Mocní tohoto státu si myslí, že lidé jsou hloupí, že nedokáží ty zlodějny rozpoznat, když se to v mediích trošku přibarví… Justiční mafie prý existuje a tato dáma je toho dokladem. Dostala 8,5 roku natvrdo

Foto: Facebook

Popisek: Alena Vitásková kandiduje do Senátu za Ostravu

Jmenuje se Alena Vitásková a od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské. V letech 2001–2003 působila ve společnosti Transgas, a.s. a RWE Transgas, a.s., ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky. V období 2004–2007 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Byla prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů. Obdržela titul Manažerka roku 2002; 20. července 2011 byla jmenována předsedkyní Energetického regulačního úřadu, a to s platností od 1. srpna 2011 na funkční období šesti let.

22. února 2016 ji brněnský krajský soud nepravomocně odsoudil na 8,5 roku. Vinna je údajně tím, že dvě solární elektrárny v Chomutově dostaly od úřadu neoprávněně licence pro provoz. Žalobce žádal pro Vitáskovou trest odnětí svobody na devět let a peněžitý trest ve výši deseti milionů korun. Sama Vitásková licence elektrárnám nevydala, na úřad nastoupila až v srpnu 2011. Podle soudu však vytvořila podmínky, aby mohly zůstat v provozu. „Z pozice úřední osoby pomohla jinému k obohacení, ke kterému nakonec nedošlo. Zneužila svého postavení, i když věděla o pochybnostech kolem obou elektráren,“ zdůvodnil trest pro Vitáskovou předseda senátu Krajského soudu v Brně Aleš Novotný.

Proces ji má zlikvidovat

Advokát Vitáskové Josef Lžičař po vyhlášení rozsudku řekl, že proces je jen snahou ji profesně zlikvidovat. „Nahrává to silným lobbistickým skupinám, které chtějí dostat paní Vitáskovou z místa. Je pro mě zarážející, že není stíhán nikdo z předchozího vedení úřadu. V tom není přístup státního zástupce správný,“ říká Lžičař. „Navíc soud jen bez dalšího převzal argumenty státního zástupce,“ dodal advokát. Vitásková mimochodem figuruje ještě v další trestní kauze. Policie jí loni v létě obvinila kvůli tomu, že do vedení úřadu jmenovala někdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Vitásková podala kvůli zahájení stíhání ústavní stížnost, se kterou ovšem neuspěla. Ústavní soudci nenašli důvod k zásahu…

Tahle křivda nebyla první

Vitásková se ovšem nevzdává, jak říká v rozhovoru pro portál Rukojmí.cz, ví, co je to boj o přežití. „Jako dítě jsem zažila mnoho ran osudu, včetně úmrtí otce. Platí přísloví, když ztratíš tátu, ztrácíš chleba, když matku tak ztrácíš všechno. Výchova u babičky a dědy měla své kouzlo a vděčím jim za vše. Ale i tato etapa byla poznamenána, nedostala jsem se na střední školu, tenkrát to byla SEŠ, přestože jsem měla průměr 1,1. Babička s dědou „tzv. politicky selhali“ v době normalizace. Byla jsem v patnácti poprvé politicky perzekvována komunistických režimem – ano, nemohla jsem studovat,“ vzpomíná na první velkou životní křivdu.

Z víly bojovnice

„Byla jsem přijata na dvouletou ekonomickou školu bez maturity. V té době jsem nic nechápala. Obrovská křivda jedničkářce, která toužila studovat, křivda na nevinném děcku. S odstupem času dnes vím, že to byla doba, kdy po několika týdnech pláče se ve mně něco zlomilo, objevil se vzdor režimu a u jinak milé dívčiny s vlasy po pás se zahnízdila bojovnost, kterou jsem dříve neznala a neměla důvod poznat. Ano, bylo to poprvé a bohužel ne naposled, kdy jsem si řekla: „Tak a dost, mě na kolena nedostanete, ZLU se nepodvolím, já prostě vystuduji,“ říká bojovně.

Byla drzá, tak dostala práci

Nakonec večerně dodělala maturitu a dostala se na vysněnou vysokou. Takže takový byl začátek drzé holky a jejího boje o přežití. Proč plynárenství? „Technický směr studia a práce v  mužském světě, tak to byla shoda náhod. Ze školy jsme měli nějaké pochodové cvičení. A šli jsme kolem budovy Severomoravských plynáren. V té době, v 70 letech, to byla nová, moderní, krásná, pro mě úžasná budova. No a místo na umístěnku, tak se říkalo místu, které jste po škole dostal, jsem se vydala na dobrodružnou cestu. Sama jsem navštívila tuto „úžasnou budovu“ a vydala jsem se přímo sama do kanceláře kádrového náměstka. Již v té době to byla velká odvaha, ale to já nevěděla. Moji troufalost zchladila vedoucí kádrového, která se jednání u náměstka zúčastnila,“ vzpomíná na své začátky.

Vzestup

„Začínala jsem na nejnižších pozicích a postupně po žebříčku postupu jsem se po téměř 30-ti letech propracovala až do funkce generální ředitelky, předsedkyně představenstva atd. Byly mi svěřeny nejedny důležité úkoly v zájmu státu, jako např. připravit plynárenství na privatizaci. To jsem již byla v čele největší plynárenské firmy Transgas a.s. ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky,“ popisuje svůj vzestup.

…a pád

Jenže nyní by ji mnozí rádi předpověděli pád. Co na proces říká Alena Vitásková? „Celý proces je vykonstruovaný, přesně jak nedávno sdělil Andrej Babiš, tady se zavírá na objednávku, a já jsem jeden z úkazů těchto praktik. Trestní oznámení na zmíněného soudce jsem podala až po té, když nedbal mé výzvy, aby ze svého postu odstoupil a vyhnul se tak další dehonestaci. Jsem přesvědčena a z průběhu hlavního líčení to dokonce vyplývalo, že již při zahájení věděl, že mě odsoudí a kolik let mi dá. To je za prvé. Žalobce Radek Mezlík se s tím chlubil svým přátelům ještě v době, kdy nebylo zahájeno ani dokazování před soudem. Domovní prohlídky byly prováděny v rozporu s Ústavou ČR a v rozporu s Listinou práv a svobod,“ rozčiluje se.

Zneužil soudce svou pravomoc?

A proč podala trestní oznámení na soudce? „Přece on, jako představitel justice by neměl zneužívat pravomoc úřední osoby a to ještě v postavení soudce. Ale pan Novotný si vybral svůj senát s tím vědomím, že tyto základní právní dokumenty – jakým je Ústava, vědomě porušil a přesto si přísedící takto nezákonně vybral. To je přece neomluvitelné. Nemohu opomenout, že členové senátu hlasují rovným hlasem o vině či nevině, ale i o výši trestu. Obě dámy se však po celou dobu hlavního líčení chovaly zcela nezúčastněně. Jedna celé hodiny, dny a týdny četla bez skrupulí Blesk, druhá zjevně trpí závažnou nemocí. Třetí přísedící  jako náhradník celou dobu spal,“ popisuje praktiky brněnského soudu.

Solární tunel neměl být pro všechny

V čem byl onen zakopaný pes v tomto soudním procesu? „Solární tunel byl připraven jen pro určitou skupinu, ne pro všechny. Jenže si této lukrativní pobídky státu zřejmě všimli i jiní investoři a průšvih byl na světě. Průšvih, který stojí daňové poplatníky ročně 27 miliard Kč. Dostanu-li se do Senátu, tak bude opravdu o čem hovořit, kdo je za solárním tunelem a co „partička“ ještě připravovala a co se jí nepovedlo, co jsem jim svým příchodem na ERÚ zhatila,“ usmívá se Vitásková.

Můžu být ráda, že nemáme trest smrti

A samotné odsouzení? Prý to byl šok. „Měla jsem tři advokáty, kteří mě ujišťovali, že dostanu zproštění, protože tam nic není. Pro zproštění že stačí, když pojede jeden. O výsledku jsem se dozvěděla z médií, mí advokáti byli v šoku. Uvědomila jsem si v plné nahotě, že mohu být ráda, že není trest smrti a vzpomněla jsem si na Miladu Horákovou.  Tentokrát jsem neplakala, jako tenkrát v 15-ti, když mě komunistický režim nenechal studovat. Emoce ale byly po těch více než 40-ti letech odstupu úplně stejné. Emoce stejné, doplněné o 40-ti leté zkušenosti z pracovního procesu. A já se ptám, v čem jsem tak nebezpečná, komunisté mě nechtěli nechat studovat, tzv. demokratický režim se mě bojí tak, že mě chce nechat zavřít,“ říká Vitásková.

Rezignace? Ani omylem

Vláda čekala, že na svou pozici rezignuje. Omyl. „Vláda musela ukončit téměř rok trvající nezákonný postup proti mně, který vedla (myslela si, že sofistikovaně) různými novelami zákona, které nezákonně měnila, jen aby se mě zbavili. Prostě ubohý boj mocných proti státnímu úředníkovi, který nešel na ruku mafii. Podivné panoptikum, nemyslíte?  Ano, jsou chvíle, kdy se mi chce zvracet ne z nevolností, ale nad ubohostí těch, kteří by měli řídit stát ku prospěchu nás všech a chovají se uboze,“ tvrdí Vitásková.

Zářný případ justiční mafie?

„Zde je přece zářný příklad justiční mafie. Proč politici nekonají? Ptám se, proč? Jsou součástí této mafie? Zavírá se na objednávku, aby se zakryl zločin mocných? Mocní tohoto státu si myslí, že lidé jsou hloupí, že nedokáží ty zlodějny rozpoznat, když se to v mediích trošku přibarví, odpoutá se pozornost, trošku se to zkomolí a předhodí se nevinná oběť, prostě vlk se nažral, koza zůstala celá,“ popisuje chování českých politiků.

Já to nevzdám, vyhrožuje

A teď se navíc rozhodla kandidovat do senátu. Za svoje Ostravsko. „Dovedete si představit, že horník chodí do práce a denně slyší v televizi, že možná dostane i zaplaceno za svoji práci a možná také ne. Hlavně že Bakala, kamarád politiků, kteří mu umožnili tuto likvidaci životů obyčejných lidí, má své miliardy, chodí si s doutníkem a ještě se všem vysmívá? Jaká to je justice, když řekne, nedá se nic dělat, on to vykradl v souladu se zákonem. Jaké to jsou zákony? Proto jsem se rozhodla kandidovat do senátu, nechci aby z lidí dělali blbce a žebráky, nechci aby se z Ostravska stalo ghetto,nechci aby zloději chodili po promenádách a těm co ukradli střechu nad hlavou se ještě vysmívali žebračenkami. A já to fakt nikdy nevzdám,“ končí rozhněvaná  Vitásková. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Dáša Vrchotová