Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Startuje třetí ročník ankety 7 divů Olomouckého kraje. Přinášíme fotoseznam zajímavostí, mezi nimiž bychom se rozhodovali my

04.10.2015
Startuje třetí ročník ankety 7 divů Olomouckého kraje. Přinášíme fotoseznam zajímavostí, mezi nimiž bychom se rozhodovali my

Autor: 7divukraje.cz

Popisek: Zbrašovské aragonitové jeskyně, i těm můžete dát svůj hlas

Tento týden začalo hlasování v třetím ročníku ankety 7 divů Olomouckého kraje. Občané v ní vybírají z 21 nominovaných zajímavostí. Nejstaršího a nejmladšího adepta na titul Největší div Olomouckého kraje přitom dělí tři tisíce let.

Hlasujte až do listopadu

Hlasování v anketě 7 divů Olomouckého kraje poběží celý říjen a listopad. Výsledky chtějí organizátoři vyhlásit ještě do konce roku. Vítězem se stane některá z pamětihodností, nacházejících se na Olomoucku, Prostějovsku, Přerovsku, Šumpersku a Jesenicku. Nominace se uskutečnily na jaře.

„Nejvíc tipů nám zaslali samotní starostové obcí v regionu. Ti nás upozornili například na tančírnu v Račím údolí u Javorníku, která je unikátní památkou,“ říká produkční ankety Ivo Heger. Své uchazeče přihlásila také města Prostějov, Litovel a Uničov.

Nejstarší a nejmladší

Nejstarším uchazečem o titul Největší div Olomouckého kraje je pravěké hradiště Obersko na Šumpersku, vybudované zhruba tisíc let před naším letopočtem. Nejmladším je letos dokončená největší tesařská sekera na světě, stojící před zámkem v Konici. Organizátoři do hlasování zařadili také prameny Odry, ležící ve vojenském prostoru Libavá, a střešní zahrady v Lipníku nad Bečvou.

Anketa 7 divů Olomouckého kraje navazuje na hlasování, které v letech 2011 a 2012 pořádal Olomoucký kraj. Vznik ankety inicioval tehdejší hejtman Martin Tesařík, který si inspiraci dovezl ze své návštěvy Trenčínského kraje. Vedení kraje, vzešlé z posledních voleb, už v pořádání nepokračovalo. Návrat ankety nyní zorganizoval původní tým pořadatelů.

Hlasovat v anketě můžete na adrese www.7divukraje.cz. Registrace každého hlasu je potvrzena prostřednictvím e-mailu a pomocí jedné schránky elektronické pošty je možno hlasovat pouze jednou. To minimalizuje riziko manipulace s pořadím. Průběžné výsledky hodlají organizátoři zveřejňovat operativně na svém webu a na facebookové prezentaci https://www.facebook.com/7divuok. Tu nyní sleduje více než 1600 lidí.

Přinášíme výběr z 21 unikátů, které zaujaly naši redakci:

Největší tesařská sekera na světě

Tesařská sekera je umístěna u zámku v Konici. Od května letošního roku je zapsána do české knihy rekordů.

Největší universální tesařskou sekeru vyrobil Pavel Šín s dobrovolníky z Konice za zhruba 200 hodin. Byla vytesána z jednoho kmene jasanu a měří celkem 606 centimetrů. Jasanové topůrko bylo do Konice převezeno ze Svitav a s jeho opracováním se začalo už na konických vánočních trzích.

Kovová část sekyry, vysoká 2015 milimetrů, je vyrobena z tlustostěnného desetimilimetrového plechu, přičemž ostří je vykováno z pevného materiálu o tloušťce 15 milimetrů. Výška sekery je 2015 centimetrů, obvod toporu je v nejširším místě 127 centimetrů a ve zbytku 80 centimetrů.

Expozice v budově bývalé školy v Javoříčku

Nová expozice, věnovaná osudu Javoříčka, otevřená při příležitosti 70 let od vypálení obce. Je umístěna
v prostorách někdejší javoříčské školy, která jako jedna z mála budov přečkala řádění nacistů v roce 1945.

Netradiční expozice je postavena především na emotivních fotografiích Javoříčka s dominantním modelem původní obce. Zázemí tvoří například kinosál, promítající dokumentární film „Javoříčko“ z dílny Theodora Mojžíše, a prostory pro aktivity škol, které si přijíždějí expozici prohlédnout.

V budově dále vzniká archiv, věnovaný javoříčským událostem, který bude sloužit jako zdroj informací pro zájemce o danou problematiku. Prostory javoříčské školy se rychle stávají lokálním turistickým informačním centrem, odkazujícím na turistické zajímavosti v okolí obce.

Národní dům v Prostějově

 Národní dům v Prostějově je první skutečně monumentální stavbou architekta Jana Kotěry. Byl postaven v letech
1905–1907 a na jeho výzdobě se podíleli významní malíři a sochaři nastupující generace 20. století.

František Kysela provedl výzdobu salonků a barevná sgrafita na fasádě, Jan Preisler namaloval pro vestibul dvě rozměrná plátna, na sochařské výzdobě pracovali bratři Stanislav a Vojtěch Suchardovi a Karel Petr vytvořil pro restauraci polychromovaný reliéf Tři Grácie.

Architektonické dílo je dnes moderním polyfunkčním prostorem. Zdejší divadlo hostí renomované soubory, avšak poskytuje zázemí i ochotníkům a školním akademiím. Obecně prospěšná společnost Národní dům Prostějov zde nabízí gastronomické služby a restaurace i kavárna lákají obyvatele města i turisty.

Rychlebské stezky v Černé Vodě

Rychlebské stezky jsou sítí tras, upravených speciálně pro horská kola. Trasy různých délek a obtížností
měří celkem 60 kilometrů.

Iniciátoři myšlenky se inspirovali ve Walesu, kde mají traily pro horská kola déle než patnáctiletou tradici. Využili přitom terén Sokolího vrchu, který charakterizuje terén se žulovými balvany, skalkami, bukovými lesy a zatopenými lomy. Stezky vedou částečně po někdejších loveckých cestách, které autoři hledali pomocí staré německé mapy.

Staré cesty, široké 50 až 80 centimetrů, často vznikly ručním skládáním kamene. Bylo nutno vybrat nejzachovalejší úseky a ty pospojovat do ucelených tras. Rychlebské stezky začínají i končí v obci Černá Voda, která díky nim láká velké množství turistů.

Prameny Odry pod Fidlovým kopcem

Významná středoevropská řeka Odra pramení v Kozlovské vrchovině v oblasti nízkého Jeseníku. Pramen na úpatí
Fidlova kopce ve výšce 663 metrů leží mezi Kozlovem a zaniklou obcí Varhošť.

Kdysi se obyvatelé Kozlova a Varhoště o umístění pramenů přeli, protože voda, tvořící Odru, se původně objevovala kousek výš. Takzvaný horní a dolní pramen však dělilo pouhých sto metrů a dnes již je za počátek řeky považováno pouze druhé místo.

Pramen řeky chrání od roku 1960 dřevěná besídka. Většina toku leží na území Polska, nicméně na našem území má Odra mimořádný význam pro ostravsko-karvinskou aglomeraci. Prameny v současné době leží na území vojenského újezdu Libavá, který však umožňuje turistům, aby je za při respektování pravidel navštívili.

Mariánský sloup v Uničově

Jeden z nejvýznamnějších moravských mariánských sloupů, vybudovaný jako symbolické poděkování za záchranu
města před husity roku 1424 a před Kumány roku 1463, i jako památka na oběti morové nákazy

Na vybíhajících sloupech kamenného jádra sousoší stojí v nejnižší části sochy sv. Josefa, sv. Floriána, sv. Jiří a sv. Tadeáše. Nad nimi na sloupech jsou sochy sv. Bartoloměje, sv. Karla Boromejského, sv, Jakuba a sv. Jana Sarkandera. Ve výklencích nahoře jsou plastiky sv. Jana Nepomuckého, sv. Ondřeje, sv. Barbory a sv. Antonína. Sloup je ukončen ve výšce 22 metrů impozantní sochou Panny Marie Immaculaty s pozlacenou korunou. Autory jsou významní barokní umělci Georg A. Heinz a Severin Tischler.

Tančírna v Račím Údolí u Javorníku

Jedna z nejkrásnějších, donedávna také nejvíce zdevastovaných památek v Rychlebských horách. Byla postavena
jako restaurace se sálem v secesním stylu.

Tančírna patřila k vyhlášeným výletním místům obyvatel Javorníku i širokého okolí. Oblíbené byly pěší procházky z Javorníku přes Jánský vrch, Čertovy kazatelnym a hrad Rychleby zpět do Račího Údolí, nebo z Nových Vilémovic do Račího Údolí přes Červený Důl.

Před válkou se zde o sobotách konaly zábavy, o nedělích čaje s hudbou. Okolí malebného místa zkrášloval parčík se skalkami, rododendrony, okrasnými dřevinami a stylovým venkovním posezením. V současnosti je Tančírna majetkem obce Bernartice. Objekt má čerstvě za sebou rekonstrukci. Počítá se s jeho využitím pro neziskovou organizaci a pro pořádání větších akcí během letní sezony.

Mladečské jeskyně

Největší jeskynní systém v Mladečském krasu pod vrchem Třesínem vytvořily pradávné vodní toky. Kdysi se jim
také říkalo Bočkova díra nebo Fürst Johanns Höhle.

Jeskyně tvoří převážně horizontální, velmi členitý systém chodeb a domů. Pro systém je charakteristická zvláštní modelace stěn a stropů s krápníkovou výzdobou. Mladečské jeskyně jsou zároveň archeologickou lokalitou světového významu. Kromaňonci zde prokazatelně žili již před 31 000 lety. To z místa dělá nejstarší, největší a nejseverněji položené sídliště tohoto typu člověka. Nálezy prokazují, že kromaňonci byli kanibalové. Zachovaly se po nich kamenné a kostěné nástroje, zbraně a ozdoby. Dochovalo se dokonce i jejich pravěké ohniště. V jeskyních se podařilo najít také pozůstatky vyhynulých zvířat včetně mamuta, jeskynního lva a jeskynního medvěda.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .cz');.

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace