Česká Bardotka si zahrála i s Oldřichem Novým, kvůli ní ale film nakonec nesměl být promítán. A legendární gentleman jí to nedokázal odpustit, i když v tom byla úplně nevinně. Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Česká Bardotka Helga Čočková jako Irena Štrosmajerová-Svatopluková v seriálu Nemocnice na kraji města... nové osudy

Spolužačka emigrovala a odnesl to celý ročník. Mladá nadějná herečka kvůli tomu dokonce rok pracovala jako elektrikářka. Nejhůř to ale odnesl Oldřich Nový. Film, který se měl stát jeho velkým comebackem, kvůli Helze Čočkové soudruzi zakázali a legendární prvorepubliková hvězda jí to měla velmi za zlé.

Diváci si ji zpravidla pamatují především jako psychicky labilní dceru Miloše Kopeckého alias doktora Štrosmajera ze seriálu Nemocnice na kraji města. Málokdo už dnes ale ví, že měla našlápnuto na velkolepou kariéru již počátkem šedesátých let, a dokonce jí přezdívali česká Bardotka. Osudným se jí stal studentský zájezd do Itálie, během nějž jedna ze spolužaček emigrovala. A to se tenkrát rovnalo takřka vlastizradě. Potrestán byl za to celý ročník DAMU, nejvíc to však odnesl muž, který s událostí neměl opravdu vůbec nic společného – Oldřich Nový. Těšil se na svůj velkolepý comeback, nikdy se ho ale už nedočkal.

Oldřichu Novému zkazila comeback

Hudební komedie Dva z onoho světa, k níž napsal scénář osvědčený autor Vratislav Blažek, nabídla v roce 1962 mimořádnou příležitost nezapomenutelnému prvorepublikovému představiteli gentlemanů a milovníků. Blažek pro něj připravil na míru dokonce dvojroli a herec, jenž byl v té době již déle než deset let téměř opomíjen kvůli své dřívější ‘buržoazní‘ slávě, se těšil na návrat na výsluní.

S Danou Medřickou a Oldřichem Novým v zakázaném filmu Dva z onoho světa

Film vypráví příběh jednovaječných dvojčat. Bratři si jsou k nerozeznání podobní a oba také milují hudbu, jenže každý úplně jinou. Pavel Fořt vyučuje hudbu v pedagogickém ústavu. Vede poklidný život a důsledně dbá, aby nevyčníval z řad spořádaných spoluobčanů, oddaných režimu. Tuhle koncepci mu ale jednoho dne notně rozbourá bratr, na jehož existenci se pan profesor snažil zapomenout. Nežádoucí sourozenec totiž žije v kapitalistické Americe a po třicetileté nepřítomnosti zavítá do staré vlasti. Říká si Peter Forda a působí samé zmatky. Chybička se ale vloudila, když jednu z hlavních rolí svěřili autoři nadějné studentce herectví Helze Čočkové. Kvůli ní nakonec místo do kina putoval snímek rovnou do trezoru.

Nedostala ani pozvánku

Helga Čočková, která se narodila 26. listopadu 1941 v Ostravě, veřejně vystupovala již od dětství. Ve třinácti letech moderovala dětské pořady v živém vysílání ostravského studia Československé televize, dětské role hrála i v ostravském studiu Československého rozhlasu a ve Státním divadle Ostrava a mládežnickém Divadle Petra Bezruče Ostrava. Přesto ale původně mířila do úplně jiného světa. Ve škole ji nejvíc bavily fyzika a chemie, a tak po jedenáctiletce podala přihlášku na průmyslovku. „Poslali mně ji zpátky s tím, že na takový obor se přijímají převážně kluci, holky prý nemají v tomto oboru žádnou perspektivu, protože se většinou hned vdají,“ prozradila v rozhovoru pro žena-in.cz. „Z toho odmítnutí jsem byla bezradná, vůbec jsem nevěděla, kam mám jít. Nakonec na základě toho, že jsem se hodně pohybovala, jak v rozhlasovém, tak i v divadelním prostředí, tak mi tehdejší ředitelka loutkového divadla řekla, že v Praze existuje škola pro herce, DAMU. To jsem vůbec nevěděla. První kolo jsem prošvihla, ale v druhém kole přijímaček jsem se dostala.“

Viola v Shakespearově Večeru tříkrálovém v Národním divadle moravskoslezském

Před kamerou poprvé stanula již v roce 1959 v psychologickém dramatu režiséra Jiřího Krejčíka Probuzení, mimořádně úspěšným se ale pro ni stal rok 1962, kdy jako studentka dostala roli hned ve čtyřech filmech. Nejvýznamnější z nich byla postava židovské dívky Lízy, kterou ztvárnila ve filmu Zbyňka Brynycha Transport z ráje, natočeném podle povídky Arnošta Lustiga. Film dokonce obdržel hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu, jenže Helga si nakonec úspěch nevychutnala. Ani nedostala ani pozvánku na premiéru, protože se ocitla na černé listině.

Proklatý výlet

Její velký životní průšvih začal tím, že odjela se spolužáky na zájezd do italské Parmy na festival univerzitních divadel. Jenže studentka režie Yvone Zelenková se rozhodla v Itálii natrvalo zůstat. To znamenalo obrovský malér pro všechny, kdo se zájezdu zúčastnili. Byli totiž podezříváni z účasti na komplotu.

Nezdárná dcera Irena Štrosmajerová se seriálovým otcem Milošem Kopeckým

„Když jsme se vrátili, bylo chvíli ticho po pěšině, ale pak byl majáles a demonstrace studentů na Petříně a už na nás měli avízo. I když jsme vlastně nic neudělali, byli jsme pouze Yvonini spolužáci, už jsme měli černou nálepku. No a já jsem se tehdy navíc při své účasti na tomto majálesu nabídla jako svědek jednomu studentovi, kterého bezdůvodně zadrželi pod Petřínem, načež mě z DAMU vyhodili. V té době jsem právě dokončovala svou první velkou roli ve filmu Transport z ráje a nesměla jsem se objevit ani v titulcích. A na jeho pražskou premiéru jsem se musela dokonce propašovat tajně,” zavzpomínala po letech.

Převýchova ve fabrice

Následky byly pro Helgu tvrdé. Na rok byla poslána do výrobního procesu v EZD Ostrava-Přívoz, kde pracovala jako elektrikářka, což ji mělo přimět ke změně postoje vůči režimu. A filmy, které do té doby natočila, se nesměly promítat, a to Oldřichu Novému přišlo velmi líto. „Když jsme se s panem Novým po delším čase opět setkali, trpce mi vyčetl: Vidíš, tys mi to tenkrát zkazila. Mě to moc zamrzelo, protože jsem se kvůli tomuto svému postoji sama ocitla v těžké životní a existenční situaci,“ prozradila.

Se synem Igorem, který žije v Austrálii

Stárnoucí herec prostě nemohl pochopit, proč se vůbec pletla do politiky. Naštěstí se poměry začaly v 60. letech uvolňovat, a tak již v roce 1963 byl Helze její ‘prohřešek’ odpuštěn. Směla nastoupit do angažmá v činoherním souboru SDO Ostrava, dokončila přerušené studium a současně úspěšně absolvovala konkurz na hlavní roli Violy v německém filmovém muzikálu Was ihr wolt, aneb nichts als Sunde, natočeném podle Shakespearovy komedie Večer tříkrálový aneb cokoli chcete. Stejnou roli jí vzhledem k její velmi dobré němčině nabídli i v berlínském divadle Maxim Gorkij, kvůli povinnostem v Ostravě nakonec z toho sešlo.

Trvanlivý škraloup

V roce 1967 se Helga stala členkou souboru činohry Národního divadla, po srpnových událostech roku 1968 ale začalo být její působení ve Zlaté kapičce nejisté. Politický škraloup z doby studií se negativně promítal do pracovních příležitostí, a tak ve snaze pojistit si kariéru podepsala přihlášku do KSČ. To jí umožnilo v Národním divadle zůstat a vystupovat ve filmu i v televizi, někteří z kolegů a přátel se ale na ni kvůli tomu dívali skrz prsty. Vedle Národního divadla hrála nějakou dobu i v Divadle Na Zábradlí, diváci ji ale znají především z dlouhé řady televizních inscenací a seriálů. A právě jedna z nich jí vynesla skutečnou popularitu. Její Irena Štrosmajerová v Nemocnici na kraji města se stala nezaměnitelnou a nezapomenutelnou, takže ji tvůrci oprášili i v pokračování po třiceti letech. V něm si zahrála manželku starosty v podání Jiřího Bartošky a matku Lucie Vondráčkové.

Se seriálovou dcerou Lucií Vondráčkovou v pokračování Nemocnice

Provdala se za slovenského režiséra Júlia Matulu, manželi byli sedmnáct let a Helga mu porodila dva syny. Mladšímu je již sedmatřicet let a žije v australském Sydney, kde vystudoval IT. Druhému je o sedm let víc, vystudoval ČVÚT a je úspěšný architekt. „Díky němu jsem i šťastnou, a jak mne má nezbedná vnoučata škádlivě nazývají, bábinkou polívčičkou (čočková),” dodala.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská