Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Pozdravujte kluky, řeku a les. V pondělí 25. 2. uplyne 50 let od vzplanutí Pochodně č. 2, Jana Zajíce

19.02.2019
Pozdravujte kluky, řeku a les. V pondělí 25. 2. uplyne 50 let od vzplanutí Pochodně č. 2, Jana Zajíce

Autor: Město Šumperk

Popisek: Busta Jana Zajíce na šumperské průmyslovce od sochaře Olbrama Zoubka

Na konci února roku 1969 si vítkovský rodák a student šumperské průmyslovky Jan Zajíc dobrovolně vzal život, aby po vzoru činu Jana Palacha vyburcoval národ z letargie během okupace sovětskými vojsky a nastupující normalizace. Město Šumperk společně s kulturními organizacemi a školami připomene důležité výročí této tragické události.

Městská knihovna T. G. Masaryka Šumperk připravuje na čtvrtek 21. února komponovaný pořad tematicky věnovaný Janu Zajícovi. „Od 18. hodiny zavzpomíná na svého spolužáka z ročníku paní Marie Jílková, následně proběhne projekce dokumentárního filmu ‚Pochodeň č. 2 – Sami proti zlu‘ a na závěr budou z korespondence maminek Jana Zajíce a Jana Palacha a osobní dopisy paní Zajícové, které adresovala Ince Kocůrkové, číst herečky Olga Kaštická a Svatava Niečová,“ popisuje Kamila Šeligová, ředitelka knihovny. Vstupné se vybírat nebude.

Ve jménu života Vašeho – Hořím!

V pátek 22. února proběhne za účasti studentů, vedení školy a představitelů města pietní akt u busty Jana Zajíce, jež vytvořil sochař Olbram Zoubek a je umístěna na fasádě střední průmyslové školy. „Zástupci školy a města se poté vydají přímo do Vítkova, kde proběhne pietní shromáždění přímo u hrobu Jana Zajíce a večer spojený s předávání Ceny Jana Zajíce, jež se každoročně uděluje úspěšným a nadaným mladým vítkovským občanům,“ říká starosta Tomáš Spurný.

Scéna sebeupálení Jana Zajíce z filmu Jan, který natočil Ivo Trajkov

Padesátileté výročí položení oběti Jana Zajíce připadá na pondělí 25. února. S tímto dnem je spojeno také nejvíce akcí spojených s připomenutím jeho osobnosti. Vlastivědně muzeum připravilo exkluzivní jednodenní výstavu „Ve jménu života Vašeho – Hořím!“ – vystaveny budou osobní dokumenty a předměty přibližující osobnost Jana Zajíce a okolnosti jeho činu. Výstava bude přístupná zdarma od 9 do 16 hodin.

Zajícovy verše, divadelní představení i film

V 16 hodin pak bude zahájena výstava ´Jan Zajíc – Verše´ v prostorách galerie informačního centra. Nakladatelství Olympia a Ústav pro studium totalitních režimů vydaly v roce 2016 sbírku veršů Jana Zajíce s ilustracemi šumperské rodačky Míly Prokůpkové. „Výstava grafik Míly Prokůpkové bude instalována v galerie šumperského ‚íčka‘, vernisáž bude za účasti autorky ilustrací a přednesem Zajícových básní s hudebním doprovodem,“ říká Bohuslav Vondruška, jenž akce spojené s připomínkou výročí Jana Zajíce spoluorganizuje a koordinuje. Na vernisáž v 17 hodin naváže divadelní představení ´Pochodeň č. II´. „Hru ve formě scénického koncertu napsali šumperští herci a realizovali pod režijním vedením Štěpána Gajdoše, účinkují Nela Štefanová, Martin Zahálka a Kryštof Grygar v roli Jana Zajíce,“ vysvětluje Matěj Kašík, ředitel divadla a dodává, že se vstupné vybírat nebude.

Dopis na rozloučenou

„Maminko, tatínku, bratře, sestřičko! Až budete číst tento dopis, budu už mrtev nebo velmi blízko smrti. Vím, jak velmi vážnou ránu vám svým činem způsobím, ale nezlobte se na mne. Želbohu, nejsme na světě jenom sami. Nedělám to proto, že by mne omrzel život, ale právě proto, že si ho až příliš vážím. Svým činem ho snad zajistím lepší. Znám cenu života a vím, že je to to nejdražší. Ale já hodně chci pro vás, pro všechny, a proto musím hodně platit. Po mém činu nepodléhejte malomyslnosti, ať se Jacek učí víc a Martička taky. Nesmíte se nikdy smířit s nespravedlností, ať je jakákoliv. Moje smrt vás k tomu zavazuje. Je mi líto, že už nikdy neuvidím vás ani to, co jsem měl tak rád. Odpusťte, že jsem se s vámi tolik hádal. Nenechejte ze mě udělat blázna. Pozdravujte kluky, řeku a les.“

 

Tento významný den zakončí projekce filmu ´Jan´ režiséra Iva Trajkova z roku 1991 s Jakubem Wehrenbergem a Lindou Rybovou v hlavních rolích. Kino Oko Šumperk jej uvede od 18:30 se symbolickým vstupným 30 Kč.

Ukázka z knihy Jan Zajíc – Verše, kterou vydalo Nakladatelství Olympia a Ústav pro studium totalitních režimů vydaly v roce 2016, foto ČBDB

Čin a osobnost Jana Zajíce si nebudeme připomínat pouze v únoru. „Na období léta bychom rádi zapůjčili a v klášterním kostele instalovali putovní výstavu ´Příběh Jana Zajíce‘, jež pochází již z roku 2014 a kterou vytvořili studenti gymnázia a ´průmyslovky‘ v rámci projektu pro občanské sdružení Pant, nedočkavci si ji však můžou kdykoliv prohlédnout na internetových stránkách www.pribehjanazajice.cz,“ uzavírá Vondruška.

O Janu Zajícovi

Jan Zajíc se narodil 3. července 1950 ve Vítkově v rodině učitelky Marty a Jaroslava Zajícových. V roce 1965 začal studovat na střední průmyslové škole v Šumperku. Během studia se zajímal živě o literaturu i poezii, sám se pokoušel psát básně. Během období pražského jara s nadšením podporoval uvolnění ve společnosti.

Ve filmu Jan si zahrál Jana Zajíce Jakub Wehrenberg a jeho přítelkyni Janu Linda Rybová

Po sebeupálení Jana Palacha se zúčastnil protestní hladovky (na Václavském náměstí v Praze ve stanu u kašny, hlídané příslušníky SNB, kteří rozháněli kolemjdoucí zájemce o vystavený text), kterou ukončil v den Palachova pohřbu. Přibližně o měsíc později, zklamán pokračující normalizací i tím, že Palachův čin neměl za následek žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, se rozhodl Jana Palacha následovat. Není známo, zda stavěl též na činu plzeňského pivovarského dělníka Josefa Hlavatého, který se 20. ledna 1969 upálil na pomníku T. G. Masaryka v Plzni a zemřel právě v den pohřbu Jana Palacha. Původně uvažoval, že se upálí 1. března, ale nakonec zvolil symbolické datum 25. února. Kromě výročí 21 let od komunistického převratu šlo také o výročí jednoho měsíce od pohřbu Jana Palacha.

25. února 1969 se vydal vlakem do Prahy. V horní části Václavského náměstí se toho dne asi v půl druhé odpoledne v průjezdu domu čp. 821/39 polil benzínovým čističem, k tomu požil jed a zapálil se. Jed požil proto, aby neumřel bolestivou smrti jako Jan Palach, který umřel na těžké popáleniny. Ale špatně si vypočítal, kdy jed začne působit. Rozběhl se směrem k náměstí, ale po několika krocích upadl na zem a zemřel, aniž by se z průjezdu dostal ven.

Pamětní deska, foto Wikimedia Commons / Luděk Kovář

Státní bezpečnost zabránila tomu, aby byl Zajíc pohřben v Praze, protože se obávala dalších demonstrací, podobně jako v případě Jana Palacha. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova, kde byl 2. března 1969 pohřben.

Jaroslav Zajíc, starší bratr Jana Zajíce, v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že jeho bratr před činem svým příbuzným nic nenaznačil, ale o činu vědělo pár vyučujících a spolužáků. Jaroslav Zajíc sdělil, že tato událost pro něj a jeho příbuzenstvo navždy zůstane otevřená. Matka Marta Zajícová se psychicky zhroutila a o rok později byla vyhozena z práce, mladší sestra Jana Zajíce nemohla studovat na vysoké škole, přestože měla výborný prospěch.

Podle tvrzení publicisty a novináře Patrika Eichlera v debatě na ČT24 z 16. ledna 2014 byl na místě Zajícova činu nalezen seznam osob, které jej snad měly následovat, a jednu svou spolužačku prý přemluvil, aby se upálila 8. března 1969, k čemuž ale nakonec nedošlo.

Hned v době sametové revoluce byl na ploše náměstí před sochou Svatého Václava zřízen prostý pomník (deska ve stávajícím květinovém žulovém kruhu) na Palachovu a Zajícovu památku s jejich životními daty. V rodném Vítkově po něm bylo pojmenováno náměstí a na pražské Letné přejmenována Komsomolská ulice na Jana Zajíce. V Šumperku bylo po něm pojmenováno náměstí, které se nachází v areálu bývalých sovětských kasáren. V roce 1998 obdržel čestnou Medaili T. G. Masaryka Masarykova demokratického hnutí za věrnost jeho odkazu a vzápětí od prezidenta Václava Havla Řád T. G. Masaryka in memoriam.

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace