Vydat, či nevydat? Mlýnský kámen na krku. Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Se svolením Andreje Babiše

Popisek: Premiér Andrej Babiš hledá Grónsko

Dění v naší kotlině na nějakou dobu zastínily symptomy imperiálních výbojů USA v oblasti Grónska, i když i pan Andrej přispěl k všeobecnému veselí jeho hledáním na předraženém glóbu.

Pan Denis Doksanský, vycházející mediální hvězda hnutí ANO, vypustil v přímém televizním přenosu vtip měsíce, když připomněl, že den jmenování vlády Andreje Babiše vyšel přesně na Mezinárodní den boje proti korupci. Jako komik se osvědčil, protože udržel po svém výroku požadovanou poker face, a to na rozdíl od všech ostatních ve studiu, kteří jeho vtip ocenili dlouhým smíchem.  Až skončí poslanecký mandát, nemusí mít o angažmá obavy.

Ministr Petr Macinka se rovněž ukazuje jako velmi schopný. Během projevů opozičních poslanců, kteří vyjmenovávali důvody, proč od nich důvěru vláda nedostane, vyzkoušel řadu culících grimas, které by zahanbily i i Jeana Gasparda Debureau. I on má našlápnuto po skončení své double ministerské mise získat Thálii za mimořádný přínos českému divadlu. Navíc se ukazuje jako skvělý vizionář, protože po jeho prohlášení, že jeho nástupem skončila klimatická krize, skutečně do České republiky dorazily méně obvyklé silné mrazy. Jsem si jist, že jeho pojetí by bylo vhodné využít i v jiných oborech, jako je třeba krize na Předním východě, kdy by stačilo jeho prohlášení a Arabové a Židé si padnou do náruče. Bližší třeba (ZDE).

Karel Havlíček opět předvádí své skvělé ekonomické majstrštyky. Poté co mu nevyšel Rosatom jako dodavatel dalších reaktorů Temelína a jeho vize zastropování cen pohonných hmot, která se naštěstí odehrála jen v Maďarsku (fronty u prázdných pump), nyní sděluje, že sleva občanům z ceny elektřiny v hodnotě 17 miliard se nikde neprojeví, tedy ani na daních. Je třeba se pana Havlíčka zeptat, jestli naše ekonomika přechází na styl Harryho Houdiniho či Davida Copperfielda, kteří rovněž uváděli v úžas diváky mizením čehokoli bez jakékoli stopy.

Pan ministr zemědělství, který samozřejmě pana Babiše vůbec nezná, neví, kdo to je a nikdy pro něj nepracoval, nenalezl dle svých slov žádný dokument o tom, že by Agrofert měl vracet nějaké miliardy z neoprávněně vyplacených dotací. Protože už pan Andrej nemá na Agrofert žádný, ale absolutně žádný vliv, je ministrův postoj zcela oproštěn jakýchkoliv vedlejších úmyslů. Je to jen doklad, jaký lidovecký binec tam byl před jeho nástupem, a pan Šebestyán to konečně dá do richtiku.

Ministr kultury, evidovaný agent StB pan Klempíř, zase prohlásil, že nástupem nové vlády národní spásy končí doba ztroskotanců a samozvanců, kteří pronásledovali každého s trochu jiným názorem. Zdá se, že práce pro StB nechává v daném jedinci genetické stopy stejně jako aplikace cinknuté vakcíny proti covidu dle některých znalců z řad českých občanů. Nicméně je nutno s ním souhlasit, protože naše věznice a pracovní tábory jsou plné těch, kterým za vlády fialového hnusu stačilo projevit jakoukoliv nespokojenost, a byli šupem posláni do tepláků.

Mlčenlivý ministr obrany Jaroslav Zůna dostal vycházky, a tak znovu zopakoval cosi o agresi Ruska proti Ukrajině. Jestli si někdo zahrává s  ohněm, tak je to jistě on, protože voličská základna SPD podobné výroky považuje za skandální a v tzv. přímé demokracii za zcela nepřípustné. Protože „demokracie není anarchie“, jak kdysi prohlásil komunista Kohlíček (ZDE).

Největší událost je však před námi. Imunitní a mandátový výbor se již seznamuje s obsáhlou dokumentací, na jejímž podkladě se bude hlasovat o vydání pánů Andreje a Tomia k trestnímu stíhání. Jelikož všichni skládali poslanecký slib, v němž se zavázali, že budou jednat dle svého svědomí, lze očekávat dramatické chvíle. Pan Andrej sice v uvolněné chvilce prohlásil, že se vydat nenechá, což je však nutné – vzhledem k demokracii – považovat za pouhé zbožné přání, protože má jen jeden hlas a poslanců je 200. Navíc se objevil už jeden, Miroslav Krejčí z Motoristů (ZDE), který své pochybnosti vyjádřil veřejně. Může být tím pověstným kamínkem, který spustí lavinu. Co je však jisté, že na pana Krejčího již existuje pověstná složka v archivu pana Andreje.

Nezávidím ctným mužům a ženám jejich těžké chvíle nad spisem o Čapím hnízdě a pečlivým prohlížením předvolebních billboardů SPD. To dilema, jestli vydat či nikoliv, je opravdu mlýnský kámen na krku. Svou mzdu si z tohoto pohledu jistě zaslouží.

Vítejte v České republice 2026.

Vložil: Tomáš Vodvářka