Pěkné nové autobusové nádraží s nástupišti, pokrytými stříškami se zeleným porostem. Je to málo? V Šumperku si to nemyslí

Foto: Město Šumperk (stejně jako snímky v článku a v galerii)

Popisek: Nové autobusové nádraží se zaskví v plné kráse až na jaře, až se zazelenají stříšky nástupišť

FOTOGALERIE Autobusová nádraží a zastávky jsou takovou malou zkouškou toho, jak umíme pracovat s duchem města. Většinou to nedopadá moc dobře. Starý obouchaný čistě funkcionalistický nádor, který se postavil někdy za minulého režimu. Tak jde vidět autobusová nádraží ve většině měst. V Šumperku si řekli dost, musíme jít s dobou, musíme nabídnout víc než jen odjezdy a příjezdy. Autobusy se modernizují, modernizovat se musí i zastávky.

Po roce náhradního fungování minulý týden zahájilo provoz kompletně zrekonstruované autobusové nádraží Šumperk. Celý projekt rekonstrukce si vyžádal téměř sedm let. Projektové práce byly zahájeny již v roce 2014. Samotná stavba byla zahájena v květnu 2019 za omezeného provozu nádraží. Hlavní část stavebních prací byla zahájena v lednu loňského roku. Po dobu rekonstrukce byly zastávky autobusových linek přesunuty do ulic Jeremenkova a Fialová. Samotné rekonstrukci tak problémy s koronavirem nahrávaly městu do karet. Provoz byl menší, cestujících ubylo.

Nejsme jako Sověti, kteří stavěli stanice metra jako katedrály, na druhou stranu co je pro Šumperčany důležitější než pěkné, moderní autobusové nádraží?

„Dnešním dnem se provoz autobusového nádraží vrací na původní místo. Končí tak rok omezení pro cestují a završuje se práce mnoha lidí nejenom ze Šumperka. Jsem velmi hrdý na to, že jsem právě já mohl symbolicky zahájit provoz nového nádraží,“ pronesl u příležitosti otevření terminálu starosta Šumperka Tomáš Spurný. A jeho hrdost nemusí být čistě tisková. V Šumperku bylo totiž otevřené nejmodernější autobusové nádraží v ČR. Kéž by to vedlo k soutěži mezi městy, které bude mít nejlepší autobusové nádraží, protože při výstupu z autobusu v některých městech si stále ještě můžeme připadat, jako kdybychom vystoupili v padesátých letech minulého století.

Zelená střecha

Celkovou rekonstrukcí prošly nástupiště pro cestující. Nově bude k dispozici 12 nástupišť pro příměstské autobusové linky, jedno nástupiště pro linky MHD a 3 výstupní stání určené pro výstup cestujících. Nástupiště jsou kryta střechami se speciálním suchomilným zeleným porostem. Různé druhy travin a sukulentů pozitivně ovlivní kvalitu vzduchu v prostoru nádraží. Zejména zachytí část škodlivých imisí, zvýší vlhkost a sníží hlučnost. Mobiliář doplní chytré lavičky s USB zásuvkami pro dobíjení mobilních elektronických zařízení, nástupiště osvětlují chytré lampy, které reagují na pohyb.

Vizualizace, abyste si mohli představit, jak to bude vypadat již na jaře

„Na obou koncích nástupišť autobusového nádraží jsou již vzrostlé stromy, další jsou nově vysazeny v areálu a doplněny nízkými keři,“ uvedl místostarosta Jakub Jirgl. Nově vysazená zeleň a zelené střechy budou zavlažovány vodou z velké akumulační nádrže na dešťovou vodu. Celý systém je soběstačný a nepotřebuje vodu z vodovodní sítě. Zároveň s tím vyrostla na nádraží velká cyklistická věž, kam mohou cyklisté ustájit své dopravní prostředky a nasednout beze strachu do autobusu. K dispozici je parkovací místo pro 168 bicyklů. A na tom jde vidět, že ekologie a projektování s ohledem na ekologii se stalo normou a běžnou součástí přemýšlení o budoucím vývoji měst. Což je báječná zpráva. Vyvíjíme se s ohledem na životní prostření, ne navzdory němu.

Výpravní budova stála za dva dny

Jen dva dny trvala hrubá stavba nové výpravní budovy v Šumperku. Celá stavba včetně omítek a dokončovacích práci zabrala pouze dva měsíce. Stavbě v Šumperku ještě předcházela měsíční výroba modulů ve výrobním závodu společnosti Cubespace v Doksech. „Hlavní výhodou našeho systému je flexibilita a rychlost výstavby. Modulové řešení umožňuje přizpůsobit dispozice každé stavby přesně podle požadavků zákazníků. Z našich modulů se staví hotely, školy, sportovní haly, nejrůznější komerční objekty i obytné domy,“ představil stavební systém David Berka ze společnosti Cubespace. I výpravní budova se těší výhody zelené střechy s travinami a několika druhy suchomilných rostlin.

Interiér výpravní budovy. Nijak přezdobený, pěkný, nový, praktický

„Podle návrhu zadavatele byly v našem výrobním závodě v Doksech všechny moduly nejprve vyrobeny, osazeny základními konstrukčními prvky a rozvody a již také základními zařizovacími předměty. Na místě byly během dvou dnu smontovány a zakryty. Následně byly moduly propojeny a dokončeny rozvody energií. Fasáda je vytvořena z designových plechových kazet, které jsou v přízemí hladké a v patře děrované,“ dodal David Berka.

Generace milovníků wifi

Na své si přijdou i milovníci veřejné sítě wifi, kteří se, podle všeho, mohou stát nadšenou dekorací šumperského nádraží. Proč? Na nádraží je volná wifi, ale zároveň i volně dostupné nabíječky pro mobily. „Mobiliář doplnily chytré lavičky, cestující mají k dispozici bezdrátové nabíječky i klasické a USB zásuvky na dobíjení mobilních telefonů a dalších zařízení. Nástupiště osvětlují chytré lampy, které reagují na pohyb a dle potřeby mění intenzitu osvětlení. Samozřejmostí je možnost wi-fi připojení,“ uvedl Jakub Jirgl.

Zrekonstruovaná barokní socha boha Merkura

Také trochu toho umění

V blízkosti nové výpravní budovy byla umístěna také restaurovaná socha antického boha Merkura. Skulptura byla původně součástí kamenné kašny na náměstí u radnice. Kašnu za osmnáct zlatých dokončil v roce 1793 Mathias Hans Fischer, kamenický mistr z Boskovic. Před umístěním na Jesenickou ulici prošla socha kompletním restaurováním. Restaurátoři opravili poškozené části, chybějící paži, doplnili části soklu a vyrobili kopii zlaté hole. V areálu nového nádraží byla dále umístěna velkoobjemová loga města jako součásti autobusových zastávek a dořešena celá řada interiérových i exteriérových detailů. Zajet si do Šumperka autobusem? Rozhodně už nevystoupíte v padesátých letech minulého století. Náklady na celou tu srandu vystoupaly až na 168 milionů korun. Ale je to investice, která dává smysl.

Vložil: Kamil Fára