Budeme mít děti na zakázku? Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Pixabay

Popisek: Dítě - ilustrační foto

Možná jste už někde zahlédli tajemný výraz CRISPR. Týká se genetického inženýrství v molekulární biologii, které je schopno modifikovat živý organismus. Máme mít z toho radost, nebo se spíše bát?

Je to zcela nová kapitola medicíny. V současnosti v drtivě většině zatím řešíme následky choroby, která nás postihla, případně děláme opatření, aby tomu tak nebylo. Prevence může, ale nemusí být stoprocentní, jsou stavy, kdy zejména geneticky podmíněné nemoci jdou stručně řečeno svou vlastní cestou a v současnosti nemáme žádné prostředky na zastavení neodvratného osudu.

Metoda CRISPR umožňuje, velmi jednoduše řečeno, nalézt vadný gen, „vystřihnout“ jej ze sekvence chromozomu a slepit jej zpátky, případně jej „opravit“. Výsledkem bude zdravý jedinec.

V současnosti kupříkladu neurologie zná řadu nemocí, u nichž víme bezpečně, že mají podklad v genetickém přenosu z rodičů na potomky. Jako ukázkový příklad může sloužit tzv. Huntingtonova nemoc. Víme, že její původ je genetický, přenáší se tzv. autozomálně dominantním způsobem, tedy stačí jeden z rodičů, aby nemoc propukla či se přenášela do dalších generací. Její podstatou je větší počet tzv. tripletů aminokyselin (cytosin, adenin, guanin) na krátkém raménku 4. chromozomu. Pokud je počet těchto tripletů normální (do zhruba 27), choroba se neprojeví, větší počet může znamenat riziko přenosu na další generaci. Se stoupajícím počtem je onemocnění pravděpodobnější, propuknutí nemoci navíc nastává v dřívějším věku.

Klinický obraz této nemoci je velmi skličující, pomoci nelze.

Zdálo by se, že lékaři dostávají do rukou opravdu mocnou zbraň, s níž se bude dařit mýtit podstatnou část chorob, s nimiž jsme si po staletí nevěděli rady.

Jako vše na světě, mívá všechno i svou odvrácenou tvář.

Momentálně to zní jako sci-fi, ale genetické inženýrství záhy zjistí, že lze některé vlastnosti nového života ovlivnit. Kdo by si nepřál mít zdravé dítě? Až potud je to všechno v pořádku. Nicméně bude nejspíš časem možné, aby se kupříkladu sportovně založeným rodičům nenarodil geniální hudebník či spisovatel, ale raději dvoumetrový svalnatý sprinter. Rodiče jistě upřednostní mít za dceru štíhlou modrookou krasavici, než „ošklivé káčátko“. Že se to nezdá pravděpodobné? Počkejme tak padesát let, a bude to normativ. Za peníze se dá časem koupit všechno.

A pojďme dále. Jen málokdo může vyloučit, že některé státy budou potřebovat vojáky s patřičnými vlastnostmi. Jaký bude ideál? Bez soucitu, bez empatie, bez vnímání somatické bolesti. Stroj na zabíjení. Že je to nesmysl? Už Adolf Hitler zakládal divize Lebensborn, kde ztepilé árijské ženy byly oplodňovány vybranými árijskými samci. Je jisté, že pokud by měl současnou technologii, určitě by po ní v rámci svých vizionářských představ sáhl.

Na napsaném je jedna děsivá věc. Technologicky na genetické manipulace máme či brzy budeme mít. Ale – máme na to i morálně? Zůstane jen u medicíny, nebo se z toho stane průmysl? Vždyť možnost určit budoucnost našich dětí je tak lákavá…

Vložil: Tomáš Vodvářka