Výzva ke změně politiky české vlády vůči Izraeli. Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Pixabay

Popisek: Izrael, ilustrační foto

Kolega Lubomír Stejskal napsal blog, týkající se nedávné petice zhruba stovky českých intelektuálů, požadujících změnu postoje české vlády vůči politice státu Izrael.

Jeho článek je k přečtení zde. Celá petice byla zveřejněna v Britských listech a je k přečtení zde.

K obsahu článku pana kolegy Stejskala nemám absolutně žádné připomínky. Mne zaujal jeden aspekt celé petice. Je podepsán řadou jedinců, o jejichž intelektuální výbavě a jistém nadhledu nelze mít sebemenších pochybností. Řada z nich je veřejně známá a často publikují či vystupují na rozličných fórech.

Msgre. Tomáš Halík, nositel Templtonovy ceny, biskup Václav Malý, statečný obránce lidských práv v době komunistické totalitní ideologie atd. Předpokládám, že jsou schopni vidět složitost světa poněkud jasněji než pouze momentálním skotomem duševního pohnutí. Řečeno drsněji, nepotřebují se schovávat za obvyklé klišé v řečech politických představitelů, kteří ve formě dnešní demokracie usilují o znovuzvolení a dle toho upravují své veřejné projevy tak, aby příliš nerozlítili případné voliče.

Z jistého pohledu zní jejich prohlášení jasně. V pásmu Gaza je v současné době situace, kterou by nechtěl nikdo z nás zažít. Pouliční boje, destrukce obydlí, masivní přesuny obyvatel, včetně malých dětí a starých lidí. Nedostatek potravin, léků, základního občanského vybavení. Stav je navíc nyní „komplikován“ zastavením penězovodu ze západních krajin (paradoxně tedy ze strany de facto úhlavních nepřátel) po zjištění, že někteří pracovníci organizace UNRWA (organizace, jejíž primární úlohou je povznesení úrovně obyvatel Gazy) se zúčastnili přepadu a bestiálního masakrování zcela nevinných lidí, kteří se provinili jen tím, že jsou židovského původu, případně občany státu Izrael.

Signatáři apelují na všeobecné humanitární principy na obou stranách, tedy odsouzení násilí z jakékoliv strany, což je samozřejmě univerzálně platné.

Pokud by šlo o petici méně přemýšlivých jedinců, nestála by za komentář. U intelektuálů je předpoklad, že znají jednu základní mantru a tou je, že korelace není kauzalita. Poukazovat na to, aby se Izrael zdržel „genocidního“ jednání (v čem tkví tato „genocida“ obyvatel petice nespecifikuje ) je možné, nicméně v časové souslednosti by měli vědět, že skutečná genocida (tedy bezuzdné vraždění všeho, co se hýbe), se odehrávalo dne 7.10.2023 v kibucech blízko hranic s pásmem. I předtím byl Izrael terčem neřízených raketových útoků, jež měly jediný úkol, a to zabíjet všechno v dosahu dopadu.

V oné petici se nedočteme, že i po 4 měsících jsou stále v rukách teroristů držena rukojmí, mezi nimiž jsou i batolata a staří lidé. Je jisté, že pokud by byli bezodkladně propuštěni, strategie IDF by se nejspíše změnila. Opět tedy záměna korelace za kauzalitu.

Signatáři nenavrhují žádné řešení blízkovýchodního konfliktu. Požadují de facto umírnění reakce Izraele, který vede válku proti humanoidům, kteří jsou skryti mezi těmi, o kterých petice mluví. Pokud by Hamás kapituloval a vydal zločince k potrestání (což je v demokratické společnosti zvyklý postup), boje by okamžitě utichly.

Petice kritizuje českou vládu, že jednoznačně podporuje Izrael v jeho boji proti těm, kteří usilují desítky let o jeho úplnou likvidaci. Zcela pomíjí příčiny a důsledky konfliktu a zaměřuje se pouze na jediný aspekt celé věci. Navíc – osud oněch trpících obyvatel má ve svých rukách nikoli Izrael, ale Hamás, což je z prohlášení představitelů Izraele opakovaně proklamováno.

Celá petice je dokladem jistého selhání kritického myšlení všech jeho signatářů.

Vložil: Tomáš Vodvářka