Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Adéla právě večeří… v Olomouci. A co si dává do sosáku? Nejen hmyz, zvládne i žabku či ještěrku. Ano, právě tahle kráska

05.06.2020
Adéla právě večeří… v Olomouci. A co si dává do sosáku? Nejen hmyz, zvládne i žabku či ještěrku. Ano, právě tahle kráska

Autor: Flora Olomouc (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Láčkovky (Nepenthes), kterých je asi milion druhů, patří mezi nejznámější masožravky. Tyto rostliny lapají drobné živočichy pomocí speciálních lapacích orgánů, láček, které se vyvíjejí na koncích listů rostlin, ve skutečnosti jde o přeměněné listy

FOTOGALERIE Unikátní výstava masožravek v olomouckých sbírkových sklenících na Floře má případný název ´Živé pasti´. Zahájila včera, 4. 6., a nabízí vzácné rostlinné exponáty. Největší přehlídka masožravých, aneb elegantně ´vědecky zasvěceně´ karnivorních rostlin bude pro návštěvníky otevřena denně od 9:30 do 18:00. Výstava potrvá jen do 14. června.

Přehlídka s výstižným názvem Živé pasti je výjimečná a Olomouc nic takového v obdobném rozsahu dosud nezažila. K vidění zde totiž jsou téměř všechny masožravky světa z většiny klimatických pásem - nejen z vlastních expozic, ale rovněž unikáty zapůjčené ze sbírek Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci či Botanické zahrady Praha. A nechybí ani rostliny ze sbírek soukromých sběratelů, jejichž výpěstky si návštěvníci mohou rovněž zakoupit.

 

Přípravy na výstavu masožravých rostlin ´Živé pasti´ byly v úterý 2. června v plném proudu, ve čtvrtek byla výstava zahájena, foto Facebook / Flora Olomouc

Žerou hmyz, ale i drobné obratlovce

Tzv. karnivorní, tedy masožravé rostliny – nejen exotické, ale i naše původní domácí – budí odnepaměti pozornost pro svůj nezvyklý až bizarní vzhled. Mnohé rostou běžným přízemním způsobem života, jiné ve vrstvách mechu v korunách stromů, řada druhů vegetuje pod vodou a některé mají své pasti uložené rafinovaně v zemi. Všechny jsou určené k lapání hmyzu, ale mohou v nich skončit i drobní obratlovci.

 

Toto je masožravka jménem Špirlice bělolistá (Sarracenia leucophylla). Krása, co?

 

Šokující pohled do žaludku masožravé rostliny, kterou jsme mohli obdivovat na snímku nahoře. Podobně jako byla svého času hitem utajovaná pitva mimozemšťana, v Olomouci provedli pitvu žaludku masožravé špirlice (rod Sarracenia). Nikoli tajně. Takže mohou bez okolků ukázat, jaké množství hmyzu jedna láčka takové dravé kytky spořádá za jediné léto. Pěkná hromádka mrtvolek je to, co myslíte?

Většina druhů zaujala v tomto směru víceméně pasivní přístup, avšak jeden je aktivní natolik, že hbitý pohyb jeho pastí vyvolá údiv. Je to mucholapka podivná, jejíž domovinou je Jižní Karolína v USA. Je to opravdový lovec rostlinné říše, jehož vědecké pojmenování Dionaea muscipula odkazuje na starořímskou bohyni lovu Dianu. „Pasti mucholapky podivné vyhlížejí skutečně hrozivě a připomínají po sevření klec, ze které není úniku,“ vysvětluje pěstitel Vladimír Sedláček z Prostějova. A dodává, že pěstovat ji lze snadno i v bytových podmínkách, stejně jako některé rosnatky (rod Drosera), jejichž listy zdobí stovky perliček jiskrné lepivé tekutiny. „Mnohé se ovšem uplatní také venku v zahradě; jsou to například špirlice z rodu Sarracenia. Dařit se jim bude zejména v pobřežním rašeliništi u jezírka, kde dokonce bez problémů přezimují.“

 

Jak pěstovat masožravky doma

„Lidé si většinou pořídí první masožravku jen tak ze zvědavosti, ale poměrně brzy si přijdou pro další. Důvodem je fakt, že rosnatky pěstované na okenním parapetu v kuchyni dobře zatočí s octomilkami a moly. Jsou to prostě takové přírodní lapače nepříjemného hmyzu, které jsou navíc krásné," řekla pro iDnes Markéta Aubrechtová, pěstitelka masožravých rostlin z Českých Budějovic.

Web Dumazahrada.cz se zase věnoval tématu, jak masožravé rostliny krmit. „Masožravé rostliny patří k nejpozoruhodnějším úkazům botaniky. Fascinovaly už Charlese Darwina, který o nich napsal první ucelené pojednání. Dnes je pěstujeme i v bytech. Chytat mouchy pro ně nemusíte,“ píše se zde s tím, že pokud jsou pěstovány v bytě, nemusíte mít obavy, že při nedostatku úlovků budou trpět hlady. Hmyz je pro ně spíš doplňkem stravy, nejsou na něm zcela závislé. Kdybyste jim naopak servírovali příliš mnoho much, mohlo by se stát, že je nezvládnou rychle zpracovat a kořist v pastích začne zahnívat. Krmivo tedy není až taková starost. Důležitější je substrát, umístění rostliny a vhodná zálivka.

Pěstování mucholapky podivné, královny mezi masožravými rostlinami, není nic obtížného. Zvládne to každý, kdo má k dispozici osluněný okenní parapet, zimní zahradu, skleník či pařeniště. A její užitečnost? Ta je obsažena v názvu; navíc vždy, když chytí mouchu, efektně ´cvakne kusadly´

Vláknitá rašelina s křemičitým pískem

Masožravým rostlinám se obecně daří v kyselé půdě, nejlepší volbou je proto vláknitá rašelina, kterou smícháte v poměru 2:1. Tato kombinace vyhovuje mnoha druhům. Masožravky se většinou pěstují ve vitrínách, v akváriích nebo na okenním parapetu. V létě mohou na balkon, ale neměly by se příliš přehřívat. V letním období je pro ně ideální stálá teplota 25 °C, zimovat můžou při teplotě nižší, okolo 15 °C. Pozor, nezalévat tvrdou vodou, substrát by se neměl zasolit. Nejlepší je dešťová nebo demineralizovaná voda, naopak naprosto nevhodná bude voda ze studně.

A kde masožravky sehnat? Masožravé rostliny prodávané v květinářstvích a specializovaných obchodech bývají dovezené z Holandska, kde jsou pěstovány ve vyhřívaných sklenících, mohou být tedy choulostivější. Vyplatí se proto raději zapátrat na tuzemských výstavách, jako právě teď v Olomouci, masožravých rostlin nebo kontaktovat české zahradníky a pěstitele, kteří se na masožravky specializují a jejich rostliny jsou zvyklé na místní prostředí. 

 

Chejlava a zajímavá symbióza s dravou plošticí

Výstava Živé pasti nabídne i takové unikáty jako jsou heliamfory (rod Heliamphora) rostoucí na náhorních plošinách stolových hor tropické jižní Ameriky. Jak prozradil RNDr. Luboš Majeský, Ph.D. z Univerzity Palackého v Olomouci, není na světě mnoho institucí a sběratelů, kterým se je daří kultivovat. „Ty naše jsou ovšem v tak výborné kondici, že dokonce každoročně vykvétají,“ dodává. Jiné raritní ´kousky´ zapůjčila také Botanická zahrada Praha; jsou to kupříkladu rostliny zvané Rodirula, česky chejlava. „Zajímavé jsou tím, že to vlastně nejsou masožravky, ale jde o jejich předstupeň,“ vysvětluje RNDr. Vlastík Rybka, Ph.D. „Na jejich silně lepkavé listy se totiž přichytí veškerý hmyz s výjimkou jediného druhu dravé ploštice, který se lapenou žouželí živí. Ploštice pak vylučuje na listy chejlavy exkrementy, jež rostlina dokáže využít a významně si tak přilepšuje…“ 

 

Chejlava Roridula gorgonias, kterou mnozí považují za předobraz slavného trifida z populární SF knížky

Jak je zřejmé, botanická věda ještě neřekla u řady masožravek poslední slovo a život těchto rostlin - mnohdy rafinovaně utajený - je stále předmětem intenzivního bádání. Mimo jiné i o tom je výstava Živé pasti na Floře v Olomouci.

 

Otevřeno je od 4. do 14. června každý den vždy od 9.30 do 18.00 hodin. Součástí bezbariérově koncipované výstavy je také expozice nových akvárií a terárií ve velkém palmovém skleníku; k návštěvě samozřejmě zve i skleník kaktusový, tropický a subtropický.

Vstupné:

  • Plné vstupné: 80 Kč
  • Zlevněné vstupné (6-15 let, studenti do 26 let, senioři nad 65 let, ZTP,ZTP/P): 40 Kč
  • Rodinné vstupné (2 dospělí, max. 3 děti 6-15 let): 180 Kč             
  • Děti do 6 let, pedagogický dozor: zdarma
  • Vstupenky je možno koupit online ZDE.

 

Jak masožravé rostliny lapají kořist?

Masožravé rostliny patří mezi nejpodivuhodnější skvosty přírody. Pěstovat je lze i doma. Patří do nejrůznějších rodů i čeledí, pyšní se rozmanitými tvary, barvami. Jedno však mají společné – dovedou lapit a pozřít živočišnou kořist, napsal před lety ireceptar.cz.

 

Jedna z mnoha druhů láčkovek - velmi atraktivní rostlina

Masožravé rostliny jsou rozšířené téměř po celém světě – od tropů až po chladná pásma a rostou i na našem území (např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) nebo tučnice česká (Pinguicula bohemica). Celkově je známo asi 500 botanických druhů masožravých rostlin a bylo vyšlechtěno i několik kříženců. Masožravé rostliny jsou vzhledově i velikostně velice různorodé, spojuje je však jedna, v říši rostlin naprosto unikátní vlastnost – dokáží lapit živočišnou kořist. Většinou se jedná o hmyz, ale někdy i o větší živočichy. Z lapené kořisti rostliny dovedou zužitkovat některé látky (hlavně dusík a fosfor) pro svou výživu. Na půdách, na kterých obvykle rostou, je těchto živin poskrovnu.

Lepkavé listy lákají a nepustí

K lapání kořisti slouží masožravým rostlinám několik typů pastí se zcela odlišným mechanismem. Jednak listy; lepkavé listy lákají a nepustí: Tento líbezně vyhlížející smrtící nástroj má například rosnatka (Drosera) a tučnice (Pinguicula). Kořist lákají barevnými listy (většinou načervenalými) nebo třpytem a vůní (pro člověka nepostřehnutelnou) lepkavých kapek na listech, které připomínají rosu. Od kapek lepu je odvozeno i jméno rostlin – rosnatky. Kapky jsou vylučovány tentakulemi – žláznatými výrůstky.

 

Lepkavé listy rosnatky Drosera dielsiana

Hmyz se na listy přilepí, udusí se, protože mu kapky ucpou dýchací otvory na povrchu těla, a rostlina začne vylučovat trávicí enzymy, které lapený hmyz postupně rozloží. Rostlina pak živiny vstřebá a stráví. U některých druhů se mohou během několika desítek minut kolem kořisti obtočit též okraje listů či celé listy. Kořistí je převážně drobný a středně velký hmyz (mušky, komáři, vosy apod.).

Gravitační pasti uloví i žabku

Tyto důmyslné pasti používá špirlice (Sarracenia), darlingtonie (Darlingtonia) a láčkovky (Nepenthes), které kořist chytají do konvic (láček) různých tvarů i velikostí. Špirlice a darlingtonie mají láčky tvaru ´kornoutu´ rostoucího z podzemního oddenku, vysoké od několika centimetrů až po více než jeden metr. Pasti láčkovek připomínají konvičky zavěšené úponky na listovité části. Mohou dosahovat až 50 cm výšky a 15 cm v průměru. Láčky jsou kryté víčkem, které je nepohyblivé. Chrání vnitřek láčky před deštěm (aby se nezřeďovala trávicí tekutina) a slouží zároveň i jako ´přistávací plocha´ pro létající hmyz. 

 

Špirlice nachová (Sarracenia Purpurea), taky fešanda

Kořist je do láček lákána nektarem vylučovaným u jejich ústí. Živočichové při cestě za nektarem padají dovnitř láčky, kde se ve spodní části topí v trávicí tekutině, jsou pomalu rozkládáni a vstřebáváni. Láčky jsou uvnitř pokryty voskovými šupinkami. Pokud se hmyz pokouší vylézt ven, nalepí se mu šupinky na nohy, takže se není schopen přichytit na stěnu láčky a padá opět do tekutiny na dně. Ani létající hmyz není schopen uniknout. Při pádu do láčky si většinou namočí křídla a navíc jsou pasti pro let příliš úzké. Jen některý hmyz se silnými kusadly (hlavně vosy) může láčky špirlic prokousat a dostat se ven. Velikost kořisti masožravek lovících láčkami se pohybuje od drobného až velkého hmyzu po menší savce, žabky či ptáky, kteří se občas mohou stát obětí velkých láčkovek.

Rostlina, jež sklapne past za půl vteřiny

Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) je jediná rostlina lapající kořist rychlým pohybem nadzemních pastí. Proto je to jedna z nejatraktivnějších a nejžádanějších masožravek. List mucholapky je složen z řapíku a svírací čepele rozdělené na dvě poloviny. Po krajích obou polovin čepele je kolem 30 špičatých zoubků. Na vnitřní ploše jsou tři citlivé chlupy, po jejichž opakovaném podráždění se past zavře (za optimálních podmínek během 0,5 s). Velikost lapacích částí listu je asi 2–5 cm. Rostlina lapá hmyz menší až střední velikosti.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace