Tak prý žijeme v totalitě. Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Pixabay

Popisek: Totalita - ilustrační foto

Prohlašují někteří jedinci, kteří pociťují vůči své osobě natolik brutální útlak, že současnou dobu přirovnávají k éře nacismu a komunismu.

Pokud maně nahlédeme do kamarádky Wikipedie, překlopí nás do přesnějšího pojmu totalitarismus, který je definován jako politický systém, jehož vládnoucí skupiny neuznávají žádné meze svých pravomocí a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života. Základními znaky totalitarismu jsou autokratická vláda a prosazování politické ideologie v oblasti veřejného i osobního života. Zpravidla je provázena a podmíněna státním nevolnictvím, zákazem cest do zahraničí, uzavřením hranic.

Čtenář se tam dočte o dalších podrobnostech tohoto pojmu, jako je třeba absence svobodných voleb, vysídlování, vyhánění původních obyvatel, zřizování koncentračních táborů atd.

Představitel jednoho hnutí (vzešlého z demokratických voleb a mající početné zastoupení v Parlamentu České republiky) neváhá s pojmem totalita žonglovat ve svém nekonečném projevu na půdě zákondárného sboru, který osobně považuje za žvanírnu (což jednoznačně svým přístupem potvrdil). Jedinec, který onen systém osobně nezažil, protože v době skutečné totality požíval privilegium legálního pobytu v zahraničí. Je to možná důvod, proč mu některé pojmy nejsou zcela jasné. Není to poprvé a obávám se, že nikoli naposledy.

Dalšími jedinci, kteří operují s pojmem totalita, jsou ti, kteří stojí před soudem za své projevy, v nichž vyzývají k násilí vůči demokraticky zvolené vládě, případně jedincům, kteří mají zásadně odlišné názory od jejich. Jsou zmateni, protože do svého zatčení a odsouzení považovali Českou republiku za prostor, kde mohli volně šířit své názory a představy o tom, jak má vypadat stát, v němž žijí. Jejich vize se střetla s literou zákona demokratické země, která na výzvy k násilí myslí ve svém trestním zákonu. Řečeno obrazně a jasněji, jimi udělená facka je naprosto v pořádku, zatímco pokud ji obdrží oni, jde o projev státního terorismu a zhůvěřilosti.

Pan předseda onoho hnutí i další (je jich samozřejmě mnohem víc, ale o to nyní nejde) se mýlí. V naší zemi není nikdo vyháněn ze svého obydlí a umisťován do sběrných (koncentračních) táborů. Občané ČR mohou volně vycestovat mimo území státu a mohou se do něj kdykoliv vrátit. Nejsou povinně indoktrinováni jakoukoli „filozofií“, nemusí povinně vyznávat přítulnost k vládnoucímu režimu. Mají možnost demonstrovat své postoje veřejně jak na shromážděních, tak i v médiích. V našem parlamentu byla donedávna strana, jejíž historická stopa se z let skutečné totality za ní táhla a zmizela z něj jen proto, že o ni voliči neprojevili dostatečný zájem. Pokud je mi známo, nikdo v naší zemi není vězněn za své politické názory. (Připomínám, že výzva k násilí vůči jinak smýšlejícím není politický názor, ale trestný čin.)

Doba skutečné totality je 34 let minulostí. Pamatují ji tedy ti, kterým je dnes padesát let a více. S plynoucím časem se z paměti vytrácejí některé negativní aspekty té doby a zůstává jistá nostalgie, daná vzpomínkami na mládí, což je normální funkce zdravého mozku.

O to více je zhovadilostí, pokud někdo dnes kartu totality vytáhne a snaží se těm, kteří to nezažili, namluvit, v jak strašlivé době žijeme. Může to mít a nejspíš má jistou volební přitažlivost.

Nicméně zhovadilostí to zůstává i proto, že onen zmíněný řečník/žvanil to nejspíš dobře ví.

Vložil: Tomáš Vodvářka