Útoky budou dramaticky přibývat? Naše společnost je nemocná, novináři často sehrávají neblahou roli
15.12.2019
Foto: ČT24 / repro
Popisek: Psychopatolog Andrej Drbohlav zkoumá dlouhodobě problematiku sériových a masových vrahů
Okamžitě poté, co se na ostravské poliklinice odehrál hrůzný masakr, se opět spustily debaty, proč se tak stalo a jak podobným činům zabránit. Načas vždy ale utichnou, aby se objevily znovu a znovu, jakmile se něco podobného odehraje. Podle odborníků však budou masové útoky stále častější. Je o tom přesvědčen i psycholog a behaviorální patolog Andrej Drbohlav, který se zaměřuje na chování masových a sériových vrahů. Podle něj je totiž naše společnost nemocná.
Sám přitom zdůrazňuje, že by se takové činy neměly příliš medializovat, protože mohou být v mnoha případech návodné. Nemluvě o tom, že se někteří pachatelé chtějí především zviditelnit, což se jim kvůli mediální hysterii, následující po každém masakru, většinou daří. Novináři přitom sehrávají ve fenoménu masových útoků velmi neblahou roli, především kvůli způsobu, jakým informují, jak jdou urputně za svým, pořizují rozhovory se sousedy, příbuznými a známými pachatelů či obětí. O aktérech masových vražd mohou zaznívat věci, s nimiž může velmi nebezpečně souznít někdo, kdo se ocitne v podobné situaci jako oni. Pokud se však zachází s informacemi odpovědně, tak v následujících třinácti dnech klesá riziko nápodoby.
Nepřiměřená info show
Je zajímavé, že Drbohlav tento názor uvedl v Interview ČT 24, přitom to byla právě Česká televize, která několik dnů předváděla naprosto nepřiměřenou medializaci děsivé ostravské kauzy a vytěžila z ní mnohem větší info show, než komerční televizní stanice. ČT ihned vyslala svoje redaktory do Ostravy a některé svoje pořady vysílala přímo z místa, kde se tragédie odehrála. Jako by to nestačilo, věnovala jí také další speciály, v nichž se často objevovala i fotografie pachatele. Ostatní nejsledovanější kanály u nás vyhradily ostravskému masakru pouze zpravodajské relace.
Nápadná změna chování
Právě proto nechtěl Andrej Drbohlav spekulovat o možných příčinách děsivého vražedného útoku. Uvedl pouze, že zatímco masoví vrazí páchají své trestné činy především s cílem pomstít se společnosti, ti sérioví dost často volí tzv. rozšířenou sebevraždu, kdy kromě několika obětí nakonec zabijí i sami sebe. Podle něj je velmi těžké rozpoznat, zda se ten či onen jedinec k něčemu podobnému chystá, ale ve velmi obecném slova smyslu se dá říci, že pachatelé podobných činů dovedou být dlouhá léta normální, mají přátelské vztahy, často vynikají při studiu nebo v práci. „Nápadná je ovšem náhlá, dramatická změna chování,“ upozorňuje. Dříve vůči svému okolí komunikativní lidé se začnou stahovat do sebe a začnou vnitřně kverulovat. Jedním z nejtypičtějších rysů je paranoidní způsob chování.
Nemoc společnosti
Odborník, jenž se zabývá analýzou psychologie masových a sériových vrahů, varuje, že jejich počet v posledních dvaceti letech dramaticky stoupá, celosvětově až o stovky procent. Je přesvědčen, že tento jev je mimo jiné důsledkem nemocné společnosti, v níž vzrůstá jak individuální, tak celospolečenská úzkost, zdaleka nejvíce je to patrné ve Spojených státech. U citlivých lidí se objevuje neschopnost vyrovnávat se s různými turbulencemi a tlaky, které už nejsou schopni zvládat.
Zůstává ovšem prozatím nezodpovězenou otázkou, zda to byl právě případ ostravského vraha. Přes rozporuplná svědectví, že šlo o pohodového člověka, který ženám galantně nosil květiny, se nakonec podařilo zjistit, že měl za násilnou a majetkovou činnost tři záznamy v rejstříku a to dokonce i za ublížení na zdraví.
Vložil: Adéla Hofmanová