Kdo letos trhnul oponou? Koronavirus, ale i sté výročí, které se mělo slavit s velkou parádou. Střípky ale pronikly

Foto: Facebook (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: MDO vrátilo na své místo starou oponu, největší ručně tkanou reliéfní tapisérii na světě

Letošek měl být pro Moravské divadlo Olomouc (MDO) ve znamení oslav. Speciálními akcemi rozprostřenými do celého roku divadlo chtělo připomenout významné výročí 100 let stálé české divadelní scény v Olomouci. Pandemie koronaviru sice původní plány narušila, přesto se podařilo některé z nich uskutečnit. Moravské divadlo se tak může pochlubit nejen výpravnou publikací o své stoleté historii, ale také restaurovanou historickou oponou a minivýstavou na budově divadla.

„Když jsme plánovali oslavy sto let českého divadla v Olomouci, tak jsme trochu troufale měli velké cíle, mezi které mimo jiné patřilo vydání knihy o historii a současnosti našeho divadla a restaurování opony. Ani ve snu nás nenapadlo, co vše rok 2020 přinese. O to větší radost mám z toho, že se nám povedlo aspoň část oslav zrealizovat a vydání knihy a restaurování opony vnímám jako symbol toho, že divadlo dokáže fungovat i v těžkých časech a přežije minimálně dalších sto let. Zároveň bych chtěl poděkovat všem partnerům, zejména pak Statutárnímu městu Olomouc a Olomouckému kraji, za finanční podporu při realizaci těchto projektů,“ řekl ředitel divadla David Gerneš.

Budova Moravského divadla, navržená vídeňským dvorním architektem Josefem Kornhäuselem, byla otevřena 3. října 1830 na Horním náměstí. Původně šlo o divadlo německé, to se však změnilo

Největší tkaná tapisérie na světě

V rámci oslav výročí 100 let českého divadla v Olomouci se podařilo restaurovat historickou oponu Moravského divadla. Jedná se o největší ručně tkanou reliéfní tapisérii na světě. Výtvarnice Oluše Vítková vytvořila slavnostní oponu s monumentálním obrazem Olomouce, v němž se hlavní památné stavby spojují s novou výstavbou do znaku šachované orlice. Výroba trvala čtyři roky. V oponě o celkové ploše 80 metrů čtverečních je zatkáno 35 tisíc metrů kobercové vlněné příze. Poprvé byla tato opona představena 11. června 1976 na premiéře operní inscenace Aida. „Skoro dvacet let se tato opona nepoužívala, přitom se jedná o unikát, který si zaslouží vrátit na divadelní jeviště. Chceme, aby opona byla k vidění při slavnostních příležitostech,“ řekl ředitel David Gerneš.  „Používala se do 90. let, kdy bohužel její technický stav byl už natolik špatný, že musela být svěšena dolů. Poté se potulovala po různých skladech a depozitářích, takže její stav už nebyl uspokojivý. V uvozovkách jsme o ni zakopli v době, když jsme plánovali sté výročí české scény. Přišlo nám jako samozřejmost, že bychom Moravskému divadlu měli vrátit jeho slavnostní oponu,“ doplnil pro Olomouckou drbnu ředitel divadla.

Oponu bylo třeba renovovat, čehož se ujala společnost Ateliéry tapisérií z Jindřichova Hradce. Ta se od svého založení v roce 1908 věnuje tkaní monumentálních tapisérií a od 60. let také jejich restaurování. „Slavnostní opona Moravského divadla je povedené a jedinečné dílo jak po stránce výtvarné, tak po stránce technického provedení i použitých materiálů. Máte být na co hrdí a my jsme velice rádi, že jsme měli tu čest provádět práce při údržbě této opony a jejích úpravách,“ řekl jednatel Ateliérů tapisérií Jan Fidler.

A na skok do Jihočeského kraje. Není to tak nelogické, vždyť na zámku v Jindřichově Hradci oponu restaurovali

Práce jako na kostele

Na odborných pracích se podílelo devět zaměstnanců, dalších deset pak provádělo manipulační práce. Kvůli velkým rozměrům opony probíhaly úpravy v rytířském sále španělského křídla jindřichohradeckého zámku. „Tapisérie byla z rubu i líce vícekrát vyluxována přes krycí síť kvůli možnému poškození a byly tak odstraňovány volné prachové částice. Došlo k demontáži původní potrhané a již nefunkční podšívky. Plocha tapisérie byla několikanásobně čištěna mokrou cestou ve vodní teplé lázni, velice silně ušpiněné třásně byly vyprány klasickým způsobem ve vodní lázni s detergentem. Dále jsme sehnali lehkou látku ve složení polyester-bavlna, ze které byla ušita nová velkoplošná podšívka pod celou tapisérii,“ popsal Fidler jen některé z procesů, které bylo třeba během restaurování provést. Náklady na restauraci historické opony se vyšplhaly k 470 tisícům korun.

Výstava na fasádě

Součástí letošních oslav měla být také výstava ve Vlastivědném muzeu v Olomouci shrnující historii českého divadla i samotné divadelní budovy. „Kvůli jarní vlně pandemie koronaviru jsme museli práce na výstavě přerušit a expozici přeložit na příští rok. V souvislosti s chystaným vydáním knihy o olomouckém divadle jsme se rozhodli uspořádat výstavu alespoň ve zmenšené verzi, a to přímo na bannerech a plakátech zavěšených na budově našeho divadla a ve vitríně před ní,“ popsal Gerneš. Tematické panely se věnují výročí 190 let divadelní budovy, slavným hereckým osobnostem spjatým s Olomoucí, emeritním členům Moravského divadla i mimořádným aktivitám uměleckých souborů během letošní nejisté sezony. Minivýstavu bude možné si prohlédnout do 6. ledna.

Fasáda MDO 17. listopadu osvětlená v národních barvách

Malá kniha o velkých událostech

Součástí oslav výročí je také vydání knihy o tamním divadle. Kniha Moravské divadlo Olomouc 1920 - 2020 vznikala v průběhu letošního roku za dohledu editora Petra Šestáka a grafičky Karolíny Hnětkovské. Vedle textů zaměřených na historii divadla a uměleckých souborů od Tatjany Lazorčákové, Miriam Blümlové Hasíkové a Jiřího Štefanidese v ní lze nalézt rozhovory s dlouholetými členkami činohry Hanou Frankovou a Ivanou Plíhalovou, dlouholetou sólistkou opery a operety Zdeňkou Mollíkovou, ale také s bývalým ředitelem divadla Václavem Kožušníkem nebo prvním členem Mecenášského klubu Moravského divadla Ladislavem Vitoulem. Nechybí ani fotogalerie emeritních členů divadla či přehled historicky nejnavštěvovanějších inscenací. Velkou část v publikaci zabírá letošní výjimečná sezona zasažená protiepidemickými opatřeními. „Zachytili jsme aktuální dění formou kroniky jarní vlny pandemie nebo třeba anketou s umělci o tom, jak během první vlny epidemie zvládali takzvaný lockdown. Možná nám to nyní připadá jako ohrané téma, věřím ale, že naše aktuální zkušenost bude v budoucnosti vnímána jako cosi unikátního a že tyto kapitoly budou sloužit také jako časová schránka zachycující, čím divadlo žilo v nezvyklé a těžké situaci,“ uvedl Šesták.

Křest knihy, mapující historii MDO, se odehrál před staronovou oponou

Během práce na knize a pořizování rozhovorů s osobnostmi fascinovalo Petra Šestáka to, jaké má olomoucké divadlo gravitaci. „Pro umělce i lidi v zákulisí je usilovnou prací, koníčkem i posláním, tedy, jak v rozhovorech několikrát v různých variantách zaznělo, druhým domovem. Divadlo nejde dělat napůl, vyžaduje celého člověka,“ zdůraznil Šesták.

Třísetstránková kniha je doplněna množstvím černobílých a barevných fotografií a také vloženým bonusem – mapkou, na níž jsou vyznačeny stálé divadelní scény v Olomouci od 17. století do současnosti, a anketou s porevolučními řediteli Moravského divadla. Knihu je možné zakoupit v pokladně divadla.

Snímek z inscenace Když se zhasne

A chystá se i akce. Na Silvestra

A ne, policie tam zasahovat nebude muset. Vše je podchycené v rámci platných protipandemických opatření. Moravské divadlo Olomouc totiž na Silvestra zve ke sledování záznamu premiéry inscenace Když se zhasne. Populární komedie Michaely Doleželové a Romana Vencla patří ke stálicím repertoáru divadla a snad pobaví i on-line. Podívejte se na pracovní záznam premiéry inscenace z března 2012 s původním hereckým obsazením - Klára Klepáčková, Tereza Richtrová, Ivan Dejmal a Jiří Suchý z Tábora. Záznam bude na YouTube kanálu Moravského divadla zveřejněný od čtvrtka 31. prosince, 16:00 do pátku 1. ledna, 23:59.

Vložil: Kamil Fára