Máš zdravotní problém? Zavolej mi do klubu… Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Pixabay

Popisek: Diagnóza po telefonu - ilustrační foto

Média přinášejí více či méně ověřené údaje, že sehnat lékaře je dneska umění. A tak se nabízejí alternativy.

Český rozhlas přinesl před několika dny informaci, že necelý milion občanů České republiky nemá svého praktického lékaře. Liší se to samozřejmě region od regionu, ve velkých městech to bude lepší, než někde na pohraničním Vystrkově. Nedávná anketa, kterou pořádalo Sdružení ambulantních specialistů, přinesla informaci o neúměrné délce čekací doby na vyšetření specialistou. O oborech typu dětská psychiatrie netřeba ani mluvit, tam je to suverénně nejhorší.

I z tohoto důvodu jsou zahlceny odpolední a noční ambulance pohotovostní služby, kam přicházejí jednak ti, kteří opravdu nikoho nemají, tak zejména jedinci, kteří přes den „nemají čas“ a svůj problém řeší po své pracovní době. Poplatek 90 korun je pro ně snesitelný a de facto zanedbatelný. To, že tímto svým egoistickým přístupem zaberou lékaři čas, který by věnoval někomu potřebnějšímu, je evidentně nezajímá, vždyť si přeci zaplatili.

V rozhlase běží smyčka „navstevalekare“, kde milý ženský hlas slibuje dostupné termíny vyšetření a hodnocení lékařů pacienty. Samozřejmě, že jde o placenou službu, kdy se agentura a lékař šábnou o poplatek. Vím o jednom kolegovi, který přijímá do své péče nemocné výhradě přes agenturu (která zastupuje jen jeho a je celkem zřejmé, komu patří), a to po zaplacení 750 korun. Termín vyšetření je velmi časný, pacienti jsou evidentně spokojeni. Nevím, jak tento způsob fakticky dvojího placení téže služby vyhovuje ministru zdravotnictví Válkovi, který nadávno sliboval drakonické sankce těm zařízením, která vyberou byť jen korunu navíc.

Jihočeský a Karlovarský kraj proto zřídily nonstop lékařskou službu po telefonu, která má odlehčit přetíženým ambulancím. Údajně si to všichni pochvalují, neboť pacienti nemusí cestovat do ambulancí, sedět hodiny v čekárně atd. Dle zřizovatele je služba po telefonu vytížená a těch, co mají aplikaci, jsou už desítky tisíc. Podle popisu tam lidé volají a řeší „banality“, jako jsou respirační či močové infekce, případně kožní problémy.

Kardinální otázkou zůstává, kdo nese odpovědnost za udělenou radu. Protože kašel může znamenat klasické nachlazení, ale rovněž smrtelně závažný plicní edém. Problém s močením může způsobit jak infekce, tak třeba i nádorové onemocnění. Kožní vyrážka může být po štípnutí hmyzem, ale rovněž erysipel (tzv. růže – závažné infekční onemocnění). Nebezpečných stavů, které vypadají zpočátku nevinně, je celá řada a počet znaleckých posudků, které obviňují lékaře z přehlédnutí či opomenutí příznaků se závažnými následky pro nemocné, je úctyhodný. Bez řádného vyšetření lékařem je stanovení diagnózy prostě riskantní a pro nemocného nebezpečné.

Tím nijak nehodnotím stavy, kdy je zdravotní stav pacienta lékaři znám, jde o jeho chronicky nemocné a tam jsou telefonní konzultace oprávněné stejně jako pravidelný předpis medikace. Neznámý volající, který sděluje své problémy, je riziko jak pro něj, tak i pro lékaře. Pacient totiž není zodpovědný za to, co lékaři řekne, ale lékař je zodpovědný za to, že se na některé věci nezeptal, případně je špatně vyhodnotil. Pověstné „red flags“ (červené praporky – slovo, věta, které zkušenému lékaři signalizují závažnost stavu), při telefonním rozhovoru nefungují dokonale.

Chápu kraje, které se tímto způsobem snaží odlehčit přetíženým ambulancím a filtrovat banality. Protože navštěvovat lékařskou pohotovost ve dvě ráno s tím, že mne měsíc bolí v kříži, nebo že mám od 19:00 hodin teplotu 37,5, je skutečně zhovadilost. Poplatek 90 korun se z tohoto pohledu jeví jako nízký, nic neřešící.

Stávající systém zakládá do budoucna problém a je jen otázkou času, kdy se objeví první soudní spor, při němž bude lékař po drátě obviněn, že špatně poradil komusi, kdo předal jen kusou informaci a to podstatné nezmínil. Koho naše společnost obviní?

Odpověď už známe…

Vložil: Tomáš Vodvářka