Český politický karneval pokračuje. Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Se svolením Kanceláře prezidenta republiky

Popisek: Andrej Babiš u prezidenta Petra Pavla

V Čechách se nikdy nenudíme, doba povolební poskytuje všem dostatek prostoru, aby svůj doposud trudný život oživili nějakou tou zajímavou perličkou.

Například nejlepší premiér polistopadové éry České republiky (každý samozřejmě ví, o koho jde) stále není schopen pochopit české přísloví, že kupovat zajíce v pytli se prostě nevyplácí. Nejspíš neexistuje podobný slovenský ekvivalent.

Už minimálně rok musel vědět, že se náš národ vzdor ekonomickému růstu, umenšení státního dluhu a provedením důchodové reformy, jež zamezila kolapsu systému v nejbližší době, propadl do nejhoršího stavu spálené země, kde občané, ožebračení fialovou bídou, s nadějí čekali na příchod novodobého spasitele s jezulátkem v kapse.  Po boku dvou nahluchlých, doplňující svatou trojici  tedy nejlepší ministryně financí našich dějin a špičkového řečníka, který dokáže mluvit o čemkoli cokoli jakoukoliv dobu.

Celá ta nadějná selanka, po níž prahl každý třetí volič, narazila na nečekanou neústupnost frajtra na Hradě, který proti jakémukoliv smyslu společenské poptávky požaduje po panu Babišovi, aby veřejně řekl, jak hodlá vyřešit souběh prvního muže exekutivy a svůj doposud parádně běžící stroj Agrofertu, který sosá dotace, a jedinému vlastníkovi tak navyšuje žádoucí kapitál. Všichni vědí, že pan Babiš je ve střetu zájmů, ví to i on sám, což koneckonců přiznal před plnou Poslaneckou sněmovnou (pro pochybovače uvádím odkaz na pořad Šťastné pondělí Jindřicha Šídla ZDE). Pro ty, co nemají nervy na celý pořad, uvádím, že je to v době od 4 minut a 30 vteřin. A v něm se dozvíme, co vědí všichni vyjma gumy na Hradě, že Andrej by tuto pozici nikdy, ale nikdy nezneužil. A když to řekne jedinec, který je schopen říct opravdu cokoli, je nutno tomu věřit.

Zhovadilci z 92 v parlamentu navrhují, aby se o tomto už naprosto jasně vyřešeném tématu mluvilo ve sněmovně. Paní Schillerová už má jasno, že půjde o mlácení prázdné slámy, pan Okamura nechápe už vůbec nic. Ještěže dospěl k názoru, že jedenáctihodinové žvanění ve sněmovně je nesmyslem a že je to třeba změnit. A není povolanějšího pro tuto zkušenost. Máme tak naději, že ta sláma se bude mlátit jen krátkou chvíli.

Václav Klaus na pohřbu Dominika Duky vedl dojemnou řeč o zesnulém s tím, že podobná osobnost je de facto nenahraditelná a že je třeba dlouhé doby růstu do jeho velikosti. Nám pamětníkům trochu zatrnulo, protože podobný projev měl i při pohřbu svého předchůdce Václava Havla, jehož v ten den vynesl do nebes, aby za necelého půl roku na zemřelého sypal to nejhorší, co lze v lidské mluvě nalézt. Tak se nechme překvapit, co na zesnulého kardinála vymyslí braintrust z IVK. Církevní náhrady se nabízejí jako skvělá munice, zvláště když si uvědomíme, jaké emoce tento krok u paměť tratícího exprezidenta v tehdejší době projednávání a schvalování náhrad ukradeného majetku původním vlastníkům vyvolaly.

Pan Filip Turek dne 17. 11. 2025 opět připomněl na Národní třídě známý fakt, že celý listopad byl řízen KGB, StB, a rovněž i osobu Václava Havla, kterému připsal jisté výroky o socialismu, jež skutečně pronesl v prvních dnech po revoluci. Máme naději, že pan Turek nebude mít v budoucnu nic proti tomu, že i jeho slova a činy, pronesené a prováděné v minulosti, nebudou jím brány úkorně při případném zveřejnění. Možná by mohl zhlédnout televizní rozhovor stanice ORF, v němž jeho adoptivní táta v době pádu berlínské zdi v listopadu 1989 dlouze rozvádí situaci u nás, kdy nějakou revoluci či převrat prognosticky vylučuje. Filip Turek,  fyzicky zdatný člověk, jemuž bylo přidáno na svalové tkáni a ubráno v mozkovně, opomněl při kladení svíčky u plastiky pozdravit svým obvyklým gestem, možná i proto, že byl natolik tísněn davem, že to prostě nešlo.

A jakoby toho nebylo málo, i pan arcibiskup Graubner přispěl od rakve Dominika Duky zajímavým pohledem na společnost, kterou považuje za „zženštilou“. Je škoda, že to blíže nerozvedl. Jeho idea „zmužnělé“ společnosti by stála za esej. Nejspíš stále považuje osobu bez penisu za hospodyni, inkubátor a domácí pradlenu, která je připravena svému pánu, přišedšímu ze šichty, posloužit u stolu i lože. Zdá se, že ta parta v Arcibiskupském paláci má svérázný smysl pro humor.

Tož vítejte v České republice 2025.

Vložil: Tomáš Vodvářka