Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bulvární s*ačka, píše o nás Miroslav Macek. Komentář Štěpána Chába

komentář 02.04.2020
Bulvární s*ačka, píše o nás Miroslav Macek. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Miroslav Macek

Podle Miroslava Macka jsme neměli zavádět karanténu, ale nechat promořit společnost, nechat vychcípat důchodce, nechat zkolabovat zdravotnictví, protože to, co děláme, je jediné – likvidujeme svou ekonomiku. Mladí v důsledcích naší populistické karantény budou muset žít a budovat všechno zase od pravěku. A jak ti do čtyřiceti let pubertální blbečci asi vynaleznou oheň? Třením smartphonů o sebe? Na pohodu. Ono to chytne. Určitě v těch telefonech bude nějaký křemík.

Miroslavu Mackovi napsal čtenář mého textu, že má chcípnout, jelikož je lidský odpad. Není, jen na věc hledí přes brýle ekonomiky. A že bude karanténa a opatření nouzového stavu z ekonomického hlediska neskutečný průšvih, to už si uvědomuje snad každý. Ale své tvrzení a smýšlení Miroslav Macek, už zase, orámoval dvěma příběhy o tom, kterak je někdy bolestivé a těžké a hlavně dlouhé umírat, obzvláště, když k tomu má co říct lékařská věda, která je schopná v rámci humanity mučit člověka životem až do absurdit. Nenechají jej zemřít, protože mají tu moc na trubičkách prodlužovat jeho život v bolestech nebo v bezvědomí prakticky do nekonečna.

Kolaps zdravotnictví

V Itálii, Španělsku a Velké Británii kolabuje zdravotnictví, protože zavedli pozdě nebo nedůsledně karanténu. Vedlejšími oběťmi koronaviru jsou pak lidé s jinými nemocemi, kteří potřebují ošetřit. Máš rakovinu? Tak se jdi bodnout, musíme a řešíme kalamitu koronaviru, dej si čaj a vylež to. Infarkt? Přijedeme, někdy, možná, musíme řešit koronavirus, dej si čaj a vylež to. Je ti blbě, kolabuješ? No ale nemáš příznaky koronaviru, tak si dej čaj a vylež to. Vedlejší produkt pandemie. Při karanténě ne tak markantní. Při promořování celé společnosti drastický. Odstřelíme s ‘nepotřebnými seniory‘ i člověka s akutním zánětem slepého střeva? Kdyby bylo nyní Thomasovi Bernhardovi 30 let, odsoudí ho Miroslav Macek k smrti. Staré mistry nebo Korekturu bychom si nepřečetli (Thomas Bernhard byl nejvýznamnější poválečný prozaik Rakouska, který celý život trpěl těžkou plicní chorobou).

Tři roky v domově důchodců

Dělal jsem tři roky v domově důchodců. S lidmi, kteří by podle teorie Miroslava Macka měli ustoupit ekonomickému motoru a prostě vychcípat. Nebyli tam ani vzdáleně pouze takoví senioři, jak se je snaží Macek vykreslit ve svých glosách. Neumírali v těžkých bolestech, lékařská věda je neudržovala na hadičkách, neřezali jim nohy, netrpěli. Jen byli staří, ale šťastní. Četli si, bavili se, tančili a nijak vážně po smrti nevolali. Dovolil bych si říct, že velká část z nich si život v domově důchodců užívala. Pokud by je promořil nový typ koronaviru, zemřeli by. A ano, také umírali, také měli bolesti. Ale případů, jaké vypisuje Miroslav Macek, tam bylo minimum. To bych si dovolil u Miroslava Macka označit opatrně za jistou formu jeho bulváru, kterou chce podpořit svou tezi promoření společnosti.

A jasně, ekonomice by se větší úmrtností seniorů ulevilo. Přestalo by vyplácení důchodů, nemusela by se vyživovat neproduktivní osoba, tedy osoba, která už je společnosti ekonomicky jen na obtíž, všem by se tak nějak ulevilo a to včetně seniorovy vlastní rodiny, kterou přestárlý člen jen zdržuje od ekonomického zázraku. Ale to se dostáváme do velmi mělkých vod, v kterých můžeme začít skutečně polemizovat nad ekonomickou hodnotou každého jednotlivého člověka. Bezdomovci? Nezaměstnaní? Samoživitelky? Chronicky nemocní? Handicapovaní? Proč je chránit? Vždyť ekonomice vlastně jen škodí. Jejich eliminací ušetříme a budeme bohatší. A ano, rozhodně zbohatneme, protože jejich vyživováním nebudeme chudnout. Win-win situace, společnost ušetří a (ne)potřební se konečně zbaví těch svých trýznivých a zbytečných životů. Opravdu jsme schopní zajet až do takové asociálnosti?

Úcta a pokora

V předchozím textu jsem psal o úctě a pokoře. Miroslav Macek následně neuctivě označil můj vhled do problematiky za „bulvární sračkovitou představu“. Pokládám to za obdobnou neurvalost, kterou předvedl čtenář, když jej označil za zmrda a lidský odpad. Ano, karanténa bude z ekonomického hlediska průšvih větší, než Brno. Ale dává nám i možnosti. Třeba i takové, že se přestaneme označovat za zmrdy.

Kuriózní na celé věci je, že pokud bychom nechali promořit společnost bez karantény a ochranných opatřní, byly by finanční náklady téměř srovnatelné s karanténou. Jen s tím rozdílem, že by zemřelo mnohonásobně více lidí a po pár dnech po nástupu pandemie by zkolabovalo zdravotnictví, protože nápor nemocných, obzvláště těch s vážným průběhem, by byl nezvladatelný. Umírat na chodbě nemocnice bez plicního ventilátoru? Na pohodu, hlavně že se točí ekonomika. A i kdybychom odmítli karanténu a rozhodli se stát ostrůvkem pozitivní deviace, přesto bychom tratili, protože okolní státy se rozhodly pro restriktivní opatření.

A nanejvýš kuriózní je, že Miroslav Macek nenavrhuje řešení, která by ponechala společnosti lidskou tvář a zároveň ochránila jakýs takýs ekonomický progres. Jen tvrdí, že bude zle, protože jsme dali do karantény hlavně ekonomiku. Bylo by obzvláště zle, pokud bychom na věc hleděli pouze jako Miroslav Macek. Heslo 'koronavirus jako šance', které jsme na Krajských listech.cz zavedli a kterému upřímně věříme, by teď mělo rezonovat prostorem nejvíc, protože v tom ekonomickém průšvihu jedeme tak nějak bez jištění.

 

 

 

Vložil: Štěpán Cháb

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace