Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zombie nejsou jen v béčkových filmech. Neděle Tomáše Vodvářky

14.04.2024
Zombie nejsou jen v béčkových filmech. Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Hans Štembera

Popisek: Čerstvě zvolený předseda Jiří Paroubek na mimořádném sjezdu ČSSD – České suverenity sociální demokracie, který se konal v sobotu 17. února v pražském hotelu Ambassador

Taky se občas díváte na béčkové |(či spíše céčkové atd.) filmy, kde se nočními ulicemi pohybují podivné mátohy s trhavými pohyby a upřeným vyhaslým zrakem? Většinou končí špatně…

Pokud vás nebaví koukat po 22. hodině na nějakou Primu či Novu, abyste si před spaním cosi užili, zkuste česká média. Přinášejí zprávy, které jsou na podobné úrovni s tím rozdílem, že nejde o fikci v nějakém zapadlém městečku v Ohiu, ale o naši malou českou kotlinu.

Dne 3. 2. 2024 byl do čela sdružení, jež se nazývá Česká suverenita sociální demokracie (značka ČSSD samozřejmě zcela náhodná), nominován Jiří Paroubek. Místo mu přepustila Jana Volfová, která se dle vlastních slov ráda stane místopředsedkyní a bude mu obrazně řečeno krýt záda. Začala už tím, že virtuálního předsedu označila za skutečného odborníka (kdo nevěří, ať si to přečte ZDE). V této straně samozřejmě nesmí chybět Paroubkův souputník po podobných obskurních sdruženích Petr Benda, který se proslavil večírkem v hotelu Prince de Ligne v dobách nejtužších covidových restrikcí. Lze očekávat, že se v tomto seskupení shromáždí politický detritus posledních třiceti let.

Zdá se, že výprask ve volbách v roce 2010, kdy nebyl schopen nalézt jedinou stranu, s níž by se spojil do koalice, nestačil. I onen mýthický LEV 21 taky moc nezařval (0,07 % hlasů). To, že jej mateřská sociální demokracie do svých řad již nevpustila, byl jeden z mála jejích rozumných kroků.

Podobným procesem recyklace prochází i bývalý hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, který nalezl zalíbení v uskupení PRO, vedeném pouťovým křiklounem Jindřichem Rajchlem. Pan Hašek má za sebou jednu z nejlepších veřejných šarád, kdy v přímém přenosu popřel opakovaně svou účast na Lánském puči, než klesl pod přímou palbou nezvratných důkazů. Před sto lety by podobný výstup znamenal následnou promyšlenou sebevraždu pro uchování posledních zbytků cti. Případně totální veřejnou absenci kdekoliv a kdykoliv. Moderní doba přináší nové výzvy a tento v přímém přenosu usvědčený lhář (a jednu dobu nositel zhruba dvaceti různých funkcí) se opět dere na výsluní. Sice v uskupení, které nemá šanci prorazit do Sněmovny, nicméně i tak lze očekávat jeho přítomnost v pojízdných cirkusech po vlastech českých.

Omlouvám se dalším recyklátům, že jsem je neuvedl, rozsah blogu by těžko stačil. Jde o princip. Politika je poměrně tvrdé řemeslo a není jednoduché ji provozovat. Navíc v dobách, kdy není nic těžkého nalézt projev třeba pár let dozadu, v němž jedinec tvrdil naprostý opak toho, co káže dnes. Kdy není problém dohledat jeho činnost a skutky, které ohnivě pranýřuje na jiných. Pověstný bumerang si nevybírá.

Mělo by platit, že pokud se politikovi stane to, co výše uvedeným dvěma pánům, měli by se tiše vytratit zadními dveřmi a již se nikdy na veřejnosti neobjevit. Důvod je jasný. Jejich minulost je vždy dožene, bude jim předkládána na švédském stole jejich průserů a budou, právem, zesměšňováni. Budou připomínat ony zmíněné zombie, které se klátí politickou houštinou, a pokud se objeví na světle, lidé budou s křikem prchat pryč, případně se postaví jako v těch béčkových filmech na odpor.

Trochu se však bojím při pohledu na současnou scénu, jestli se ve vnímání diváků cosi nemění. Nelze vyloučit, že některým se zombie líbí více, než lidská bytost.

 

Tomáš Vodvářka

Vložil: Tomáš Vodvářka