Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Tajná Pandořina skříňka. Jak zabránit tragédiím, jako je ta v Ostravě? Mluvilo se o všem, ale to nejdůležitější obratně obešli

11.12.2019
Tajná Pandořina skříňka. Jak zabránit tragédiím, jako je ta v Ostravě? Mluvilo se o všem, ale to nejdůležitější obratně obešli

Autor: Twitter / Policie ČR

Popisek: Policie byla na místě do tří minut...

Včerejší tragická střelba ve Fakultní nemocnici Ostrava (FNO), kde dvaačtyřicetiletý stavební technik Ctirad Vitásek postřílel, skoro by se chtělo říci popravil, neboť se trefoval do hlavy a krku, nelegálně drženou zbraní šest lidí v čekárně, čtyři muže a dvě ženy (další postřelená žena je v kritickém stavu po operaci a v nemocnici dále zůstává ještě jeden zraněný), posléze se toutéž zbraní odpravil sám, plní od středečního rána noviny, internet i televize. ČT 24 věnovala druhému nejtragičtějšímu incidentu tohoto typu (v únoru 2015 zastřelil muž v restauraci v Uherském Brodě osm lidí a pak sebe; počtem obětí tedy drží poněkud pochybný primát) v historii Česka celý večerní program. K tragédii se již vyjádřili všichni, politiky počínaje a experty na cokoliv, co je jen vzdáleně související, konče. Jen jedno řešení nezaznělo… K tomu více dále v článku.

Co se přesně ve středu ráno v ostravské nemocnici stalo, píšeme dále. Později vyšly najevo, jak to tak bývá, dojemné lidské příběhy, které daly obětem tvář - třeba že dva zastřelení jsou příslušníci Vězeňské služby ČR, jeden z nich byl otec, který chránil svou dceru vlastním tělem, takže dívka sice přežila, ale byla přímým svědkem vraždy tatínka – což je tak příšerný zážitek, že si ho ani nechceme představovat.

Zbláznil se Ctirad Vitásek?

Média i policie se vydala po stopách pachatele, Ctirada Vitáska. Mnohé ještě jistě vyjde najevo, ale vše zatím nasvědčuje tomu, že přestože měl muž ´kriminální minulost´ (nešlo o nic velkého - měl tři záznamy, jeden násilný trestný čin, což ale byla drobná potyčka a dvě stejně tak drobné majetkové trestné činnosti, jak sdělil policejní ředitel Kužel), šlo o celkem oblíbeného pohodáře, jak vypověděli lidé, kteří ho znali, jenž se ale v poslední době dramaticky změnil. Vzal si do hlavy, že má rakovinu slinivky, ale nikdo ho nechce léčit. Jak píšeme dále v mailu, který jsme zaslali na Ministerstvo zdravotnictví i Policejní prezidium i vedení PČR Moravskoslezského kraje, vše nasvědčuje tomu, že mu náhle ´jeblo´, jak se prý říká na Ostravsku. Korektně řečeno, zažil nějakou psychotickou ataku, která vyústila v hroznou tragédii.

Ctirad Vitásek na snímku vypadá jako sympaťák... Byť má na svědomí šest životů, je možné, že kvůli duševní poruše, jíž mnohé nasvědčuje, za ně vlastně nemohl. Protože je ale mrtvý, pravdu se již nikdy nedozvíme a můžeme tak jen spekulovat. Foto Policie ČR

I o tom se na ČT24 hovořilo, ale všichni řekli A, ale již nedodali B… Co je to to B? Vysvětlíme dále.  

 

Co se přesně stalo? Vraždu nevinných lidí ve FNO nikdo nechápe, říká Polar

Nejsledovanější internetová televize v Moravskoslezském kraji, TV Polar, zpracovala celou událost tak, že se sleduje jak kriminálka… 10. prosinec zůstane černým dnem v historii nejen Ostravy, ale celé země. Po střelbě ve fakultní nemocnici zůstalo 6 mrtvých. Střelcem byl Ctirad Vitásek z Jilešovic, který nebyl spokojen s lékařskou péčí, a tak to vyřešil masovou vraždou. Po činu spáchal sebevraždu.

Krátce po otevření ambulancí po sedmé hodině se na poliklinice Fakultní nemocnice Ostrava na chodbě ve třetím patře u traumatologie ozval první výstřel. Pak ještě mnoho dalších. V tu dobu tam bylo doslova narváno. Lidé utíkali, další se krčili pod sedačkami, zavírali se na záchody nebo do ordinací. Střelec pak vešel do čekárny traumatologie a začal pacienty popravovat. „Přišel přitmavlý borec a začal střílet. Nejdříve zabil někoho na chodbě, pak přišel do té čekárny a začal střílet lidi. My jsme šli pod lavičku a on tam stál a popravoval jednoho po druhém, jako ovce," popisuje střelbu svědek. Vznikla velká panika. Po chodbách nemocnice prchaly desítky lidí. Všichni chtěli ven, co nejdále od střelby. „Byla tady velká panika. Lidi vybíhali z nemocnice ven a řvali, že se ve třetím patře střílí," říká další svědek.

Do tří minut byli na místě první policisté i záchranáři. Začal boj o životy zraněných. Čtyři lidé byli mrtví na místě. Zranění lidí byla velmi vážná. Pachatel mířil na hlavu nebo na krk. „Čtyři byli mrtví na místě. Dva zemřeli postupně, protože se dostali na urgentní příjem ještě před tím koordinovaným zásahem. Tři jsou zraněni. jeden v kritickém stavu," doplňuje ředitel ZZS MS kraje Roman Gřegoř.

Policisté vyrazili po stopě pachatele. Zjistili, že jde o Ctirada Vitáska z Jilešovic. Brzy byla zveřejněna jeho fotografie a registrační značka stříbrného Renaultu, ve kterém prchal. „Víme, kdo je podezřelý a pracujeme na jeho zadržení," potvrdil v tu chvíli ředitel PČR MS kraje Tomáš Kužel.

Před desátou hodinou se ozvala policii matka střelce. Prý se stavil domů do Jilešovic a všechno ji řekl. Pak odjel. Do určené lokality se okamžitě vydali dva vrtulníky, které pátraly po stříbrném Renaultu. Našli ho v Děhylově u loděnice. Tam spáchal sebevraždu. Zásahová jednotka, dorazila po zemi a postřelený vrah prý ještě žil. Ležel nedaleko auta. Po asi 30 minutách oživovacích pokusů ale zemřel. „Chtěl bych vyjádřit soustrast pozůstalým po těch mrtvých," uvedl hejtman Ivo Vondrák.

Policisté se snaží zjistit proč Vitásek vraždil. Jeho čin nikdo nechápe. Překvapil všechny, kdo ho znali. „Byl normální člověk, vyrovnaný, pohodář," divil se soused. Podle šéfa stavební firmy, ve které vrah pracoval, mohla být motivem nespokojenost s lékařskou péčí. Prý se domníval, že má rakovinu slinivky a lékaři mu to nebyli schopni potvrdit, končí TV Polar se svou souhrnnou reportáží. 

 

Co je to zmíněné B? Pandořina skříňka, kterou nikdo radši nevidí

Problém, který již dlouho kvasí v této společnosti, troufáme si tvrdit, že každý druhý s ním má nějakou neblahou zkušenost, ale jeho řešení brání v tuto chvíli parlament. Jde o to, že pokud je ve vašem okolí člověk, který vykazuje očividné známky duševní choroby, projevující se začasté také agresivitou, ať už vůči sobě samému či okolí, mnohdy je to obojí, nemůžete prakticky nic dělat. Nikdo nemůže, protože tomu účinně brání zákony.

Jsme pamětníci dob předsametových, kdy pokud se něco takového stalo, stačilo zavolat rychlou. Ta dotyčného popadla a odvezla k Chocholouškovi. A bylo vymalováno. Protože se ale v malém procentu případů stávalo, že nedobrovolný pobyt v uzavřené části psychiatrické léčebny používaly represivní složky jako svého druhu kriminál bez soudu, po revoluci zvítězila lidská práva. Na celé čáře. A jak je v Česku oblíbeným zvykem, vylilo se s vaničkou i dítě. A nyní do tohoto hořkého soustíčka, za něž se politické body nesbírají, nikdo nechce kousnout. Počítáme, že jde o Pandořinu skříňku, kterou se nikdo neodvážil dosud otevřít. Byť Ostrava nebyla zdaleka první. A jsou tu také práva obětí. Jenže ty jsou většinou na hřbitově, tak se nemohou ozvat…    

Co nám sdělila policie a ministerstvo?

Čistou nulu, abychom to zkrátili. Ale posuďte sami. Napsali jsme jim: „Dobrý den, ohledně střelce z Ostravy sám premiér sdělil veřejnosti, že, cituji, „považuji to za změnu psychiky toho člověka, který ten hrozný čin spáchal." V podobném duchu mluvil i jeho nadřízený, který řekl, že se to pachateli, Ctiradu V., „nějak v hlavě pomotalo“. Z toho plyne skutečnost, byť dosud nepotvrzená, že Ctirad V. zažil nějakou formu náhlé duševní poruchy, která vyústila v tragédii.

Když ponechám stranou, že nelze, vzhledem k tomu, že se pachatel zastřelil, již nikdy toto prokázat, zajímá mne: Když rodina či spolupracovníci sledují varovné signály, že se ´něco neblahého děje´, že ´dotyčnému jeblo´, jak se prý říká na Ostravsku, co mají dle vás přesně dělat? Kam se mají obrátit?“

Ministerstvo zdravotnictví bylo alespoň rychlé: „Pokud rodina pozoruje, že se s jejich blízkým "něco děje" je jistě na místě vyšetření odborníkem. Psychiatr umí posoudit, zda je stav natolik závažný, že nemocný ohrožuje sebe nebo okolí a je nutná hospitalizace bez jeho souhlasu. V opačném případě ho může k léčbě pouze motivovat a edukovat rodinu, jak s nemocným jednat a čeho si všímat. Pokud je stav vážný, měla by rodina sama zavolat rychlou zdravotnickou pomoc nebo policii, kteří nemocného dopraví do zdravotnického zařízení na psychiatrii a opět dojde k vyšetření a rozhodnutí, zda nemocného k léčbě pouze motivovat nebo naplňuje kritéria nedobrovolné hospitalizace. Novým prvkem v systému jsou Centra duševního zdraví, jejichž pracovníci pacienty se závažnou duševní nemocí navštěvují a mnohem účinněji motivují k léčbě. Tím, že mají v týmu i psychiatra, jsou schopni mnohem dříve rozpoznat riziko a zahájit potřebná opatření. Podpora vzniku Center duševního zdraví je jedním ze základních pilířů reformy psychiatrické péče.“ Policie pouze napsala automatickou odpověď: „Váš e-mail byl zaregistrován, do 30 dnů můžete očekávat zpětnou vazbu.“

A teď si to rozeberme

Kolegyně líčila, že právě takového člověka má v sousedství: „Je to děsnej uřvanec, kterej vede válku s dalším sousedem, tomu pořád vyhrožuje. Starostovi, co to přišel řešit, řekl natvrdo, že ho oddělá. A mně pak, že to má vymyšlený. Ubije ho klackem, dostane šest let za čin v afektu, odsedí si půlku a šmitec,“ vyprávěla mi. A teď, co s ním? Co s takovým člověkem, který terorizuje celé okolí? Obrátit se na psychiatra? Jak, bez pacienta? Který je samozřejmě přesvědčený, že je duševně zdravý jak čečetka, takže ho k vyhledání odborné pomoci nepřimějete ani heverem. A na policii? Ta udělá jediné, vyrazí za dotyčným, který tak zjistí, kdo ho ´naprášil´ - a bude mít o nepřítele více. A tak se čeká. A doufá, že jde jen ´o kecy´. Ostatně, jen si vzpomeňme na tragédii v Lenoře, která se stala letos v říjnu, naštěstí neměla – kromě pachatele - lidské oběti.

Při požáru a následné explozi domu zemřel jen muž, který výbuch způsobil, dalších devět lidí bylo zraněno, jeden vážně. Co se stalo? Ve čtyři hodiny ráno Jaroslav F. roznesl po domě plynové lahve, pustil kohouty, aby plyn unikal a natlakoval dům. Chodby polil benzinem a po chvíli škrtl. Detonace byla ohromná. „Mnohokrát vyhrožoval, že to podpálí. Když zhruba před třemi lety na podlaží a chodby vylil benzin, zavolali jsme policii. Přijeli a jediné, co řekli, bylo, že si ho máme hlídat. To je výsledek,“ sdělil tehdy novinářům naštvaně Svatopluk Pevný, předseda sdružení nájemníků sousední bytovky.

Střelba v Uherském Brodě? Jak přes kopírák

Anebo již zmíněná střelba v Uherském Brodě z úterý 24. února 2015. Ten den kolem půl jedné odpoledne zastřelil v místní restauraci Družba ozbrojený třiašedesátiletý místní obyvatel Zdeněk Kovář osm osob a jednu z nich těžce zranil. Po necelých dvou hodinách, během zásahu policejní zásahové jednotky, spáchal sebevraždu. Mezitím telefonicky hovořil s redaktorem zpravodajství televizní stanice Prima, kterému si stěžoval na ubližování, šikanu a lhostejnost úřadů. I zde se jednalo o duševní poruchu, tak zvané ´šílenství ve dvou´. Po hrůzném činu vypracovala policie 46stránkovou analýzu, kde se píše i o Kovářově manželce a jejím vztahu s manželem - psychicky nemocná žena prý posloužila jako akcelerátor vrahova jednání. Psycholožka a soudní znalkyně Ludmila Čírtková, která zpracovala psychologický profil Kováře, líčí, že pár žil ve vlastním světě plném bludů, odtržený od okolí i vlastní rodiny. Vzájemně se podporoval v pocitu, že sousedé ho sledují, že je vystaven ústrkům a šikaně společnosti.

„Diagnosticky bývá takové soužití označováno jako folie a deux, což v překladu znamená duševní porucha či šílení ve dvou, jinak také psychická infekce či indukovaná paranoidní porucha,“ píše Čírtková. Kovář podle ní nedokázal mít od manželčiny nemoci odstup, naopak ji v bludech podporoval. „Spolu podávají různá oznámení na úřady. Umanutě v kooperaci s manželkou bojuje za odstranění údajného terorizování ze strany sousedů,“ popisuje psycholožka nebezpečný stav manželů Kovářových, který se od roku 2002 postupně zhoršoval a začínal připomínat volný pád. Náraz přišel v okamžiku, kdy se Kovář dozvěděl, že se kvůli prodloužení platnosti zbrojního průkazu musí podrobit psychologickému vyšetření. „Z pohledu jeho paranoidní perspektivy nazírání šlo o krajně nepřátelský a nespravedlivý projev úřadů, který současně hluboce atakoval či zraňoval jeho čest a lidskou důstojnost. Tento faktor lze označit jako vyostření dlouhodobě prožívaného konfliktu,“ uvádí psycholožka Čírtková. V Kovářově kabele, jak popisuje zpráva, našli kriminalisté poznámky, v nichž mimo jiné o nutnosti vyšetření píše doslova jako o bodnutí do zad…

I zde o kvasícím problému věděla psychiatrička i policie: „Na zhoršující se stav rodičů upozorňoval syn Kovářových. Podle policejní zprávy uherskobrodskou psychiatričku Honovou necelý měsíc před střelbou e-mailem kontaktoval s prosbou, že „otec to prý doma nemá lehké, a tak se zajímá, jestli by s tím nešlo něco udělat léky nebo hospitalizací.“ Přímo u ní v ordinaci pak Kovář mladší 4. února 2015 varoval, že otec vlastní střelné zbraně. Lékařka druhý den telefonovala uherskobrodským policistům, s nimiž se domluvila, že sepíše návrh, aby byl Kovář podroben psychologickému zkoumání, po němž se rozhodne, zda přijde o zbrojní průkaz. Jedenáct dnů na to jí v ordinaci zazvonil telefon. „Co vás k tomu vedlo, že jste to napsala?“ tázal se mužský hlas, v němž okamžitě poznala Zdeňka Kováře. Honová si s ním kvůli psychologickému vyšetření dohodla schůzku na 25. února. K té už ale nikdy nedošlo. Den předtím zbraněmi, o které by po psychologickém vyšetření nejspíš přišel, zavraždil osm hostů restaurace Družba.

Zavíráme dveře od stodoly, když krávy už utekly

Zářnou výjimkou experta, který si vidí dále než na špičku nosu, je ředitel Psychiatrické nemocnice v Kroměříži Petr Možný, který v březnu 2015, po zmíněné střelbě, pro Lidovky.cz řekl: „Po podobné události se lidé vždy ptají, proč někdo něco neudělal už dřív. Nikdo nic neudělal, protože nemohl,“ sdělil kategoricky s tím, že současné zákony umožňují léčit pacienta bez souhlasu jen tehdy, pokud v důsledku své nemoci aktuálně a závažným způsobem ohrožuje sebe nebo okolí. A podle převládajícího právního názoru musí být nebezpečný fyzicky, například vyhrožovat zbraní. Podle Možného jsou ale i případy, kdy je člověk nebezpečný spíše společensky. „Setkávám se s pacienty i jejich příbuznými, kdy si pacient pod vlivem duševní nemoci ničí třeba pověst, mezilidské vztahy, hmotnou situaci, slibuje věci, které nemůže splnit, zadlužuje se. Tyto případy, kdy člověk ohrožuje sám sebe existenčně či společensky, by také měly být důvodem k hospitalizaci, k léčení bez souhlasu,“ myslí si Možný. Například Rakousko tento paragraf v zákoně má. Možný proto podporuje změnu zákonů tak, aby kromě fyzického ohrožování zahrnovaly i nebezpečí společenské. „I člověk, který má naprosto jednoznačně stanovenou psychiatrickou diagnózu, ale nesplňuje podmínky aktuálního a závažného ohrožování, nemůže být léčen bez souhlasu,“ argumentoval.

Od Uherského Brodu uplynuly tři roky a co se stalo? Nic. Jen několik tragédií, které zcela padají na vrub duševní poruchy pachatelů, třeba pacientka pražských Bohnic, kterou pustili poté, co oznámila, že jde někoho zavraždit - tentýž den ubodala ženu v OC Nový Smíchov... Takže úvahy, které nyní zazněly, jako ´zakažme legální držení zbraní´ či pořiďme do špitálů bezpečnostní rámy, natožpak fakt, že PČR dle vlastních slov „posiluje dohled nad vybranými měkkými cíli po celé České republice“, je zcela k ničemu. Ostravský vrah střílel nelegálně drženou zbraní a české zdravotnictví je na tom finančně tragicky, ještě aby si všechny špitály a polikliniky pořizovaly speciální vybavení. Co se takhle ve sněmovně zamyslit nad tím, jak upravit zákony, aby bylo možné duševně nemocného hospitalizovat i bez jeho souhlasu, ale přitom dostát lidským právům – tj. znemožnit zneužívání tohoto, jak se ukazuje důležitého, dokonce životně nutného instrumentu?

Anna a Markéta Vančovy 

Vložil: Markéta Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace