Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

MFF Karlovy Vary 2021

MFF Karlovy Vary 2021

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i všechno kolem

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ve starověkém Egyptě ji chovali jako mazlíčka, byl to posvátný pták bohyně Eset. Teď se husice nilská nastěhovala i s rodinou na Olomoucko

22.02.2021
Ve starověkém Egyptě ji chovali jako mazlíčka, byl to posvátný pták bohyně Eset. Teď se husice nilská nastěhovala i s rodinou na Olomoucko

Foto: Video Jarmila Kačírková / repro (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Vylíhlo se jich původně jedenáct, čtyři housátka ale nepřežila krutou zimu

Starostka obce Majetín, kde se na rybníku vylíhla na konci ledna mláďata husic nilských, obratem seznámila obyvatele, co s nimi mají, a naopak rozhodně nemají dělat a čím je krmit… „Každopádně jde o velmi pěkné ptáky. Pokud stojí na břehu, tak nejde přehlédnout jejich dlouhé růžovofialové nohy. Husice nilská je o trochu menší než husa velká. V letu má výrazné bílé plochy v křídlech. Je šedohnědá s tmavě hnědou skvrnou kolem oka a má zelenou pásku v křídle,“ popsal pak předseda moravských ornitologů Jiří Šafránek exotické nadělení na majetínském rybníku. Nejen tato egyptská imigrantka je ale v posledních letech u nás k vidění, i další druhy nepůvodních ptáků pozorují ornitologové.

Proč husice nilská? Protože se jedná o krásného ptáka, který byl ve starověkém Egyptě chovaný jako domácí společník, ale také jako výborný hlídač. Husice nilská byla zasvěcená bohyni Eset. Jak jde odvodit, jejím přirozeným domovem je tedy Afrika. Ale rozletěla se i do Evropy. Nejdříve do Anglie, tam byla k vidění už od 17. století, pak i do Holandska, kde byl její výskyt zaznamenaný k roku 1967, a odtamtud do zbytku Evropy. Tedy i k nám. U nás byla poprvé spatřena v roce 1979, první hnízdění pak až v roce 2008. Po celé České republice hnízdí desítky párů, ale stále se po území naší země rozšiřují. Třeba budou zítra i u vás.

 

Máma (ale může to být i táta, o mláďata se starají oba rodiče) s housátky obhlíží terén

Zima je zima

Jenže letos to husice i přes přísnou zimu nějak špatně naplánovaly. Podle odborníků jim vnitřní hodiny rozhodil poměrně teplý prosinec. Rozhodně těm v Majetíně na Olomoucku. „Pár husic nilských zde vyseděl v těchto mrazivých dnech mláďata. Pravděpodobně je zmátlo poměrně teplé počasí v prosinci,” řekl pro Deník Jiří Šafránek, místopředseda Moravského ornitologického spolku.

První mláďata letos vykoukla na svět už 30. ledna. Co pak následovalo, víme všichni. Třeskuté únorové mrazy, v kterých se člověku nechtělo ani vstávat z postele. Neradostný pohled na svět. Zpočátku mladých husic ornitologové napočítali jedenáct. „Nyní jich je jen sedm, a to nejspíš kvůli extrémním mrazům a nedostatku potravy,” vysvětlil Deníku Šafránek.

 

Husice se vyznačuje matně růžovočervenýma nohama i zobák je růžovočervený s tmavým lemem. Pohlaví se od sebe neliší velikostí ani zbarvením, ale jen hlasem. Housátka své výrazné zbarvení získají až časem

Krmení pro husice

I když mrazy polevily a přišla obleva, mláďata husic stále trpí. A to hladem. Nejlepší přirozenou potravou jsou rostliny, ale ty v zimě nemají k dispozici. Přikrmovat je proto lidé mohou pšenicí nebo kukuřičným šrotem. Nejvhodnější by byla krmná směs pro mláďata kachen nebo hus, ve které jsou i vitamíny. Dospělým husicím je možné nabídnout i suché bílé pečivo. V menším množství kousky suchého chleba. Pečivo však není vhodné pro mláďata, mohou po něm onemocnět.  Husicím je možno předložit i okrájené slupky z jablek, okurek, mrkve, nebo listy od květáku, salátu, kedluben, případně vařené brambory.

 

Nejlépe krmit krmnou směsí pro mláďata kachen nebo hus

Na pečivo pozor

Vodní ptáky obecně máme přikrmovat pouze v zimním období, obzvláště ve velkých mrazech. Pokud sáhneme po pečivu, tak krmíme zásadně neochuceným, žádný mačák nebo starý koláč, případně kořeněné pečivo. Škodí i sůl. Pokud je ve vodě naházené krmivo, které ptáci nesežrali, neházíme tam další. A pečivem šetříme. Ptákům sice chutná, ale nemá pro ně dostatek živin, vitamínů, minerálů a stopových prvků. Sice je to pro ptáky snadný zdroj energie, ale platí zde poučení – přežíráním až k vyhladovění.

 

Husice nilská patří mezi největší husice, měří 63–73 cm, váží běžně 1,5–2,25 kg. Peří je převážně světle hnědé, s tmavou skvrnou kolem oka, tmavě hnědou skvrnou na hrudi a velkými bílými a zelenými poli v křídlech.

Nohy jsou matně růžovočervené, zobák růžovočervený s tmavým lemem. Pohlaví se od sebe neliší velikostí ani zbarvením, ale jen hlasem: samec syčí, samice štěbetá a kejhá. Mladí ptáci se od dospělých odlišují absencí tmavé skvrny okolo oka i na hrudi a obecně méně výrazným zabarvením.

 

Na teplé kraje kašleme, prostě přezimujeme

Mnozí ptáci začínají měnit své chování. Hned tři nové druhy zimujících vodních ptáků viděli ornitologové během letošního lednového sčítání na řece Dyji v národním parku. Poprvé se tu objevil v mělčinách zarostlých rákosím a v ostřicových bažinách hnízdící chřástal vodní a dva nové druhy kachen. Kromě vodních ptáků ale odborníci zmapovali i několik opeřenců, kteří obvykle odlétají zimovat do teplejších krajin. V přírodě Podyjí se tak začíná projevovat trend oteplujícího se klimatu a mírných zim. Celkově vědci v národním parku napočítali 680 jedinců devatenácti různých druhů vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí. 

 

Kachnička karolinská, foto Zdeněk Mačát / Správa Národního parku Podyjí

Kromě chřástala vodního je novinkou mezi zimujícími vodními ptáky i lžičák pestrý. „Malou skupinku těchto nápadně zbarvených kachen jsme pozorovali u mostu do Hardeggu. Spolu s nimi se zde pohyboval i další nový druh našeho sčítání. Exotická a nepůvodní kachnička karolinská. Samička, kterou jsme zahlédli, navíc vyniká světlou barevnou odchylkou (tzv. leucismus – tedy snížená barevná pigmentace peří),“ vysvětluje zoolog Národního parku Podyjí Zdeněk Mačát.

 

Červenka obecná, foto Zdeněk Mačát / Správa Národního parku Podyjí

Ornitologové ovšem při procházení kolem řeky registrují kromě vodních i ostatní druhy ptáků. Letos zjistili neobvykle vysoké počty zimujících červenek. Všimli si i drozda zpěvného nebo sluky lesní. „Jsou to ptáci, kteří od nás na zimu obvykle odlétají, i když ne příliš daleko. Jejich pobyt u nás je ale v souladu s trendem oteplování klimatu a dosavadním mírným průběhem letošní zimy,“ popisuje ornitoložka Vlasta Škorpíková.

Orel mořský, ledňáčci i kormoráni 

Už pravidelně se v zimě v Podyjí naopak objevuje severská kachna, hvízdák eurasijský. Letos sem zavítala ale v rekordním počtu. „Na dolní Novomlýnské nádrži bylo napočítáno jinou skupinou pozorovatelů 740 hvízdáků. To je rekordní počet pro jakoukoli lokalitu v Česku. Je tím zároveň už nyní překonáno i jejich celorepublikové maximum z roku 2018,“ říká Mačát. Jižní Morava tento druh evidentně přitahuje. „V regionu máme další významné shromaždiště. Jsou to odkalovací nádrže hrušovanského cukrovaru. Letos jsme zde sečetli 501 hvízdáků,“ dodává.

 

Hvízdák eurasijský, foto Robert Stejskal / Správa Národního parku Podyjí

Orla mořského jste letos mohli možná vidět kroužit i nad Znojmem. Ornitologové jich v národním parku napočítali hned šest. Krásný pohled nabízí i nejméně sedm výrazných ledňáčků říčních. Mapovatelé také zahledli šest nenápadných pěvců skorců vodních. „Potvrzen byl i stálý výskyt nepůvodní kachničky mandarinské, která žije již trvale v meandru Šobesu. V letošním roce jsme zde pozorovali devět jedinců této pestré kachny,“ vypočítává Mačát.

 

Ledňáček říční, foto Zdeněk Mačát / Správa Národního parku Podyjí

V parku i v letošním roce zimuje rybí predátor kormorán velký. Svojí chutí na vysazované ryby dělá vrásky rybářům napříč Evropou. Během sčítání ornitologové zmapovali dvě větší hejna o součtu necelých 160 jedinců. To ale nijak nevybočuje z dlouhodobých průměrných počtů.

Vložil: Kamil Fára