Dramatická story Sandžíva Gupty. Jeho Liberty Ostrava, součást celosvětového ocelářského impéria, jede dál

Foto: Liberty Ostrava (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Sandžív Gupta na návštěvě své ocelárny Liberty Ostrava

LIBERTY Ostrava patří spolu s Třineckými železárnami k nejvýznamnějším hutím v České republice. Zaměstnává 6000 lidí. V roce 2021 společnost prosperovala; její hrubý zisk za rok 2021 se bude pohybovat okolo 10 miliard Kč. Aktuální situaci komplikuje válka na Ukrajině, v jejímž důsledku hrozí evropským železárnám včetně té ostravské přechodný nedostatek surovin.

Klíčovou otázkou budoucnosti ostravské huti je ale radikální změna výrobní technologie. Její vlastník, skupina LIBERTY Steel Group britsko-indického podnikatele Sandžíva Gupty, chce vyměnit čtyři tandemové pece za hybridní, elektrické a činí k tomu příslušné kroky: Během své nedávné návštěvy v Ostravě Gupta oznámil, že byl již vybrán jejich dodavatel.

LIBERTY Ostrava už zná dodavatele hybridních pecí

Jednu z největších českých oceláren LIBERTY Ostrava čeká klíčový investiční projekt: výměna zastaralých a energeticky náročných tandemových pecí za novou hybridní elektrickou technologii. Majitel skupiny LIBERTY Steel, britský podnikatel Sandžív Gupta, při své březnové návštěvě v Ostravě oznámil, že dodavatel náročného technologického celku byl již vybrán a bude oznámen v průběhu dubna. Projekt znamená, že ostravská huť zaměstnávající 6000 lidí by měla být i z pohledu zelené politiky EU dlouhodobě udržitelná.

I přes pokrok v klíčovém projektu výstavby hybridních elektrických pecí čelí LIBERTY Ostrava potížím. Naštěstí mezi ně nepatří nedostatek zakázek: Konjunktura na evropského trhu s výrobky ze železa a oceli trvá a za loňský rok by měl hrubý zisk LIBERTY Ostrava dosáhnout 10 miliard Kč. Problémem je ale dostupnost železné rudy na světovém trhu, na kterou má zásadní vliv válka na Ukrajině, odkud nejen LIBERTY Ostrava, ale i jiní čeští oceláři odebírali před válkou většinu této komodity. Výpadek ukrajinských dodávek bezesporu lze kompenzovat, neobejde se to ale zřejmě bez zvýšení cen ocelářských produktů. LIBERTY Ostrava může těžit z toho, že je součástí nadnárodní ocelářské skupiny LIBERTY Steel, která zaměstnává jen v Evropě okolo 15000 lidí. To jí dává širší možnosti výběru dodavatelů a silnější vyjednávací pozici vůči nim.

Příprava na modernizaci ocelárny je v plném proudu. Mnohamiliardová transformace umožní Liberty Ostrava stát se jednou z nejmodernějších hutí na světě s vysokou produktivitou, a také výrobcem zelené oceli. Nejpozději do roku 2030 dosáhne uhlíkové neutrality.

Klíčovou otázkou budoucnosti ostravské huti ale zůstává radikální změna výrobní technologie. Její vlastník, skupina LIBERTY Steel Group britského podnikatele Sandžíva Gupty, chce vyměnit čtyři tandemové pece za hybridní, elektrické a činí k tomu příslušné kroky: Během své návštěvy v Ostravě v druhé půlce března Sandžív Gupta oznámil, že byl již vybrán jejich dodavatel. Jeho jméno by mělo být zveřejněno v průběhu dubna.

‚Too big to fail´

Ne všichni ale mají ve sliby majitele důvěru vzhledem k celkové situaci jeho skupiny. Ta po desetiletí expanze čelí problémům s financováním kvůli loňského pádu banky Greensill. Na druhou stranu LIBERTY Steel stihla vyrůst v obrovský kolos, který je za předpokladu pokračující konjunktury světového ocelářství v kategorii firem, o kterých se nikoliv neprávem říká, že jsou ´too big to fail´ (příliš velké na to, aby padly). Pojďme si představit LIBERTY Steel Group a i ty, kteří pracují na transformaci LIBERTY Ostrava.

Podnikat začal na koleji

Sandžív Gupta, majitel LIBERTY Steel, začal podnikat na koleji během studia univerzity v Cambridge. Založil společnost obchodující s komoditami, zárodek budoucího impéria. Nedá se ale říci, že by začal úplně od nuly. Navázal na tradici rodinného podnikání, kterou zahájil jeho otec Parduman Gupta, když založil v Indii v 50. letech minulého století továrnu na součástky silničních kol.

Majitel Liberty Ostrava Sandžív Gupta s generálním ředitelem Liberty Ostrava Pascalem Genestem 

Komoditní byznys mladého podnikatele postupně rostl. Po roce 2000 se začal orientovat na železo a další kovy a otevřel pobočky v Dubaji, Singapuru a Hong Kongu. První výrobní podnik, huť MIR Steel Newport ve Walesu, koupil v roce 2013. Následoval rychlý sled dalších akvizic. Dnes je LIBERTY Steel kolos, který zaměstnává v Austrálii, Severní Americe, Indii i Evropě 35 tisíc lidí a provozuje vertikálně integrovaný řetězec firem zahrnující těžbu uhlí, výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, prvovýrobu oceli či hliníku, ze kterých se následně vyrábí produkty pro automobilový průmysl, těžbu ropy a plynu či stavebnictví. Jak se tento zázrak povedl?

Sandžív Gupta vstoupil na trh výrobních podniků těžkého průmyslu v časech, kdy firmy v západním světě nedokázaly či nechtěly konkurovat výrobcům z Číny a dalších asijských zemí. Koupil továrny, které byly podinvestované nebo dokonce se zastavenou výrobou. Vzhledem k tomu, že zaručil místním politikům obnovení provozu i další investice do těchto podniků, provedl řadu akvizic s různou mírou veřejné podpory. A dlužno dodat, že klíčový slib zlepšení výroby a udržení zaměstnanosti ve všech případech splnil.

Příchod do Ostravy

V roce 2019 uskutečnil obří transakci: od indického gigantu ArcelorMittal koupil portfolio evropských hutí zaměstnávajících 14 tisíc lidí za cenu převyšující 20 miliard Kč a dostal se tak mezi největší producenty oceli v Evropě. Součástí tohoto portfolia byla i ostravská huť , která se svými 6000 zaměstnanci představuje největší výrobní kapacitu celého holdingu LIBERTY Steel.

V době transakce prožívalo ocelářství jako cyklický obor nejhlubší krizi za poslední desetiletí. Optimalizací výroby, přivedením řady zkušených manažerů a efektivním řízením pomohl tým Sandžíva Gupty dosáhnout velkého obratu. LIBERTY uvádí, že pro udržení provozu a pracovních míst v Ostravě muselo z vlastních zdrojů investovat 3,6 miliardy Kč. Skupině se podařilo udržet provoz podniku i zaměstnance v dobách zpomalení trhu. V nejtěžším období koronavirové pandemie došlo k dočasnému odstavení jedné z vysokých pecí a její modernizaci za 44 milionů korun. V roce 2021 si podnik vedl nejlépe za posledních deset let. Česká očekávání, čeho skupina LIBERTY v Ostravě dosáhne, jsou však výrazně vyšší.

Areál ocelárny v Ostravě

V roce 2020, před tím, než svět zasáhla pandemie, Sandžív Gupta slíbil zásadní modernizaci ostravské hutě v podobě instalace dvou elektrických hybridních pecí, které nahradí čtyři zastaralé a energeticky náročné tandemové pece s vysokými emisemi uhlíku. Projekt se oproti očekávání zpozdil v souvislosti s covidovou pandemií a také proto, že LIBERTY aktualizovala technologické specifikace, aby v budoucnu mohla používat více zdrojů pro výrobu oceli. Nejedná se však o důvod k panice. Na konci roku 2021 firma oznámila, že pracuje na získání potřebných dotací a připravuje dokumentaci pro výstavbu nových pecí. V druhé polovině března 2022 Sandžív Gupta během své návštěvy v LIBERTY Ostrava oznámil, že vítěz tenderu na dodávku hybridních pecí byl již vybrán a v dubnu budou zveřejněny podrobnosti. Pokud se podaří LIBERTY tento slib splnit, jednalo by se o dobré znamení a pomohlo by to ke zvýšení důvěry ve vlastníka přední české huti.

Velkolepá vize vs finanční problémy

A to je něco, co skupina Sandžíva Gupty potřebuje nejen na české, ale i mezinárodní úrovni. V roce 2021 totiž jeho pověst jako potenciálního zachránce těžkého průmyslu v západním světě utrpěla výrazný šrám, když začátkem roku 2021 zkrachovala banka Greensill, která zajišťovala významnou část financování pro Guptovu expanzi. Pád jejího hlavního financiéra způsobil LIBERTY Steel velký finanční stres, který ve Velké Británii vedl k vyšetřování pro podezření z netransparentního financování, i když se do současnosti žádné pochybení neprokázalo. Mnozí očekávali dokonce krach celého holdingu. To se ale nestalo. Hlavním podnikům LIBERTY, včetně ostravské huti, se díky konjunktuře na trhu dařilo. Skupina LIBERTY Steel dokonce během loňského roku pokračovala v investicích, například do rozsáhlého projektu modernizace Steckelovy válcovny v Ostravě, která do svého ukončení v příštím roce vyjde na miliardu korun.

Jedním z problémů je, že i když se jedná o soukromou společnost, hospodaření a řídicí struktura skupiny nejsou příliš transparentní, takže její skutečný stav je těžké posoudit. Skupina uvedla, že pracuje na zlepšení své corporate governance. Po zhroucení banky Greensill prochází restrukturalizací a refinancováním, o jejímž průběhu zveřejňuje pravidelné zprávy, ale je jasné, že stále je co zlepšovat.

Bezešvé není jen prádlo, ale také trubky Liberty Ostrava. Používají se třeba pro kotle, které vyrábějí elektřinu, a taky pro těžbu a dopravu ropy.

Navzdory současným výzvám je Guptova vize velkolepá: Do roku 2030 chce, aby jeho skupina byla uhlíkově neutrální a vyráběla tzv. zelenou ocel, což je v případě těžkého průmyslu velmi ambiciózní, až těžko představitelný cíl. K naplnění této vize Gupta investuje do nových technologií, jako je výroba zeleného vodíku, stejně jako do budování infrastruktury pro výrobu obnovitelné energie, včetně větrných a přílivových elektráren. Plány, které by měly v příštích deseti letech stát miliardy korun, povedou nejenom ke snížení emisí o více než 95 %, ale budou zahrnovat i rozsáhlou modernizaci výroby. Díky tomu by se měla stát LIBERTY Ostrava z hlediska aktuální zelené politiky EU dlouhodobě udržitelnou.

Realizace těchto projektů však není snadná vzhledem k přetrvávající skepsi odborů a požadavku na finanční podporu EU a české vlády. Je zde také řada otázek, které je ještě třeba vyřešit, například dostavba vedení vysokého napětí do LIBERTY Ostrava, bez které projekt hybridních pecí nemůže uspět. Ve spolupráci státu a LIBERTY Ostrava však každý z těchto problémů může a musí být překonán, má-li mít společnost dlouhodobou budoucnost.

Ostravská huť se stala součástí napínavého příběhu globální společnosti, který s sebou přináší globální výhody, ale i globální problémy. Z českého pohledu nezbývá než doufat, že všechno dopadne dobře a Sandžívu Guptovi i jeho týmu se podaří jeho odvážnou vizi naplnit, byť třeba o něco později než na konci tohoto desetiletí. Pokud dodrží své sliby v případě Ostravy, měl by k tomu dostat potřebnou podporu od zaměstnanců i odborářů.

Liberty Ostrava jako součást rodinného byznysu

Sandžív Gupta, majitel LIBERTY Steel, je následníkem svého otce Pandurmana, který v 50. letech 20. století založil v Indii továrnu na součástky jízdních kol. S prvními obchody začal už při studiu na britské Cambridge. Po několika letech obchodování s komoditami se přeorientoval na investování do podniků těžkého průmyslu, zejména v kategorii tzv. distressed actives, tedy společností v problémech. V těch dokázal obnovit výrobu a získat nové zakázky, takže dokázal získat podporu politiků a vybudovat si pověst zachránce těžkého průmyslu v západním světě.

LIBERTY Steel se tak postupně stala kolosem zaměstnávajícím 35 tisíc lidí ve Velké Británii, kontinentální Evropě i v daleké Austrálii. Firmy skupiny mají výhodu vertikální integrace: těží uhlí, vyrábějí ocel i hliník, ale i následné produkty, které konči ve stavebnictví, těžařství či automobilovém průmyslu.

Bez železa by ocel zkrátka nebyla! Věděli jste, že je železo čtvrtým nejběžnějším prvkem v zemské kůře, hned po kyslíku, křemíku a hliníku? 

Ostravská huť se stala součástí Guptova impéria v roce 2019, kdy ji koupil spolu s několika dalšími evropskými podniky od společnosti ArcelorMittal. Nejednalo se o ideální dobu, protože evropský ocelářský byznys, který se vždy pohybuje v cyklech, čelil jedné z největších krizí v tomto tisíciletí. Guptovým manažerům se ale podařilo v Ostravě udržet všechna pracovní místa a investovat, například do modernizace jedné z vysokých pecí, která stála 44 miliónů Kč. LIBERTY Steel uvádí, že do udržení provozu v Ostravě v období krize musela investovat z vlastní kapsy 3,6 miliardy Kč.

Guptovy plány ale narušil pád banky Greensill, která zajišťovala významnou část provozního i investičního financování, na jaře 2021. Obavy z krachu celé skupiny se ale nenaplnily a LIBERTY Steel dokonce během loňského roku pokračovala v investicích, například do rozsáhlého projektu modernizace Steckelovy válcovny v Ostravě, která do svého ukončení v příštím roce vyjde na miliardu korun.

Uhlíková neutralita do roku 2030

Po zhroucení banky Greensill prochází celá skupina náročnou restrukturalizací a refinancováním. Přesto Sandžív Gupta nadále trvá na tom, že splní svůj slib, aby se celá skupina stala do roku 2030 uhlíkově neutrální díky investicím do zelených technologií i do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Úhelným kamenem této strategie je právě projekt hybridních elektrických pecí v LIBERTY Ostrava. K jeho realizaci je ale potřeba pomoc českého státu: Kromě dotační podpory je nezbytné vybudovat do ostravské huti linku velmi vysokého napětí, což představuje úkol pro státní společnost ČEPS.

Vložil: Redaktor KL