Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

A najednou tu byla šikana, mobbing, stalking, atmosféra by se dala krájet... Jak skvěle placení manažeři zničili úspěšnou firmu

09.06.2017
A najednou tu byla šikana, mobbing, stalking, atmosféra by se dala krájet... Jak skvěle placení manažeři zničili úspěšnou firmu

Autor: Facebook

Popisek: Firma Baxter v Přerově

Chudáci zaměstnanci. Zažívali tvrdou šikanu na každém kroku. Za téměř 14 let se nepovedlo odborářům vyjednat s českým managementem přerovské firmy Gambro (nyní Baxter) kolektivní smlouvu, neuspěli ani zástupci odborů ze svazu KOVO. Parlamentní listy zveřejnily šokující reportáž.

Parlamentním listům se o tvrdých podmínkách svěřil jeden z bývalých zaměstnanců Jiří Iž, ten ve společnosti nějakou dobu působil i jako předseda odborů. „Členové firemní odborové organizace byli jednotlivě zváni k pohovorům, kde jim zástupci českého vedení vymývali mozky, vštěpovali jim dezinformace o tom, že odbory jsou zbytečné, a byli také zastrašováni. Dopadlo to nakonec tak, že zaměstnanci začali ze strachu o svou existenci z odborů vystupovat a jejich počet se snížil z původních 250 na pouhých 17. Předsedové naší místní organizace byli i systematicky profesně likvidováni,“ vysvětluje v článku Parlamentních listů Jiří Iž.

Zaměstnanci nevěřili svým uším

Všech 620 přerovských zaměstnanců americké pobočky firmy Baxter bylo v šoku, když přišla z vedení informace, že se s okamžitou platností přerušuje výrobní provoz. „Lidé byli bez předchozích upozornění najednou svoláni do haly jednoho z místních hotelů, kde jim bylo sděleno, že se zastavuje výroba, zaměstnanci zůstanou doma a budou pobírat stoprocentní plat, dokud se nerozhodne, co bude dál. Pokud by firma, jež se zabývá produkcí hadičkových systémů pro zdravotnictví, v Česku opravdu skončila, měli by její pracovníci dostávat odstupné ve výši dvojnásobku až osminásobku měsíčního platu podle odpracovaných let,“ dočteme se na serveru ParlamentníListy.cz.

Objevila se i řada dohadů o tom, proč vlastně firma končí: „Zruší noví američtí vlastníci jen výrobu v zemích, kde už nemohou dále snižovat náklady? Odkoupili české pobočky jen proto, aby nás zanedlouho stejně zlikvidovali a zrušili si tak svoji případnou konkurenci do budoucna? Do této verze by zapadal fakt, že se údajně mají zavírat další dceřinné společnosti Baxteru i jinde ve světě. Přestěhuje se výroba do zemí, kde se mohou lidem platit ty nejnižší mzdy?“ popisují situaci zaměstnanci na serveru ParlamentníListy.cz.

Nabrali si půjčky a hypotéky, co bude dál?

Podle pozorovatelů se zdá být jasné, že přerovská pobočka končí a červnové jednání prý bude jen zástěrka. Zaměstnanci jsou v šoku, mnoho si jich nabralo půjčky a hypotéky a teď možná přijdou o práci. „Opravdu jsme nic nevěděli, naopak v minulosti nás vedení ujišťovalo, že náš obor má velkou perspektivu. Je také nesmyslem tvrzení, co svého času šířili manažeři, že majitel firmy Meopta, v jehož areálu náš závod funguje, chtěl zvednout nájmy za pronajaté nemovitosti tak, že by se to Baxteru už nevyplatilo,“ popisují zaměstnanci, kteří nechtěli uvést své jméno.

Redaktoři serveru ParlamentníListy.cz se na celou situaci zeptali i tiskového mluvčího firmy Baxter Romana Pavlíka, a co jim odpověděl? „O tom, jak se situace bude vyvíjet dál, se rozhodne v průběhu měsíce června. Mohu potvrdit, že pracovníci, kteří zůstanou doma, budou zatím dostávat 100 procent mzdy a v případě zániku pobočky se uvažuje o odstupném, a to vyšším než stanoví zákoník práce. Konkrétně dle délky odpracovaných let. K přerušení provozu pak došlo proto, že vysoce konkurenční tržní prostředí se zvyšujícími se celkovými náklady způsobilo, že v přerovském závodě dochází k poklesu objemů výroby. Investice potřebné k zachování produkce i celková ekonomika tohoto závodu jsou tak už finančně neudržitelné,“ prohlásil Pavlík.

O práci ve firmě byl obrovský zájem

V článku se dále dočteme, že firma Gambro (dnešní Baxter), byla založená v roce 1993 třiceti zaměstnanci. Jednalo se o pobočku mateřské švédské korporace. „Podniku se řadu let dařilo, měl velké lukrativní zakázky a počet zaměstnanců vzrostl zanedlouho na 500. O práci v něm byl na Přerovsku obrovský zájem, dokonce se na personálním oddělení začaly vytvářet pořadníky se jmény dalších potencionálních zájemců. Firma totiž své lidi na tehdejší poměry velmi dobře platila. Podle slov jednoho ze zakládajících zaměstnanců závodu a později i odborové organizace Jiřího Iže se situace dramaticky změnila až po roce 2006,“ stojí v textu na serveru ParlamentníListy.cz.

Článek dále pokračuje další výpovědí bývalého odboráře firmy Jiřího Iž: „Na pozice vyššího a středního managementu firmy se totiž dostali lidé ze zaniklé pobočky Philips z Hranic na Moravě a ti postupně změnili atmosféru ve firmě na neosobní až nepřátelskou. Rozmohla se šikana, mobbing i stalking. Vyrábělo se sice daleko víc, ale kvalita šla výrazně dolů, na což upozorňovali i provozní pracovníci. Těm šikovnějším postupně docházela trpělivost a začali odcházet. Vystřídali je daleko méně zkušení zaměstnanci z agentur a jakost se stále zhoršovala. Kromě toho také naši šéfové zaspali v roce 2012, když postihla hlavního dodavatele materiálu z italského města Medolla přírodní katastrofa. Pět měsíců pobočka stála namísto toho, aby se hledaly náhradní zdroje. Tak jsme ztratili některé naše zákazníky. Později se začalo dělat v nepřetržitém provozu, ve dvanáctihodinových směnách. Nakoupily se výrobní pásy, kterým se začalo říkat Šanghaj. Jejich chod se postupem času, oproti začátku, dvojnásobně zrychlil a přibývalo tak zmetků,“ uvedl Jiří Iž, který ve firmě pracoval 21 let na středních i vyšších technicko-hospodářských postech. Podle jeho dalších slov si stresová atmosféra v závodu i přílišný tlak na zaměstnance vybíral svoji daň. Lidé začali mít v daleko větší míře zdravotní problémy, konkrétně se zády, karpálními tunely na rukou a také potíže psychického rázu. „Pokud někdo dlouhodobě onemocněl, byl záhy propuštěn ‚po dohodě‘. Vedení firmy posílalo nemocné na vyšetření ke svým ‚nasmlouvaným‘ lékařům. Ti, i když dobře věděli, že se jedná o nemoci z povolání, odmítali dávat posuzovaným pacientům korektní lékařské zprávy. A bez nich nemohli být přijati k dalšímu odbornému posouzení svých stavů,“ podotýká Jiří Iž.

Zástupci pracovníků byli prý zastrašování

Odbory ve firmě existovaly už od roku 2004, ale se vedením společnosti se jim prý zrovna moc dobře nekomunikovalo. „Za téměř 14 let se nepovedlo odborářům vyjednat s českým managementem kolektivní smlouvu, neuspěli ani zástupci odborů ze svazu KOVO, vedení s nimi moc nekomunikovalo a na některé jejich podněty vůbec nereagovalo. Členové firemní odborové organizace byli dříve zváni jednotlivě k pohovorům, kde jim zástupci českého vedení vymývali mozky, vštěpovali jim dezinformace o tom, že odbory jsou zbytečné, a byli také zastrašováni. Dopadlo to nakonec tak, že zaměstnanci začali ze strachu o svou existenci z odborů vystupovat a jejich počet se snížil z původních 250 na pouhých 17. Předsedové naší místní organizace byli pak systematicky profesně likvidováni,“ popisuje v textu serveru ParlamemtníListy.cz Jiří Iž.

K celé situaci se vyjádřil i odborářský předák David Olša: „Měli jsme snahu se s vedením firmy rozumně domluvit, to se nám ale nepodařilo. V poslední době, kdy firmu převzali vlastníci z USA, nám jejich zaměstnanci na naše maily už ani neodpovídali, prostě nás ignorovali. Dělali to šikovně, aby se nedostali do střetu se zákonem. V současné době, po zkušenostech s touto firmou, si také myslím jako někteří jejich zaměstnanci, že majitelé ukončí provoz a přesunou ho do míst někde na jih Asie, kde ještě lidé, obrazně řečeno, dělají „za misku rýže“. Nejsem si také jistý, jestli náhodou u nás Američanům neskončily nějaké daňové úlevy,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Olša. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .

Vložil: Antonín Pořízek

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace