Tajemná skála v Jeseníkách s názvem Mrtvý muž má svůj příběh… Český poutník

Foto: René Flášar

Popisek: Mrtvý muž. Jak to tak s legendami bývá, ten mladík se ve skutečnosti zřítil o kilometr dále...

FOTOGALERIE Na dnešní výšlap vás pozvu do podhůří Jeseníků. Desetikilometrovou cestu zahájíme na místě zvaném U Dobré Nálady, projdeme kolem Mrtvého muže a zastavíme se u zasypané tajemné štoly.

Ke startu naší cesty nás dopraví linkový autobus spojující město Šumperk s obcí Oskava. U Dobré Nálady nacházíme čtyři stavení, Mýdlový potok a turistický rozcestník. Do kopců vede modrá turistická značka. Cesta je v polovině března mírně zasněžená a místy značně namrzlá, je vidět, že zima se své vlády ještě rozhodně nevzdává. Lesy jsou zde převážně jehličnaté, ale místy se lze potěšit i bukovým porostem.

Ptačí skály pro ptáky i turisty

Přibližně po dvou kilometrech opouštíme modrou značku a míříme do prudkého stoupání po levé straně cesty. Po chvíli námahy se ocitneme před Ptačími skalami. Výrazný skalní útvar z fylitické ruly je protkaný četnými žilami křemenců a kvarcitů. Ptačí skály slouží nejen horským dravcům pro rozhled, ale pod převisem skály nacházejí své místo k přenocování i trampové a výletníci.

Od Ptačích skal pokračujeme po lesní cestě až ke skalnímu masivu Mrtvý muž. Opět se dostáváme na modrou značku, která nás provází mezi mohutnými kameny. Přestože je docela chladno, místy otírám pot z čela. Prudká stoupání jsou nám ale odměněna krásnými výhledy do okolní krajiny. Asi bych z toho sice radost mít neměl, vykácené pásy lesa jsou nejspíš po větrných polomech a kůrovcovém útoku, ale v tuto chvíli jsem za tuto odměnu více než rád. Na jednom ze skalních výčnělků si dopřejeme malou přestávku. Je čas posvačit a načerpat další síly.

Kde zahynul mladý muž?

Zatím si můžeme povědět, proč nese masiv jméno Mrtvý muž. Název odkazuje na událost z roku 1921, kdy zde zahynul při výstupu mladý muž. Ovšem je nutno říci, že ona tragická událost se odehrála až o kilometr dál, pod Volyňskými skalami. V místě pádu mladíka je dnes vyhlídková plošina s rozhledem do okolí. Je paradoxem, že i místa tragických událostí se stávají vyhledávanými turistickými cíli.

Štola, která pohltila hledače pokladů

Po dočerpání sil pokračujeme dál až na vrchol Smrčník, kde nás ve výšce 919 metrů nad mořem čeká střídání modré značky za zelenou. Začíná náš návrat do civilizace. Po jednom a půl kilometru zastavují naše nohy u štoly Walihloch. Cizokrajný název opuštěné štoly pravděpodobně souvisí s italským hrabětem Camilem Luceranem, který v těchto místech hledal bývalá naleziště drahých kovů a podle legendy zmizel v útrobách štoly.

Pokud vás nyní napadlo, že se také vydáte hledat „poklad“, asi budete zklamaní. Štola je dnes z velké části zavalená, od vchodu se dostanete do nitra jen nějakých pět či šest metrů. A v těchto místech žádný drahý kov nenajdete, ale nejspíš je to dobře, co kdyby se i nad vámi štola uzavřela…

Hrad, o kterém se nic neví…

Údolím Malínského potoka pokračujeme k pozůstatkům hradu Burgstein (Malínský hrádek), po kterém zbyly pouze nepatrné terénní nerovnosti, valy a příkopy. O hradu pocházejícím pravděpodobně z přelomu 13. a 14. století se nedochovaly žádné písemné záznamy, jeho historie byla nejspíš velmi krátká. Komu hrad patřil a jak dlouho zde stával, tak zůstane nejspíš navždy zahaleno tajemstvím.

Od hradu nás vede k cíli dnešní cesty takzvaná Malínská rokle. Čistá voda Malínského potoka zde vytváří nesčetné kaskády v úzké soutěsce, jejíž svahy zejména na pravém břehu potoka mají místy charakter skalního města. Na konci Malínské rokle už na nás čeká stále se rozrůstající obec Nový Malín se svojí železniční zastávkou, odkud nás vlak odveze do našich domovů. Mějte se krásně a putování zdar!

Vložil: René Flášar