálnímu výhledu vás čeká ještě 22 dalších. Dostanete se k ní po červené a modré turistické značce nebo z parkoviště u chaty Čertovy kameny po modré. Pokud ale nemáte horská kola, jděte raději pěšky.

 

Po stopách čarodějnických procesů

Do Jeseníku je to odsud co by kamenem dohodil či čert doskočil. Hlavní místní zajímavostí je Vodní tvrz, kde sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka. Je datována do 14. století, a protože nebyla výrazněji přestavována, uchovala si jedinečný středověký ráz. V muzeu najdete tři stálé expozice, z nichž asi nejvíc pozornosti přitahují Čarodějnické procesy na Jesenicku v 17. století. Trvaly déle než sedmdesát let a jsou považovány za největší a nejbrutálnější v střední Evropě. Atmosféru výstavy dotváří její umístění ve sklepení tvrze. Vzhledem k omezené kapacitě 12 osob jsou rezervace prohlídek přístupné online. Z pochopitelných důvodů není expozice doporučována pro děti, mladší 13 let.

 

Jeseník Vlastivědné muzeum

První opevnění vyrostlo v místech dnešní tvrze už kolem roku 1328. Za husitských válek prošla Vodní tvrz velkou přestavbou, další, už v zámeckém stylu, pak po požáru v roce 1727. S koncem feudalismu zanikl její význam jako sídla vrchnosti a stala se správní budovou velkostatku. V roce 1932 získalo část městské muzeum a po konfiskaci majetku vratislavského biskupství přešla do jeho užívání celá.

 

Jeseník Vlastivědné muzeum

Expozice čarodějnických procesů v sklepení tvrze rozhodně není tím pravým zážitkem pro slabší povahy; foto Muzeum Jeseník

Největší výšlap se skrývá u Ramzové

Pokud cestujete s dětmi, doporučujeme sednout na kolo až v Ramzové. I sem se dostanete bez problémů vlakem, vlaková trať číslo 292 prakticky kopíruje první část cyklostezky od Mikulovic až do Zábřehu na Moravě, takže můžete kdykoliv nastoupit, popojet a trochu si odpočinout. Ramzová je nejvyšším bodem celé Moravské cyklostezky, a tak tu na vás čeká na cestě z Jeseníku náročné stoupání, kterého se nemalá část z vás nejspíš bez výčitek vzdá. Ať už se rozhodnete výšlap pokořit, nebo se mu vyhnout, dál vás cesta povede do Hanušovic. A tady bude trošku veseleji. K příjemnému zastavení vybízí pivovar Holba s restaurací a muzeem. Necelých dvacet kilometrů dlouhá cesta do Šumperka se už jezdívá na jeden zátah. Případně si lze cestu prodloužit a vydat se rovnou až do Zábřehu.

 

Hanušovice sv. Mikuláš

Hanušovický barokní kostel sv. Mikuláše z roku 1656 je součástí areálu, v němž najdete empírovou faru z první poloviny 19. století, sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1754 a sloup se sochou Panny Marie z roku 1925

 

Pivovarské muzeum

otevřeno:
úterý - pátek                     11:30 - 16:00 hodin
sobota                               10:00 - 16:00 hodin

vstupné:
40 korun
děti do 6 let zdarma

prohlídku je nutné předem objednat
724 776 384, e-mail

 

Litovelským Pomoravím za krásami Olomouce

Ze Zábřehu do Olomouce pojedete většinu času chráněnou krajinou oblastí Litovelské Pomoraví, která začíná u Mohelnice a prochází městem Litovel. Jedinečná krajina je domovem vzácných rostlin a živočichů. Navíc svým rovinatým terénem přímo vybízí k cyklovýletům. Cestu si můžete zpestřit naučnou stezkou Luhy Litovelského Pomoraví, která vás na šestnáctikilometrovém úseku seznámí se zajímavostmi místní krajiny. Ti, které lákají krásy arcibiskupského města, najdou našeho malého cestovního průvodce ZDE.

 

Olomouc

V Olomouci si milovníci historie a památek přijdou na své. Třetí největší město zemí České koruny soutěžilo v středověku o status centra Moravy s Brnem a vychutnávat si ho můžete klidně několik dní.

Kroměříž – skvost pro milovníky baroka

Necelých padesát kilometrů vzdálená Kroměříž mě osobně vždy fascinovala, nejspíš i proto mě právě zde žádal před deseti lety můj manžel o ruku. Honosný barokní zámek patřil historicky k majetku olomouckých biskupů a arcibiskupů. Původně gotický hrad, zničený za třicetileté války, nahradil barokní palác, zrenovovaný v 18. století po rozsáhlém požáru v honosném rokokovém stylu. Prohlídkový okruh representačními sály, zámecká sala terrena a vyhlídková věž jsou doplněny dvěma zámeckými zahradami. V roce 1998 byl komplex zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, zámecká obrazárna je bohužel letos kvůli rekonstrukci uzavřena. Zámek je oblíbený i u filmařů, například Miloš Forman tu v roce 1984 natáčel svého  oscarového Amadea. Mimořádné záběry najdete mimo jiné i v oblíbeném seriálu o Marii Terezii či v pohádce Peklo s princeznou.

 

Kroměříž zámek

Kroměřížský zámek dříve sloužil jako reprezentační sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů, dnes v něm sídlí Arcidiecézní muzeum

 

Projížďka podél Baťova kanálu

Z Kroměříže vás Moravská stezka dále povede přes Otrokovice a Napajedla do Uherského Hradiště. A i tady ji kopíruje vlaková trať, takže není problém si dle potřeby a aktuální energie naskočit či vyskočit. V druhé části vede stezka přímo podél unikátního Baťova kanálu. Jedinečná technická památka byla vybudována v letech 1934-1938 a téměř čtvrt století sloužila nákladní dopravě. Znovu lodě na kanál vypluly až v roce 1995.

 

Baťův kanál

O propojení řeky Moravy s Odrou se poprvé začalo uvažovat už v polovině 17. století, dalších 150 let ale chyběly finance. Myšlenky se ale rázně chopil až Tomáš Baťa, poté co mu velká voda odplavila v roce 1930 rozestavěnou továrnu na Bahňáku v Otrokovicích. Dnes je původní vodní cesta v délce 52 kilometrů téměř celá opravena a turisté mohou využívat osm přístavů a 16 přístavišť; foto Wikipedie-Tomáš Kolařík

Za tradicemi jižní Moravy

Baťův kanál vás dovede až do Uherského Hradiště. Město má zajímavé historické jádro a v části Mařatice najdete mnoho vinohradů a vinných sklepů. V bývalé jezuitské koleji sídlí Slovácké centrum kultury a tradic, jehož první patro je věnováno expozici obrazů Joži Úprky, který na svých dílech zachytil jedinečným způsobem jihomoravský folklór. Pokud toužíte poznat víc zdejší tradice, neměli byste minout Park Rochus, ležící na kraji města. Zdejší skanzen seznamuje s místními zvyky, stavitelstvím, způsoby obživy, odíváním i výtvarnou kulturou. Během roku se tu odehrává mnoho tematických akcí, jako je masopust, žně, pouť či štěpánské koledování.

 

Uherské Hradiště

Jezuitská kolej v Uherském Hradišti; foto ČT

Odskočte si do Buchlovic

Okolí Uherského Hradiště je pro cyklovýlety ideální. Na Moravskou cyklostezku se napojují stezky místní, takže se přímo nabízí vydat se například na zámek Buchlovice a nedaleký hrad Buchlov. My to vezmeme hezky chronologicky popořadě od staršího Buchlova. Jeden z nejstarších hradů na našem území se dochoval ve vskutku monumentální podobě. Velmi unikátní je souhra jednotlivých architektonických stylů, kdy byl původně gotický hrad velmi vkusně přestavěn na renesanční sídlo a zároveň zůstaly zachovány jeho historické prvky. Obýván byl až do poloviny 18. století, což je na stavbu podobného rázu dlouhá doba. Poté už ale opravdu nedokázal plnit požadavky na pohodlí modernější doby. Přesto hrad nikdy opuštěně nechátral, protože poslední majitelé z rodu Berchtoldů sem umístili své rozsáhlé sbírky. V současnosti nabízí rozmanitou nabídku prohlídkových okruhů včetně nahlédnutí do zmíněných hraběcích sbírek.

 

Buchlov

Hrad Buchlov patří k nejstarším hradům v republice. Národní kulturní památka je dnes ve správě Národního památkového ústavu.

Další moravský barokní skvost budoval hrabě Jan Dětřich Petřvaldský jako dar pro svoji italskou manželu Anežku Eleonoru. Hraběnce, zvyklé na italské teplo, kamenný a studený Buchlov příliš nevyhovoval, a tak spatřily světlo světa Buchlovice, postavené v italském stylu takzvané villy rustica. Souběžně byla vybudována i barokní zahrada, která se řadí k nejvýznamnějším a nejdochovanějším v Čechách a na Moravě.

 

Buchlovice

Ve vrcholně barokní podobě zůstaly Buchlovice do roku 1794. Teprve na počátku 20. století nechal hrabě Leopold II. Berchtold stavbu upravit v neobarokním stylu.

Za letadly, hvězdami či naftou

Aktuálně se již blížíme k posledním úsekům stezky. Pokud se budete chtít připojit až v této části, ideální je začít na vlakové stanici Staré Město u Uherského Hradiště, která je dobře dostupná z Brna, Břeclavi i Ostravy. Cestou do 44 kilometrů vzdáleného Hodonína se můžete zastavit v Leteckém Muzeu v Kunovicích, v hvězdárně ve Veselí nad Moravou či přímo v Hodoníně v Muzeu naftového dobývání a geologie. Hodonínským rodákem byl první československý president T. G. Masaryk, a věnována je mu proto samostatná stálá expozice v Masarykově muzeu. A pokud cestujete s dětmi, nejspíš nepohrdnete návštěvou místní ZOO.

Moravská cyklostezka končí po dalších 50 kilometrech v Břeclavi, s nedalekým Lednicko-valtickým areálem, kterému jsme se věnovali před pár týdny v samostatném článku ZDE.

 

vlaky

Vložil: Petra Dundáček Božoňová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace