Od českých silnic v loňském roce zmizely další tisíce stromů. Poměr mezi pokácenými a vysazenými stromy se opět výrazněji vychýlil směrem ke kácení

Foto: fenix.eu

Popisek: Stromořadí podél silnice v zimě - ilustrační foto

Arnika sestavila každoroční statistiky kácení a výsadby stromů podél silnic v českých krajích. Údaje krajských silničních správ za rok 2015 přinesly smutnou zprávu. Poměr mezi pokácenými (15 600) a vysazenými stromy (9100) se opět výrazněji vychýlil směrem ke kácení. Výsledky zveřejněné před rokem přitom přinesly jistou naději na zlepšení. Nyní se ukazuje, že nešlo o nastolení dlouhodobého trendu.

Od roku 2003 bylo podél českých silnic vykáceno už téměř 200 000 stromů a vysazeno přitom jen asi 120 000 stromů. České aleje tak nadále z krajiny i měst a obcí mizí. Z dlouhodobého hlediska se téměř rovnocenný poměr mezi kácením a novou výsadbou daří udržovat v Jihomoravském, Moravskoslezském, Pardubickém a Středočeském kraji. Velmi špatně si naopak vedou kraje Královehradecký, Karlovarský a Plzeňský.

„Každoročně si při této příležitosti připomínáme, že stromy k silnicím patří. Jsou živou sítí v naší krajině a povědomou linií, která nás vede k domovu. Bez nich jsou silnice v terénu méně patrné. Stromy jsou vodítkem v zimě, když jsou silnice zaváté, při povodni, kdy jsou zaplavené, nebo v husté mlze či sněžení. I z technického hlediska mají stromy u silnice svůj význam. Odvodňují podloží, zpevňují krajnici a udržují pozornost řidičů,“říká vedoucí kampaně Zachraňme stromy RNDr. Marcela Klemensová z Arniky.

Arnika letos také vyhodnotila poměr mezi počtem vykácených stromů a novou výsadbou v období 2011 až 2015. Čísla hovoří v neprospěch vysázených stromů. Zjednodušeně lze konstatovat, že za tři vykácené stromy byly vysázeny pouze dva. V roce 2014 sice došlo k mírnému zlepšení, výsledky za rok 2015 však nepotvrzují, že by šlo o dlouhodobý trend.

V samotném roce 2015 nejvíc stromů zmizelo od silnic v Jihočeském (3179 pokáceno, 683 vysazeno), Královehradeckém (1183 ku 174) a Pardubickém kraji (1261 ku 229). Výsledky Jihočeského i Královehradeckého kraje vycházejí výrazně ve prospěch kácení dlouhodobě. V případě Pardubického kraje by byla škoda, kdyby mělo jít o nastolení nového směru, protože v dlouhodobém hledisku kraj dosahuje velmi optimistických výsledků.
Stromy v loňském roce naopak přibyly podél silnic Libereckého (694 pokáceno, 982 vysazeno), Moravskoslezského (764 ku 1013) a Středočeského kraje (467 ku 523). V podstatě vyrovnaný poměr vykázal Kraj Vysočina (2084 ku 2057).

Arnika apeluje na správy silnic, aby věnovaly pozornost odbornému vzdělání zaměstnanců, kteří zajišťují údržbu komunikací, lemovaných vegetací. Řešením mohou být odborné kurzy a konzultace s odborníky při tvorbě projektů a plánů údržby. Cílem by mělo být zajištění koncepční péče o stromy v krajině, které nemají jen estetickou funkci, slouží také řidičům a významná je jejich ekologická funkce. Arnika pořádá pro úředníky, vlastníky alejí i odborníky vzdělávací akce, které jsou příležitostí pro setkávání lidí různých oborů, v jejichž zájmu by mělo být významné prvky české krajiny zachovat. Nejbližší příležitostí k setkání a výměně zkušeností bude konference Aleje 2017, která se uskuteční příští rok v dubnu.
Více informací najdete na http://aleje.org/vzdelavaci-akce/136-konference-aleje-2017-obnova-a-udrzba-stromoradi

„Od českých silnic podle statistik zmizelo od roku 2003 skoro 80 000 stromů. Nejenže ke smazání tohoto dluhu máme daleko, ale zatím stále kráčíme špatným směrem. Z toho vyplývá jasný fakt – aleje z naší krajiny mizí. Dočkáme se obratu situace? To závisí na státních, krajských i obecních orgánech a také na každém z nás,“komentuje situaci mluvčí Arniky Jan Vávra.
Podrobnější údaje najdete na webu http://aleje.org/o-alejich/kaceni-v-alejich/statistika-kaceni

Poznámky:
1) Hodnocení jednotlivých krajů i celkových výsledků za daný rok Arnika ilustruje poměrem mezi počty vykácených a vysazených stromů (na základě  údajů krajských silničních správ). Zatímco z  údajů za rok 2014 vyplývá poměr 2,6:2 ve prospěch kácení, tak z dat za minulý rok vychází poměr 3,4:2. To je opět stejný výsledek jako v letech 2011 až 2013.
2) Zákon o ochraně přírody a krajiny sice stanoví, že za pokácené stromy je nutné vysadit nové, v rámci takzvané náhradní výsadby. Nenařizuje ovšem výslovně, že nové stromy se musí vysadit na místo kácení. Nové výsadby tak často skončí třeba v městském parku, což ovšem nemá pro zachování alejí v naší krajině žádný význam.
3) Další funkce alejí jsou zmíněny na http://aleje.org/o-alejich/aleje-v-nasi-krajine

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL