Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

To už nikdy, řekla si úřednice uničovské radnice při pohledu na masakr… Záchraně žab před koly aut věnuje od té doby vše

11.05.2019
To už nikdy, řekla si úřednice uničovské radnice při pohledu na masakr… Záchraně žab před koly aut věnuje od té doby vše

Autor: Město Uničov

Popisek: Martina Huběnková s pomocí rodiny a přátel postavila stovky metrů bariér, aby žáby nemohly na silnici a tudíž je nezabila auta. V kbelících je pak přenáší na druhou stranu, žáby zvlášť, žabáky také. Proč? Čtěte v článku

FOTO Jen v březnu do pastí odchytila a přes silnici přenesla přes 400 žab. První dubnový den takto přepravila dalších 127 obojživelníků. Bez její pomoci by mnoho z těchto živočichů zahynulo pod koly automobilů (v minulých letech to byly tisícovky zmasakrovaných jedinců). Martina Huběnková dobrovolně, ve svém volném čase a za vlastní peníze zachraňuje migrující ropuchy obecné ve Valšově Dole... Úžasné dobrovolné práci paní Huběnkové lze jen a jen zatleskat. Jenže ve snaze o záchranu zvířat lze i napáchat ve jménu dobra i velké škody, čtěte na konci článku, co naopak nikdy nedělat.

„Tohle už nechci nikdy zažít,“ pomyslela si Martina Huběnková při pohledu na zhruba dvě tisícovky zmasakrovaných žab, jež se ve Valšově Dole pokoušely překonat velmi frekventovanou silnici na Rýmařov. „Loni v dubnu nás na každoroční úhyn obrovského množství obojživelníků svým e-mailem upozornil pan Vít Rychlý,“ vzpomněla mladá žena, která pracuje na odboru životního prostředí uničovské radnice, pro článek redaktora Uničovského zpravodaje a tiskového mluvčího města, Marka Juráně, umístěný na webu Uničova... Když na místě uviděla žabí apokalypsu, rozhodla se, že při letošní migraci udělá vše pro to, aby se podobná jatka neopakovala.

Stovky metrů bariér, jež denně kontroluje

Společně se svou rodinou, přáteli a dalšími dobrovolníky instalovala několik stovek metrů bariér s pravidelně rozmístěnými pastmi. Ty jsou nyní denně kontrolovány a odchycené žabky jsou přenášeny přes silnici. Jen za březen bylo takto zachráněno více než 400 živočichů.

Martina Huběnková vypouští odchycené a zachráněné žáby do vody, foto město Uničov

Pod koly automobilů končily zejména ropuchy obecné. „Jde o suchozemské žáby zimující v různých děrách či štěrbinách mezi kameny. Na jaře, v období rozmnožování, se ale stahují k vodním nádržím. Konkrétně ve Valšově Dole se snaží z lesa, kde přezimovaly, dostat přes silnici k rybníčku. Ten je díky bohaté vodní vegetaci dokonalým místem ke kladení vajíček,“ popsala Martina Huběnková. „Ropucha se pohybuje pomalou chůzí nebo krátkými skoky, proti predátorům se brání zaujetím výstražného postoje. A to jsou právě důvody, kvůli kterým jich tolik končí pod auty. Pomalá ropucha, když uvidí světla aut, se nesnaží utéct, ale naopak se postaví do obranné pozice. To ji nakonec stojí život,“ dodala. K velkému úhynu přispívá i skutečnost, že mnohé samičky nesou na svých zádech drobnější samce. S tímto břemene jsou pak ještě pomalejší.

 

Žáby začínají táhnout: Podívejte se, kde jim hrozí nebezpečí

V jarních měsících začíná pravidelná migrace obojživelníků, kteří se ze svých zimovišť přesouvají k nejbližším vodním plochám za rozmnožováním. V některých místech se ale jejich trasa kříží se silnicemi a místní populace obojživelníků je tak ohrožena vyhynutím. Místa, která jsou pro jejich pouť nejkritičtější, můžete spolu s dalšími informacemi souvisejícími s ochranou přírody najít v mapové aplikaci ZDE. Připravila ji Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Ohrožené ropuchy, foto město Uničov

Na dálničních a silničních komunikacích nachází smrt mnoho živočichů. Nejvíce postiženi bývají právě obojživelníci. Pohledem jejich ontogeneze jsou nuceni každoročně migrovat k vodnímu stanovišti, kde se rozmnožují, a dopravní komunikace se tak pro ně stávají jen těžce překonatelnou bariérou. Ochránci přírody se snaží eliminovat dopad silniční dopravy na mortalitu těchto ohrožených živočichů a přenášejí je z rizikových úseků na druhou stranu vozovky. Další způsob ochrany představují trvalé migrační (naváděcí) zábrany a podchody.

„Jakmile začne být trochu teplo, žáby vylézají a vydávají se na cestu do míst, kde se samy vylíhly. Nikde jinde se totiž nechtějí množit a nic je nezastaví. Právě v těchto dnech je tah nejsilnější,“ upřesnil pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny Pavel Koubek pro iDnes.cz.  K rybníkům nejprve míří především nejběžnější druhy jako skokan hnědý a ropucha obecná, ostatní žáby jako například skokan zelený nebo rosnička zelená migrují podle něj později. „Žáby se stěhují většinou v noci a řidiči jsou značně bezohlední a najíždějí do putujících živočichů schválně, stovky žab tak zahynou pod koly aut,“ postěžoval si zoolog.

 

Žabí genderová segregace

Kvůli rozmnožovacímu pudu obojživelníků musejí záchranáři transportovat samce a samičky, respektive páry odděleně. Pokud by je přenášeli v jednom kbelíku, tak při vypouštění do rybníka by se mohlo stát, že několik rozvášněných samců obklopí jednu samici, a nakonec ji utopí.

Samci a samičky se musejí transportovat odděleně, foto město Uničov

Pastičky na migrující ropuchy jsou dobře vymyšlené. Jde ve skutečnosti o kbelíky až po okraj zakopané do země. V každém z nich je navlhčená houba, aby i v teplých dnech nebyly žáby ohroženy suchem. A pokud do pasti nějakým nedopatřením spadne drobný hlodavec, má připravený klacík, po kterém se zase dostane ven. Tento systém Martina Huběnková nepoužívá poprvé. Ochraně žab a způsobu jejich odchytu se věnovala už během vysokoškolských studií, na toto téma zaměřila i svou diplomovou práci.

Martina Huběnková to zaplatila ze svého

K záchraně migrujících ropuch je využit i jediný propustek pod silnicí. Bariéry jsou postaveny tak, aby žáby k němu navedly. Podle ochranářů obojživelníci tuto možnost přechodu rovněž hojně využívají. Ještě před rybníkem však musejí překonat jistou překážku – přeplavat říčku Oslavu. To však pro žábu není žádný problém.

Žáby již vesele pochodují k vodě... Foto město Uničov

Martina Huběnková zatím všechny záchranné aktivity financuje ze svého. Bariéry ji stály něco přes 10 tisíc korun, možná ještě výraznější položkou je benzin, neboť pasti jezdí kontrolovat i dvakrát denně. Doufá ale, že se jí část vložených prostředků vrátí. Podala totiž grantovou žádost z Programu péče o krajinu, který letos vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí. „Moc mi pomohli moji kamarádi. Na instalaci bariér se podílelo 18 brigádníků, pro které starosta Dlouhé Loučky pan Ladislav Koláček zajistil občerstvení,“ konstatovala Martina Huběnková. „Pořád se můžu spoléhat na pomocnou ruku členů své rodiny, řady přátel a pomocníků nejen z Valšova Dolu a Dlouhé Loučky,“ uzavřela.

 

Přichází sezona mláďat. Pomáhejte, ale jen když je to třeba

Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy publikovala v březnu 2017 důležitá, stále platná doporučení: Až polovina mláďat, které lidé v přírodě naleznou a dopraví do záchranné stanice, se k nám dostává zbytečně, napsala a s tím, že přikládá proto jednoduchý návod na to, jak poznat, která mláďata skutečně lidskou pomoc potřebují a která je lepší nechat na místě, nedotýkat se jich a neslyšně se od nich vzdálit.

Nejdůležitější pravidlo zní: Než mládě seberete z přírody, zavolejte nejprve do záchranné stanice a poraďte se, zda mládě skutečně potřebuje pomoc. Do záchranné stanice se zbytečně dostávají hlavně mláďata zajíců, srnčata a opeřená ptáčata, která se učí létat. Pomoc však potřebují pouze mláďata, která jsou opuštěná, zraněná, anebo ptáčata, která vypadnou z hnízda. Jak ale poznáte, že mládě skutečně lidskou pomoc potřebuje?

U savců mládě, které potřebuje naši pomoc, obvykle hledá matku, píská, pobíhá anebo (je-li hodně hladové) běhá za lidmi. Velmi malá mláďata se pouze plazí a pískají. Má-li mládě ještě zavřené oči, je málo osrstěné a málo pohyblivé, mělo by být ještě v noře nebo v hnízdě. Je-li mimo, většinou se stalo něco s matkou nebo bylo hnízdo zničeno.

U savčích mláďat většinou lidé nejvíce chybují u srnčat a mláďat zajíců, u kterých je přirozené a v pořádku, když u nich není matka. Tato mláďata se rodí již osrstěná a s otevřenýma očima a jejich matky je tzv. „odkládají“ na bezpečné místo a vrací se k nim pouze, aby je nakrmily.

U zajíců je to pouze 1 – 2 krát v noci, u srn několikrát za den. Pokud tedy nalezneme malého zajíčka či srnče, jak tiše leží v trávě, a nikde nevidíme jejich matku, je to normální a mládě není opuštěné.

U ptáčat je situace o dost snazší. Zjednodušeně platí, že pokud je ptačí mládě již opeřené a schopné pobíhat či poskakovat, jedná se o mládě, které již dobrovolně opustilo hnízdo a učí se létat. Jeho rodiče se o něj nadále starají a krmí ho na zemi či v keřích. Ptačí mláďata, která potřebují lidskou pomoc, jsou ta, která z hnízda spadla nebo jim hnízdo bylo zničeno (např. během bouřky). Poznáme je tak, že jsou málo opeřená, mohou mít ještě zavřené oči a nejsou schopná poskakovat.

Pokud v přírodě naleznete mládě, o kterém jste po zvážení výše popsaných okolností přesvědčeni, že Vaši pomoc potřebuje, je důležité, abyste se obrátili na záchrannou stanici, která pro mládě přijede a poskytne mu veškerou potřebnou péči. Infolinka a dispečink Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy: 773 772 771.

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace