Nečekaný objev: Krovy klimkovického kostelíku ukrývaly staré obrazy Křížové cesty. Pravděpodobně pocházejí z 18. století

Foto: geocaching.com

Popisek: Kostel Nejsvětější trojice v Klimkovicích

Nečekaný objev se podařil v kostelíku Nejsvětější Trojice v Klimkovicích, nejstarší původní budově ve městě. Při fotografování krovů pro odborný článek tam ve středu 22. února odpoledne narazila historička architektury Lucie Augustinková na kolekci starých obrazů, zachycující jednotlivá zastavení Křížové cesty.

Vedení města nechalo obrazy okamžitě převézt, v pondělí 27. února je přijely klimkovickou radnici prozkoumat pracovnice Národního památkového ústavu. Lucie Augustinková z katedry městského inženýrství Stavební fakulty Vysoké školy báňské, Technické univerzity Ostrava, zkoumá krovy kostelíka, který byl v nedávné minulosti opravován. Krovy ovšem pocházejí z počátku 17. století, jsou tedy zhruba o sto let mladší než samotný kostelík, vybudovaný v letech 1522 až 1527. V Moravskoslezském kraji jsou unikátní.

Během loňské výstavy k historii Klimkovic totiž neušla pozornosti skutečnost, že na některých historických vyobrazeních má kostelík dvě věže. Dosavadní průzkum krovů ukazuje, že tomu tak patrně do 19. století opravdu bylo. „Fotila jsem nějaké konstrukční detaily a spoje, když jsem si všimla uložených obrazů. Jakmile jsem zjistila, že se jedná o Křížovou cestu, ihned jsem informovala starostu města,“ popsala Lucie Augustinková.

Unikáty, zdobené dekorem

Podle zcela předběžného odhadu pracovnic Národního památkového ústavu z ostravského pracoviště Marcely Gavendové a Pavlíny Ryškové se jedná o neúplný grafický obrazový cyklus čtrnácti zastavení Křížové cesty. Grafiky pravděpodobně pocházejí z 18. století. Přestože samostatných grafik z tohoto období se zachovalo poměrně hodně, grafických cyklů Křížové cesty jen minimum, protože je farnosti většinou nahrazovaly malbami. Památkářky nevědí o žádném grafickém cyklu Křížové cesty z 18. století, který by se zachoval v některém kostele Moravskoslezského kraje.

Památkářky Pavlína Ryšková (vpravo) a Marcela Gavendová podrobně studují jeden z obrazů

Na obrazech, nalezených v klimkovickém kostele, je navíc zajímavé, že jsou doplněny ozdobným dekorem, který je terakotový, je z pálené hlíny, glazovaný, což není běžné. Samotné obrazy jsou tisky na papíře s dřevěným podkladem. Pravděpodobně bude možné brzy upřesnit období, ze kterého pocházejí, protože vpravo dole, kam se vesměs značili rytci, je jméno Johann Rugendas. Díky tomu bude možné dohledat v odborné literatuře dobu, kdy autor působil, a kdy tím pádem grafiky vznikly. Památkářky dnes zahájily práce na dokumentaci nalezených obrazů, každý musí změřit, zjistit základní identifikační údaje, materiál, techniku, markanty, stav zachování. Všechny musí podrobně nafotografovat. Jakmile budou mít všechny podklady pro další zpracování, zváží, zda obrazy navrhnou za kulturní památku.

Krovy ukrývaly jedenáct obrazů

Kostelík v Klimkovicích slouží již mnoho let především jako centrum kultury, konají se v něm výstavy a koncerty a také svatby. Z jeho někdejšího interiéru skoro nic nezbylo. V minulosti se vybavení buď ztratilo, nebo bylo rozkradeno. Zbytky vybavení byly v minulém století převezeny do muzeí, ale například z původního oltáře se nic nezachovalo. „Proto jsme moc rádi, že se našly alespoň obrazy. Je to na jednu stranu radost, na druhou starost. Pokud se potvrdí, že jsou skutečně z kostelíku, který je kulturní památkou, pak nás čeká náročné restaurování obrazů. Toho se musí samozřejmě ujmout certifikovaný restaurátor. Město bude muset na odborné práce zajistit potřebné finance, s nimiž pochopitelně nepočítalo,“ uvedl starosta.

Převoz obrazů město zajistilo hned na čtvrtek 23. února. Ukázalo se, že krovy ukrývaly jedenáct obrazů, Křížová cesta by jich ale měla mít minimálně dvanáct, některé cykly mají třináct i čtrnáct obrazů. „Snad nám bude přát štěstí a chybějící obraz nebo obrazy ještě někde najdeme,“ doplnil starosta. Ve chvíli, kdy dostal informaci o nálezu obrazů, shodou okolností právě zasedala městská rada. Předběžný názor radních je, že by obrazy mohly v budoucnu viset buď ve výstavní síni, která má být zbudována v zámeckých prostorách, v nichž sídlí i radnice, nebo by se mohly vrátit do kostelíku, jenž po celou svou historii patřil nejprve majitelům panství a později městu.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Redaktor KL