Smutný osud nejslavnějšího českého mima. Proč ani ve stáří nepřestal poslouchat maminku a co i před ní i světem celý život tajil? Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Maminka slavného herce, mima a tanečníka Jaroslava Čejky se dožila 108 let, on sám si plánuje život do dvoustovky

Slavný „Pan Slepice“ prožil celý život v ústraní. Proč si excelentní mim a tanečník Jaroslav Čejka nikdy nenašel životního a partnera a proč se po celý život nezbavil pocitu, že své mamince něco dluží?

Tanečník a mim, který obdržel cenu Thálie za celoživotní mistrovství, se většině lidí vybaví jako „pan Slepice“. Někteří si možná vzpomenou i na jeho Tinu Turner, operní zpěvačku, cikánku či černošku z různých zábavných pořadů. Přestože výborně tančil téměř dvacet let na prknech Národního divadla, z těchto představení se nedochovalo nic kromě problémů s koleny, které nakonec museli vyřešit chirurgové. Paradoxně dnes musí Jaroslav Čejka bojovat o každou korunu.

V roce 2007 při přebírání Ceny za celoživotní taneční mistrovství

Penze nižší než almužna

Celý svůj život naplno pracoval, a přesto nemá na stará kolena skoro nic. „I když jsem měl vysokou gáži, mám důchod jen 2300 korun,“ prozradil před rokem výši svého důchodu. „Já jsem se o to moc nestaral. Tak mi dali prd,“ řekl Aha! smířeně. A tak i když jeho vrstevníci už většinou do zaměstnání chodit nemusí, on nemůže přestat pracovat, i kdyby chtěl. „Jsem smířený s tím, že musím vydělávat dál. Všechno je dnes totiž drahý,“ prohlásil mim, který momentálně žije v domově seniorů v Kobylisích.

Jako hvězda éry němých grotesek Charlie Chaplin

Jeho odhodlání má i v současnosti stále stejnou motivaci, kterou je maminka. Ještě před šesti lety o ni vzorně pečoval v bytě na pražském Smíchově a jistě i jeho přičiněním se dožila úctyhodných 108 let. K tomuto místu si vybudoval tak silnou citovou vazbu, že stále platí nájem a tajně doufá, že se do bytu, v němž je i urna s matčiným popelem, brzy vrátí. „Jsou tam tři pokoje a hodně přemýšlím, že bych se tam vrátil. Chtěl jsem tam vzít ještě dva tanečníky. Oni by to měli blízko do divadla a se spoustou věcí, a dokonce i s nájmem, by mi pomohli,“ prozradil své plány.

Celý život vzorně poslouchal

Legendární český herec, tanečník a mim se narodil 22. července 1936 v Ostravě a jeho soukromí bylo dlouho zastřeno tajemstvím. Teprve před pár lety přiznal, že nikdy nebyl na rande a neměl ani žádného životního partnera. Samozřejmě je to dáno jeho sexuální orientací, kterou se snažil utajit, protože byla společensky nepřijatelná. A tak když náhodou přišla řeč i na ženění, říkával zpravidla, že má moc práce a na soukromí mu nezbývá čas. Pravdu otevřeně přiznal teprve po matčině smrti.

S maminkou Marií na jediné, bohužel hodně poškozené fotografii

Jejich vztah byl poněkud zvláštní. Jaroslav měl pocit, že mamince osud něco dluží, protože zůstala sama s ním a jeho o deset let starší sestrou. „Matka se odstěhovala se mnou do Prahy. Byla na mě pyšná, ale neznamená to, že bych byl rozmazlený. Vždycky se těšila, že budu ve velkoměstě a že budu slavit úspěchy,“ prozradil. Sestra se vdala a odstěhovala, ale Jaroslav byl přesvědčen, že musí s maminkou zůstat. Navíc u ní cítil bezpečí a jistotu, svým způsobem mu tak bylo dobře, i když to byla maminka, kdo mu celý život určoval, koho si může domů vodit a koho ne. O jeho odlišné sexuální orientaci si spolu nikdy nepromluvili, nespíš proto, že před půlstoletím bylo toto téma doma tabu stejně jako v celé společnosti.

Na všechno zůstal sám

Jednu lásku ale přece jen Jaroslav Čejka měl. Jmenovala se prý Jindra Bočková a byli spolu, když byl Jaroslav na vojně. „To byla taková moje první láska. Byla Ostravačka, štíhlá a moc hezká. Chodila za mnou do kasáren. Pamatuji si taky, že měla takový hezký červený šaty...“ zasnil se slavný tanečník a vzápětí přiznal, že byla vdaná.

Jednou z jeho oblíbených rolí je temperamentní cikánka

Připravovali spolu orientální tanec, a když byli v nejlepším, vrátil se domů její manžel. „Byl to hezký chlap jako hora a taky bývalý boxer. Ale protože mě měl rád, nic se nestalo,“ zavzpomínal Čejka. „On potom dokonce začal pokukovat po mně. Já jsem se mu líbil. Jindra to jen komentovala slovy: No tak budeme trojka. Prostě takové moderní manželství,“ přiznal. Zůstalo však jen u slibů. „On byl hezkej a stál za hřích. Já bych to bral šmahem,“dodal Čejka.

Slepička stále vede

Teprve když maminka navždy odešla, začal Jaroslav pociťovat, že mu nějaký přítel chybí. Komik, který celý život rozdával smích, zůstal na stará kolena sám. Žije sice v domově seniorů v pražských Kobylisích, svého domova se ale nedokázal vzdát. „V bytě to mám jako v divadle, všude samé kostýmy a závěsy. Nájem není bohužel nic laciného, protože je to v centru. Z okna vidím na Vltavu. A kdybych šel dál, tak už koukám na Národní divadlo. Je to můj domov,“ prozradil v rozhovoru.

Jeho nejslavnější, nesmrtenou a stále žádanou rolí je Pan Slepice

Neúnavný tanečník stále vystupuje, a nejen kvůli penězům. Líčí se sám, aranžuje si kostýmy a některé dokonce i vlastnoručně ušil. Chyběli by mu diváci, jejichž přízeň si stále užívá. „A všude pořád vede slepička. Ta je královna. Všude ji po mně chtějí. Já už dokonce dělám i slepičku v moderní verzi. Mám totiž potřebu stále svá čísla něčím obohacovat,“ řekl legendární mim, který plánuje žít do 200 let. Proč ne, momentálně se prý stále cítí tak na dvacet.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská