Smyslem Velikonoc není pouze barvení vajec, pletení pomlázek a koledování. Především jsou nejstarším křesťanským svátkem
13.04.2017
Foto: sternberk.eu
Popisek: Šternberk
Smyslem Velikonoc není pouze barvení vajec, pletení pomlázek a koledování. Toto období je především nejstarším křesťanským svátkem. Jeho slavení se odvíjí během tzv. Svatého týdne.
Doba Svatého týdne je určena připomínce posledních dnů pozemského života Ježíše Krista, který byl umučen v Jeruzalémě za vlády Pontia Piláta kolem roku 30 křesťanského letopočtu. Křesťané na tyto události nejen vzpomínají, nýbrž znovu je během slavení bohoslužeb i prožívají.
Květná neděle se pojí s průvodem věřících, doprovázejících zpěvem svého Pána v okamžiku, kdy vjížděl na oslátku do judského hlavního města. Tehdy lidé mávali olivovými ratolestmi, dnes věřící mají v rukou požehnané kočičky, aby vyšli Ježíšovi vstříc.
Zelený čtvrtek je dnem, kdy Kristus slavil se svými apoštoly podle židovského zvyku velikonoční večeři, po které byl v noci zrazen Jidášem a zatčen. Večer se celé farní společenství schází v kostele na slavnostní mši, která se slaví na památku ustanovení večeře Páně.
Dnem, kdy si připomínáme Kristovo ukřižování, je Velký pátek. Při bohoslužbě, která probíhá v usebranosti a tichu, křesťané naslouchají pašijím a uctívají kříž. Když obřady skončí, je v kapli kostela zpřístupněn Boží hrob, který upamatovává na to, že Ježíšovo tělo bylo pohřbeno ve skále.
Aby křesťané byli blízko svému Pánu, který nese naše nemoci a provinění, zachovávají v ten den půst a scházejí se k pobožnosti křížové cesty. Během Bílé soboty pokračuje bdění u Božího hrobu. Název dne pravděpodobně pochází od bílých rouch, do kterých se oblečou ti, kdo přijmou křest o následující velikonoční noci. Až po západu slunce, tedy v sobotu večer, začíná velikonoční bdění – vigilie, která je největší slavností v roce a kterou křesťané začínají oslavovat Kristovo vzkříšení. Slavnostní bohoslužba, označovaná za matku všech liturgií, začíná žehnáním ohně a pokračuje chvalozpěvem na velikonoční svíci, symbol zmrtvýchvstalého Krista.
Svatá noc ústí do nedělního rána, kterým začíná padesátidenní doba velikonoční, během níž zní radostné Aleluja – Chvalte Pána, který smrtí naši smrt přemohl a vzkříšením obnovil život.
Křížová cesta
Oslavy křesťanských Velikonoc ve Šternberku
13. dubna - Zelený čtvrtek
Bohoslužba na památku poslední večeře Ježíše Krista
18:00 Farní kostel Zvěstování Panny Marie
14. dubna - Velký pátek, den přísného půstu (státní svátek)
Křížová cesta v 15:00, sraz na konci Lesní ul.
Obřady Velkého pátku
18:00 Farní kostel Zvěstování Panny Marie
15. dubna - Bílá sobota
Obřady Veliké noci
21:00 Farní kostel Zvěstování Panny Marie
16. dubna - Slavnost Zmrtvýchvstání Páně
7:30 Kostelíček, Olomoucká ulice
9:00 Farní kostel Zvěstování Panny Marie
Te Deum a Svátostné požehnání
15:00 Farní kostel Zvěstování Panny Marie
Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .
Vložil: Redaktor KL