Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dobrodružné putování Jeseníky za vlky a rysy... Nové dobrovolníky vyškolil seminář Vlčích a Rysích hlídek

15.12.2018
Dobrodružné putování Jeseníky za vlky a rysy... Nové dobrovolníky vyškolil seminář Vlčích a Rysích hlídek

Autor: Facebook / Ochrana velkých šelem

Popisek: Na území Jeseníků, Králického Sněžníku či Rychlebských hor zatím nebyla prokázána žádná stálá populace rysa či vlka. V minulých letech však přibývaly důkazy o výskytu různých jednotlivců obou druhů.

FOTOGALERIE Co jsou Vlčí a Rysí hlídky? Tak to jsou speciálně proškolení dobrovolníci všech věkových kategorií, pochopitelně tedy až od 15 let, kteří část svého volného času věnují monitoringu těchto šelem. Operují v oblastech CHKO Beskydy (Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy, Javorníky), Bílé Karpaty, Jeseníky, Broumovsko, CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, v severních Čechách (Jizerské hory, Lužické hory a Šluknovsko), v Krušných horách a v Pošumaví (CHKO Šumava, Blanský les, Novohradské hory a další oblasti). Organizačně zajišťuje a zázemí dobrovolníkům poskytuje vždy místní skupina Hnutí Duha. Zjednodušeně lze říct, že názvy „rysí" a „vlčí" jsou používány k odlišení územní působnosti a užívány spíše z tradice než z objektivních důvodů... V Česku nyní žije přibližně sedmdesát až osmdesát rysů a až tři desítky vlků.

Poznávání stop, život šelem či diskuze o stavu místní krajiny čekal na zájemce minulý víkend v Lipové-lázni. Na pochůzkách krajinou Jeseníků se o druhém prosincovém víkendu sešli noví dobrovolníci Vlčích a Rysích hlídek. Od pátku do neděle se věnovali nejen terénnímu monitoringu, ale také vzdělávání v tématech ochrany velkých šelem a dalších vzácných druhů. Seminář proběhl na úpatí Rychlebských hor, v městečku Lipová-lázně, které se stane i po zbytek zimy pravidelným útočištěm jak současných, tak budoucích hlídkařů. Akce zakončila tříměsíční řadu školení, která probíhala celý podzim na různých místech České republiky.

Osmi proběhlých seminářů se zúčastnilo už přes 150 nováčků, foto Facebook / Ochrana velkých šelem

Kdo objeví svého vlka nebo rysa?

Během víkendu se všichni účastníci dozvěděli informace o životě velkých šelem, ale také o specifických rysech i problémech místní krajiny. Součástí semináře byly přednášky a besedy s odborníky, a to jak z Hnutí Duha, tak se zástupci z řad myslivců či správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Na řadu se dostalo také promítání dokumentárních filmů a samozřejmě tzv. pochůzka s praktickými ukázkami a radami ohledně stopování zvířat. Na území Jeseníků, Králického Sněžníku či Rychlebských hor zatím nebyla prokázána žádná stálá populace rysa či vlka. V minulých letech však přibývaly důkazy o výskytu různých jednotlivců obou druhů. Každý z dobrovolníků tak právě zde může udělat svůj první velký objev.

154 nováčků

Obdobných seminářů se v Čechách a na Moravě uskutečnilo během letošního podzimu dohromady devět. Koordinátoři Vlčích a Rysích hlídek zatím vyškolili 154 nováčků. Náplní Vlčích a Rysích hlídek je terénní monitoring vlka, rysa a medvěda a dalších chráněných druhů v naší krajině. V zimních měsících probíhají vícedenní akce každý týden, současně v různých částech republiky. Dobrovolníci na nich sledují nalezené pobytové znaky (např. stopy, trus), odebírají vzorky pro DNA a potravní analýzy, někteří kontrolují také instalované fotopasti. Kromě toho zaznamenávají údaje o přítomnosti dalších chráněných druhů, například vydry říční, tetřeva hlušce nebo jeřábka lesního. Zároveň sledují jakoukoliv možnou nelegální činnost, jako například kladení masitých návnad.

CHKO Jeseníky má dostatečnou rozlohu a lesnatost pro trvalý výskyt velkých šelem, důkazy o jejich pohybu však v posledních letech chybí, foto Facebook / Ochrana velkých šelem

Besedy a infostánky pro veřejnost i místní chovatele

Kromě zaučování nových dobrovolníků pořádá Hnutí Duha také různé besedy a infostánky, které veřejnosti přibližují život velkých šelem, ale také vlastní práci ochranářů. Besedy se pořádají například pro místní chovatele, se snahou vzdělávat a pomoci v tématice ochrany stád či ve školách, kde se tak mohou děti a studenti dozvědět bližší informace o životě šelem a jejich vlivu na životní prostředí. Kromě toho spolupracují místní koordinátoři také s myslivci, lesníky či turisty. Hnutí Duha navíc pravidelně publikuje výsledky monitoringu společně s univerzitními vědci v českých i zahraničních odborných časopisech. Poslední studie publikovaná v minulém týdnu v mezinárodním vědeckém časopise Heredity například ukázala na zranitelnost malé rysí populace na česko-slovenském pomezí.

„Vlci v posledních letech stále častěji nachází domov v české krajině, dobrovolnická pomoc s monitoringem je proto velmi významná. Dobrovolníci nám pomáhají poznat aktuální vývoj populace i celkově zlepšovat povědomí veřejnosti,“ řekl Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí Duha a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně.

Čekáme jen na okamžik, kdy zahlédneme i rysa, to nádherné zvíře

„Jeseníky, Králický Sněžník či Rychlebské hory jsou krásným pozůstatkem divočiny v naší krajině. Podmínky například pro výskyt rysa jsou v mnoha místech úžasné. Při našich pochůzkách míjíme spoustu skalisek či vyvrácených kmenů a čekáme jen na okamžik, kdy mezi nimi zahlédneme i toto nádherné zvíře. Doufáme, že právě s tím nám bude rok od roku pomáhat více a více dobrovolníků i místních, a že naše práce bude směřovat k co největší spolupráci široké veřejnosti, jejíž podporu velké šelmy potřebují,“ dodala Anna Řezníčková, koordinátorka vlčích hlídek v Jeseníkách.

Současné rozšíření rysa v ČR

K opětovnému osídlení Beskyd rysy došlo díky omezení jejich lovu na Slovensku v roce 1975. Beskydská populace dnes čítá přibližně 10-15 jedinců.

Odlišný byl vývoj rysí populace na Šumavě (česko-bavorská populace), kam bylo v letech 1982‒1989 vypuštěno 18 divokých rysů původem ze Slovenska. Proces, při němž člověk navrací vyhubená zvířata do míst, kde dříve volně žila, se nazývá reintrodukce. Na všech reintrodukcích rysů nejen na Šumavu, ale i do Alp se podílela ostravská ZOO a její tehdejší pracovník Ludvík Kunc.

Foto Facebook / Ochrana velkých šelem

Už v roce 1970 byli rysové vypuštěni také v Bavorském lese (na německé straně Šumavy). Rysům se na Šumavě začalo dařit: jestliže v letech 1992‒1993 tu žilo kolem 75 jedinců, v roce 1995 se početnost populace v jihozápadních Čechách odhadovala na 70‒100 kusů a v roce 1998 na 120‒150 jedinců, kteří osídlili plochu větší než půl milionu hektarů. Toto území zahrnovalo kromě Šumavy i Pošumaví, Český les, Blanský les a nová populace vznikla i v Brdech.

Samostatnou kapitolou je výskyt rysa v NP Podyjí, kam byli v letech 1994‒1995 ilegálně vypuštěni rysové uměle odchovaní v ZOO. Tito jedinci se dokázali adaptovat na přírodní podmínky, obstarat si obživu a několik let zde přežívali. Jedná se však o velmi malé území a v současné době tu žádný rys nežije, i když v minulých letech byl zaznamenán jeho výskyt na rakouské straně hranice.

Celkově se populace rysů v ČR od roku 1998, kdy byl jejich počet u nás na svém maximu (130‒150 kusů), nevyvíjí optimálně. Přestože by bylo logické, kdyby rysů i nadále přibývalo a mladí jedinci obsazovali nová teritoria, stal se pravý opak ‒ jejich počty poklesly zhruba o 30 %.

V důsledku pytláctví se v současné době v ČR vyskytují jen dvě stabilnější rysí populace ‒ v Beskydech a Javorníkách (10-15 dospělých jedinců) a v jihozápadních Čechách (50-70 dospělých jedinců). V posledních letech je rys pravidelně zaznamenáván také v Krkonoších, Jizerských horách (2015) nebo Broumovsku (více o výskytu velkých šelem v těchto lokalitách si můžete přečíst zde). V Českém Švýcarsku byl zjištěn rys jen ojediněle v roce 2011. Překvapivě sporadický je výskyt šelmy také v Jeseníkách. Nečekaně se rys objevil v Moravském krasu. Nepočetné záznamy o migraci rysa pocházejí také z Českomoravské vrchoviny, příkladem je zvíře sražené na dálnici D1.  Celkový počet rysů v ČR je opět pod hranicí 100 zvířat.

 

Současné rozšíření vlka v ČR

Opětovný příchod vlků do Beskyd v roce 1994 byl nečekaný a nebyl tehdy zcela akceptován místními obyvateli. Situaci značně zkomplikovala média, která začala vyvolávat vlnu strachu a přisuzovat vlkům vlastnosti, které nemají. V té době navíc neexistoval zákon na úhradu škod na hospodářském zvířectvu způsobených velkými šelmami, proto se zvláště dotčeni cítili chovatelé ovcí. Toho využili někteří myslivci, kteří chtěli „vzít spravedlnost do vlastních rukou" a začali vlky lovit.

V celé CHKO Beskydy se početní stavy vlků odhadovaly v roce 1994 na 2 až 3 jedince, v roce 1995 na 5 jedinců, v roce 1996 bylo 5 dospělých a 6 mladých vlků. V průběhu let 1997 a 1998 se počet vlků radikálně snížil v důsledku nelegálního lovu po obou stranách česko-slovenské hranice. A tak v letech 1998 - 1999 byl odhad jejich početnosti pouze 1 až 2 jedinci. Od konce devadesátých let minulého století až do roku 2002 je uváděn výskyt jedné až tří smeček a postupně se jejich počet mírně zvyšoval, jeho výskyt je ještě v roce 2009 považován za stabilní.

Foto Karel Brož

V současnosti se obecně uvádí, že v Beskydech se pohybuje kolem pěti vlků. Tato čísla se však opírají především o do značné míry sporné nálezy stop (které jsou samy o sobě velmi snadno zaměnitelné se stopami velkých psů) a případy napadení hospodářských zvířat, kde je také často velmi obtížné rozeznat útok vlka od zdivočelého psa. 

Při intenzivním terénním monitoringu, probíhajícím na celém území Beskyd (v rámci tzv. vlčích hlídek) bylo v letech 2010-2012 nalezeno jen minimum údajů, které by mohly být považovány za věrohodné důkazy o přítomnosti vlků v Beskydech (stopní dráhy, trus či stržená kořist). Přitom na Slovensku v oblastech s výskytem alespoň minimálního počtu vlků jsou známky jejich pohybu v území zaznamenávány pravidelně (především trus, stopní dráhy). V roce 2012 je téměř jediným doloženým výskytem mladá vlčice, sražená u Valašského Meziříčí. Krátce předtím byla fotopastí natočena ve Veřovických vrších. 

Opětovně byl výskyt vlka potvrzen až v létě 2013 pomocí fotopastí a častějších nálezů trusu a několika případů stržených kořistí. Zatím tedy v Beskydech nelze hovořit o trvalém výskytu vlka, ale spíše o nepravidelném výskytu jednoho nebo více zvířat, které zatím nevytvořily smečky. Pokles ve srování s devadesátými léty má kormě pytláctví na svědomí zřejmě i legální lov vlků na Slovensku.

V březnu roku 2014 byla přítomnost vlka jasně potvrzena v nově rozšířené části CHKO Kokořínsko-Máchův kraj díky snímkům z fotopasti. Během následujícího léta se pak pomocí těchto přístrojů podařilo dokonce zjistit rozmnožování vlků v Čechách po více než 100 letech, když fotopasti na krátkých videozáběrech zachytily několik vlčat i s rodiči. Na záběrech z podzimu to vypadalo nejspíše na 3 již vcelku vyspělá mláďata. Ze získaných vzorků trusu byla provedena analýza DNA, která potvrdila příbuzenské vztahy těchto vlků z Máchova kraje s populací vlků v Německu a Polsku.

Ke konci roku 2015 stvrzuje několik důkazů výskyt vlka na Broumovsku. Uvedená vlčí smečka na Kokořínsku se v létě 2015 rozrostla minimálně o dvě vlčata, jak dokládají záběry z fotopastí z října. Další pozitivní zprávu přináší Jeseníky se záznamem vlka od místního obyvatele. V roce 2016 máme potvrzenou vlčí smečku čítající minimálně čtyři jedince na Broumovsku, další rozmnožování vlčí smečky v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj a velmi pravděpodobný výskyt vlka v Krušných horách.

Občas se vlk může objevit i na Šumavě: během let 1990-2004 bylo zde a v sousedním Bavorském lese nalezeno pět mrtvých vlků: vždy se jednalo o samce. Tři skončili jako oběti dopravních nehod, dva vlci byli ilegálně odstřeleni. V roce 2015 byl výskyt vlka zaznamenán jak na Šumavě, tak v německém sousedním národním parku Bavorský les. Na konci roku 2016 zavítal vlk i do Pošumaví. Vzhledem k rozšiřující se populaci v Lužici můžeme v dalších letech očekávat příchod vlků také do Krušných hor, Krkonoš nebo Českého Švýcarska. V těsné blízkosti českých hranic u šluknovského výběžku byl již vlk zaznamenán v roce 2012.

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace