Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Našli zemědělci bič na nenažrané obchodní řetězce? Čeští farmáři sázejí na samosběr a lidé na to slyší. 5x pátek Pavla Přeučila

28.08.2020
Našli zemědělci bič na nenažrané obchodní řetězce? Čeští farmáři sázejí na samosběr a lidé na to slyší. 5x pátek Pavla Přeučila

Autor: ČT / repro

Popisek: Samosběr cibule na Olomoucku

FOTO Také vám vadí nekřesťanské ceny zeleniny v supermarketech? Určitě ano a i přesto, že letošní úroda byla díky vlhkému létu mnohde více než dobrá, na cenách to moc vidět není. Tuhle jsem v rádiu poslouchal viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzu, jenž do krve obhajoval cenovou politiku potravinářských řetězců, které prý na cenách ovoce a zeleniny nenesou hlavní vinu, ale na vině je prý celá řada dalších (záhadných) faktorů, které se na cenách podepisují. Jak se můžeme nyní přesvědčit, praxe je ovšem zcela jiná a názorně nám to předvádějí farmáři, kteří se rozhodli pro přímý prodej svých produktů rovnou z pole a zavedli samosběr.

Každému, kdo viděl v televizi masu lidí, vrhajících se na pole s cibulí jako hejna kobylek, musí být jasné, že se samosběr asi vyplatí a lidé, odnášející si do svých aut plné pytle této zeleniny mu dávají za pravdu. Pochvalují si nejen ceny, ale i kvalitu zeleniny, kterou si mohou vybrat a mít jistotu, že si domů nepřinesou nějakou shnilotinu, jako ze supermarketu já. Ze síťky, kde bylo nějakých osm cibulí, jsem jich po týdnu polovinu vyhodil… V neposlední řadě se sběračům líbí, že místo putování mezi regály jsou často s celými rodinami na čerstvém vzduchu. 

Blíží se konec monopolu supermarketů?

Spokojenost neskrývají ani farmáři, kteří samosběr spustili, protože i když nasadili ceny své zeleniny opravdu nízko, stále vydělají několikanásobně více, než kdyby ji prodali za žebrácké výkupní ceny řetězcům. Jen si to zkuste porovnat. Za kilo mrkve dostane farmář ve výkupu asi korunu padesát, ale supermarket ji prodá za nějakých 25 korun. Posbíráte-li si ji sami na poli, přijde vás kilo na nějaké čtyři koruny. Podobné je to i s cibulí, za kterou při samosběru zaplatíte 6 korun a v obchodě nejméně 20. Stejně dopadá porovnání cen celeru, petržele, paprik, zelí a další zeleniny, u které se snaží pěstitelé nasazovat pro samosběr ceny, blízké těm výkupním. Není tedy divu, že už se na samosběr vrhají tisíce lidí a farmářům, kteří jej umožňují nelze než zatleskat.

 

Vojnice na Olomoucku. Ke snímku na svém FB pan Kašpar poznamenal: „Včera (25. 8.) jsme zahájili samosběr zeleniny. Velmi všem děkujeme za obrovský zájem, za trpělivost a ohleduplnost na poli a za kladné reakce i zde v komentářích. A nebojte, zeleniny je zatím opravdu dostatek. S sebou nic nepotřebujete, zelenina je připravena přímo ke sběru, případně náčiní zapůjčíme. Můžete sbírat do vlastních pytlů či bedýnek nebo jsou na místě k dispozici pytle za 5 kč/kus. Parkování přímo u pole, k dispozici je i mobilní wc a užitková voda.“

 

Někteří farmáři, jako Ladislav Kašpar z Vojnic na Olomoucku, si samosběr vyzkoušeli už loni a letos jej rozjeli naplno. Pro pěstitele je to výhodné nejen proto, že získají více peněz než z výkupu, ale i vzhledem k tomu, že kvůli pandemii stále chybí zahraniční pracovníci, kteří obstarávali značnou část sběru jejich produktů, část jejich úrody by možná přišla nazmar.

 

Farma Dryák zase zve na sběr švestek, již zítra: „Samosběr švestek na Farmě Vítov 17, obec Vítov - Žižice 274 01, Slaný. Sobota 29. 8. 2020. Cena samosběru švestek 10,- Kč/kg. Čas. od 9:00 hod - 15:00 hod. Cesta na farmu je přístupná pouze od města Slaný. Všechny ostatní cesty od Žižic, Velvar jsou uzavřeny. Švestky sbíráme za Farmou, přijeďte tedy přímo před budovu farmy, kde vás již navedeme. Vzít s sebou pouze nádoby na švestky. Máte možnost sbírat jak ze země sladké na pálení nebo švestky přímo ze stromu.“

Vedle zelinářů se na samosběr chystají i ovocnáři, a tak se už nyní objevují nabídky na samosběr švestek nebo jablek. Na internetu už najdete i adresáře samosběrů zeleniny a ovoce, podobně, jako je tomu už několik let u samosběrů jahod a pokud si chcete udělat zásoby na zimu a ještě pořádně ušetřit, najdete jeden takový seznam například ZDE.

 

Doporučení ke skladování zeleniny od farmářů z Vojnice

Bílé zelí na kvašení je nejlepší odebírat po 15. září z důvodu zralosti a tím i lepší kvality.

Na konzervování a přímou spotřebu je vhodné od začátku samosběru. Krouhárenské zelí není možné dlouhodobě skladovat!

Mrkev (na snímku ta vojnické, ještě na poli), petržel a řepa jsou taktéž nejvhodnější k dlouhodobému skladování až od října.

Ke konzervování, mrazení a ke krátkodobému skladování po celou dobu samosběru.

Cibuli a ostatní zeleninu je nejlepší skladovat v suchém a chladném prostoru.

 

Kšeft se zdravím jen kvete a doba nahrává podvodníkům

Brouzdáte-li po internetu tak často jako já, nevyhnete se tomu, aby na vás téměř na každé stránce nevyskočil nějaký inzerát na roušky, respirátory, šátky a další ochranné pomůcky. Jejich ceny jsou často závratné a já se jen divím lidem, že to kupují. Navíc se množí jako houby po dešti podvodníci, kteří ochotně přijmou vaše peníze, ale objednaného zboží se nikdy nedočkáte. V řadě zemí, kde měli podobné zkušenosti, už byly stanoveny maximální ceny zdravotnických pomůcek, ale u nás stále vládne volná ruka trhu.

Ministryně financí Alena Schillerová se nedávno nechala slyšet, že jednorázové roušky se ´asi´ prodávají za nějaké čtyři koruny. ´Asi´ žije v jiné dimenzi, protože jsem na vlastní oči viděl ceny v lékárnách, kde chtějí za jednorázové roušky i 20 korun za kus. A co teprve respirátory. Ty nejrozšířenější, patřící do skupiny FFP 2, podle čínského značení KN95, vám mnohé lékárny nabídnou za 120 korun, internetoví prodejci se nestydí je prodávat i za 299 korun za kus. Přitom se neváhají chlubit tím, že jsou jejich výrobky vyrobené s použitím nejmodernějších technologií, vybaveny nanovrstvami, obsahují aktivní stříbro a kdesi cosi.

Zajímalo by mne, co dělá Česká obchodní inspekce, protože většina oněch reklam je vyloženě lživá a tihle koumáci často jen přeprodávají čínské zboží s ohromným ziskem. Pokud se podíváte na ceny například na takovém Aliexpresu, dostanete tam 10 kusů oněch třívrstvých nanoroušek za 39 korun a koupíte-li si jich stovku, přijde vás jedna dokonce na pouhých 1,50 Kč. A do týdne je máte z evropských skladů doma, mnohdy neplatíte ani poštovné. Stejný, možná i větší rozdíl je vidět i u respirátorů. Ony údajně zázračné výrobky, prodávané u nás až za tři stovky, jsou na Aliexpresu k dostání za nějakých 20, ale leckdy i za 15 korun.

Na druhé straně se chytili současné rouškománie i šikulové, kteří s nimi vyrukovali jako s módními doplňky. Těm vyloženě držím palce, protože nabízejí skutečně luxusní zboží, za které si pracháči neváhají připlatit. Tak se vedle různých designérských kousků, objevují i roušky pro horních pár tisíc, posázené diamanty a zdobené třeba zlatem. Jistá česká klenotnická firma začala vyrábět roušky, zdobené drahými kameny, jako safíry, rubíny i diamanty, které se prodávají za miliony.

 

„Česká klenotnická značka ALO diamonds vychází vstříc požadavkům svých dlouholetých zákazníků nadstandardním servisem. Když mě oslovila naše klientka s prosbou o vytvoření speciální roušky na rodinnou oslavu, zhotovili jsme pro ni návrh z růžového saténu posetého květy a motýly z diamantů, safírů a rubínů. Současně jsem zadal designérům vytvoření návrhů dalších tří roušek,“ sdělil na Facebooku firmy Alojz Ryšavý, zakladatel, majitel a CEO společnosti ALO diamonds. A co vidíte na snímku (kromě až neuvěřitelného nevkusu)? Opět citujme: „Poslední rouška je šedá s velkým květem z růžového, bílého a žlutého zlata osazeného 278 diamanty za 923 000 Kč“

Cena jejího nejlevnějšího modelu začíná na 850 000 korunách a cena toho nejdražšího přesahuje částku dvou milionů. A jeden z těch nejdražších modelů už nyní putuje do Moskvy, nespíš s ním bude honit vodu dceruška nějakého oligarchy. Co je to ale proti izraelským klenotníkům, kteří nyní dokončují roušku z 18karátového bílého zlata, posázenou 3600 bílými a černými diamanty, splňující dokonce i tu nejvyšší ochrannou funkci. Její cena má být 1,5 milionu dolarů, tedy v přepočtu tedy více než 33 milionů korun. 

Pro pražské radní jsou automobilisté nepřítelem číslo jedna

Dokazují nám to čím dál častěji vršením jednoho nesmyslu na druhý, majících jen jediný cíl: vystrnadit automobily z města. Všichni víme, že doprava v pražských ulicích kolabuje dnes a denně, nicméně rozhodně ji nezlepší taková opatření jako uzavření pražských nábřeží, rozházení židliček a stolečků na kruhovém objezdu, nebo budování dalších a dalších předražených cyklostezek. Nyní se v hlavách magistrátních úředníků zrodil další nápad, jak přivést automobilisty k šílenství. V tichosti se tam prý připravuje konec výjimek v jízdních pruzích, vyhrazených ve špičkách pro autobusy, taxislužbu, vozidla integrovaného záchranného systému a cyklisty.

 

Pravý ´vizionář´, radní pro dopravu Adam Scheinherr

Prý to zvýší bezpečnost pro cyklisty a chodce. Není mi sice jasné, jací chodci by se procházeli v oněch jízdních pruzích, ale cyklistu v nich mnohde potkáte tak maximálně jednoho za hodinu. Je nesporné, že tyto jízdní pruhy zrychlují zejména průjezd autobusů, které nemusí čekat v dlouhých kolonách. Na druhé straně, na některých chronicky ucpaných pražských komunikacích zejí tyto pruhy prázdnotou. Nejspíš proto, aby se rychleji dospělo k úplnému kolapsu pražské dopravy, chce nyní Magistrát zakázat vjezd do těchto pruhů celodenně a nejen, jak je tomu doposud, tedy pondělí až pátek v časech 6-10 a 14-19 hodin. Magistrát si tak připíše další čárku ve svém úsilí zlikvidovat v Praze auta a nejen to. Bude mít v ruce další nástroj ke ždímání peněženek řidičů, protože všechno prý budou důsledně sledovat stovky zbrusu nových dopravních kamer a za vjetí do oněch pruhů budou následovat mastné pokuty. 

Kancelářím zvoní hrana a jako první končí ty největší

Čím dál tím více kancelářských prostor zeje, zejména ve velkých městech, a zvláště v Praze, prázdnotou a realitní makléři nevědí, co si s nimi počít. V důsledku koronakrize přišli lidé, ale i mnozí zaměstnavatelé na chuť tzv. home office a zjistili, že spousta práce se dá dělat opravdu z domova. Zejména v naší novinářské profesi už dnes není žádný problém dodávat jak psaný, tak obrazový materiál prostřednictvím internetu a ušetřit si tak nepříjemné dojíždění a vysedávání v redakcích. Mám ještě v dobré paměti slávu, s jakou se otevíraly redakční velekanceláře typu open space. Sám jsem v jedné takové pracoval a bylo to fakt na nervy. Kolem vás zvoní desítky telefonů, hučí tiskárny, kolegové a kolegyně neustále kafrají o svých problémech a vrcholem všeho jsou vaši spolupracovníci, kteří si neváhají na stole rozbalit olomoucké syrečky.

 

Do Mafry to ještě nedospělo, ta má ráda své novinářské ovečky pěkně pod dohledem a pod jednou střechou; zato Krajské listy.cz takhle fungují, bez nejmenších problémů, od samého počátku

O tyhle ´příjemné´ zážitky vás sice home office připraví, ale zato se můžete soustředit na práci, při které musíte používat hlavně mozek a k tomu potřebujete náležitý klid. Když jsem se kdysi svého chlebodárce ve vydavatelství ptal, proč nemůžeme pracovat z domova, když si stejně všechno v redakci posíláme prostřednictvím internetu, odvětil mi, že by ztratil kontrolu nad zaměstnanci. Nikdy jsem nepochopil ani to, proč musíme mít v redakci například píchačky. Dnes se situace mění, a i mnozí zaměstnavatelé zjišťují, že ušetří nemalé náklady například na nájem prostor, jejich vytápění, klimatizaci, osvětlení, úklid atd. Termíny, uzávěrky a stanovené penzum novinářské práce, to všechno se musí plnit úplně stejně z domova a nemusí se přitom vysedávat v kancelářích. Zaměstnavatelé ušetří na výdajích a zaměstnanci nemalé tisíce na dojíždění do práce. A tomu říkám pokrok. 

Budou také missky a missáci soutěžit společně?

Na závěr zase jednu perličku ze zahraničí. Genderová mánie nebere konců a denně nás překvapí nějaká perla, kterou kdosi kdesi vyplodil. Tou nejnovější je oznámení, že na filmovém festivalu Berlinale, který má proběhnout v únoru 2021, budou sloučeny ceny za mužské a ženské herecké výkony. Dosavadní samostatné kategorie prý nahradí genderově neutrální cena za nejlepší herecký výkon. Stejně tak se budou hodnotit i výkony ve vedlejších rolích. Jak uvedli Mariette Rissenbeek a Carlo Chatrian, kteří stojí v čele festivalu: „Jsme přesvědčeni, že nerozdělování cen v hereckém poli podle pohlaví bude signálem pro citlivější genderový přístup ve filmovém průmyslu.“

 

Snímek z letošního Berlinale... V roce 2021 již bude vše jinak

Pokud to tak bude pokračovat dál, bojím se, že se dočkáme například i sloučení soutěžících o nejkrásnější miss a nejkrásnějšího muže neboli missáka. A nedej Pánbůh, aby tyhle nesmysly zasáhly i oblast sportu. To bychom se mohli dočkat i toho, že na jedné trati vedle sebe poběží v rámci zachování genderové rovnosti muži i ženy.

 

Vložil: Pavel Přeučil

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace