Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vladimír Vlček: Pováleční hasiči jsou ve větším ohrožení. V Ostravě působí od osvobození sovětskou armádou

26.11.2015
Vladimír Vlček: Pováleční hasiči jsou ve větším ohrožení. V Ostravě působí od osvobození sovětskou armádou

Foto: Moravskoslezský kraj

Popisek: Vladimír Vlček.

ROZHOVOR Profesionální hasiči z Ostravy, kteří patří od roku 2001 pod Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, letos slaví už 70 let od svého vzniku. Na podrobnosti jsme se zeptali ředitele územního odboru HZS MSK v Ostravě - plukovníka Vladimíra Vlčka.

Kdy a za jakých okolností byl profesionální sbor v Ostravě založen? Kdo jej zakládal?

„Nepřetržitá pohotovost hasičů začala bezprostředně po osvobození Ostravy sovětskou armádou, tedy 30. dubna 1945. Tuto stálou pohotovost drželi zpočátku moravští dobrovolní hasiči, jejichž prvním sídlem byla dnes nejstarší profesionální hasičská stanice v Ostravě-Fifejdách, kde mimo jiné byla až do roku 1989 centrální hasičská stanice v Ostravě. Tato hasičárna byla původně postavena v roce 1939 jako český hasičský dům a na začátku okupace byla zabrána německou protileteckou policií. Dnes hasičárna slouží jako ostravská hasičská stanice číslo 2 z celkem 6 stanic.“

Jaká byla tehdy technika, vybavení, kde hasiči sídlili?

„Hasiči měli techniku zabavenou německým hasičům, postupně získávali i česká zásahová vozidla. Tehdy se zasahovalo téměř výhradně u požárů. Hasiči na svých stanicích měli i své malé domovy. V prvních letech fungovala na stanici Fifejdy v suterénu i záchytná protialkoholní stanice, která je shodou okolností dnes vzdálená vzdušnou čarou jen několik desítek metrů.“

Za 70 let činnosti jistě profesionální hasiči v Ostravě zachránili spoustu životů a majetku. Dá se to nějak vyjádřit, vyčíslit? K čemu vyjížděli?

„Za ta léta jsou to statisíce zásahů, tisíce zachráněných životů a uchráněné hodnoty majetku v miliardách. Týká se to samozřejmě nejenom požárů, ale i dalších mimořádných událostí jako jsou dopravní nehody, povodně, technické zásahy a další. Z pohledu struktury zásahů je nutno konstatovat, že v minulosti hasiči vyjížděli hlavně k požárům, v Ostravě ale i k výbuchům a otravám svítiplynem, což byl produkt ostravských podniků, který byl ve srovnání s dnes používaným zemním plynem mnohem nebezpečnější. Jeden takový výbuch například zničil v centru Ostravy Most pionýrů. Postupně přibývaly technické zásahy a další mimořádné události.“

Dají se srovnat tehdejší podmínky hasičů s dnešními, ať už jde o techniku, zázemí nebo vzdělávání?

„Obecně se dá říci, že srovnání je neporovnatelné, ale to samozřejmě platí v mnoha dalších oborech. Až do 90. let nebyly dostupné žádné speciální zásahové oděvy, obuv, rukavice; dýchací technika se používala pouze podtlaková, což nebylo úplně bezpečné. S nadsázkou se historicky říkalo, že "správný hasič má požár uhasit na jedno nadýchnutí se zadrženým dechem”. Na druhé straně je fakt, že řada hasičů odnesla nedostatečné vybavení na zdraví a ze zaslouženého důchodu se těšila pouze krátkou dobu. Tehdejší mobilní technika také odpovídala době, neexistovala koncepce řešení převážné míry událostí jedním typem vozidla tak, jako je tomu dnes. Výšková technika nebyla masivně rozšířená, například jeřáby ve vybavení profesionálních hasičů nebyly vůbec, zpravidla se zapůjčovaly z podniků. V polovině 90. let minulého století  začala pro ostravské hasičské profesionální jednotky nová etapa vybavování, začala se pořizovat i speciální technika, která se dnes běžně používá - mimo zmíněné výškové techniky a jeřábů, jsou to například vyprošťovací speciály, speciální vozidla pro technické a chemické zásahy, čluny a lodě, a nakonec celý kontejnerový systém.

Také zázemí na hasičských stanicích bylo v minulosti více než spartánské. De facto vše byl jeden prostor – šatna, odpočívárna, jídelna, atd. Dnešní situace je naprosto jiná - technika a osobní ochranné prostředky odpovídají současným trendům, z pohledu stanic se přistoupilo ke koncepci výstavby tzv. Integrovaných výjezdových center, kde je  společně situováno více složek IZS, což přináší vyšší kvalitu a lepší spolupráci za méně peněz.

Pokud jde o vzdělávání, výhodou Ostravy vždy bylo, že zde byla dislokována Katedra požární ochrany na Vysoké škole báňské (dnes Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO) a že ve Frýdku-Místku bylo a je učiliště a střední škola požární ochrany - to vše ve svém důsledku znamenalo, že jsme měli a máme největší procento profesně vzdělaných odborníků ve sboru.“

Kteří hasiči byli (jsou) ve větším ohrožení, ti "zakládající", nebo ti dnešní?

„Z hlediska vybavení určitě ti pováleční, minimum přileb a ochranného vybavení, minimum techniky. Přitom požáry v tak průmyslovém městě, jakým Ostrava desetiletí byla, někdy trvaly i řadu hodin, respektive dní. Samozřejmě i v oblasti požární prevence byl nesmírný rozdíl – ve vztahu k informacím, opatřením i dostupným požárně bezpečnostním zařízením. Dnešní doba zase přináší podstatně rozmanitější škálu zásahů, takže hasiči, i když mají dobré ochranné prostředky a techniku, musí umět zasahovat u nejrůznějších událostí, se kterými se naši předkové moc často nepotkávali – například u dopravních nehod s náročným vyprošťováním osob, zřícených budov, úniků chemických látek, záchrany osob z výtahů nebo u rozsáhlých povodní. Pro hasiče to dnes znamená ovládat několik desítek speciálních odborností. Znamená to naučit se zacházet s nejrůznější hasičskou technikou, od motorových pil a hydraulického vyprošťovacího nářadí až pohyb v ochranných protichemických oblecích, používání lezecké techniky až po likvidaci bodavého hmyzu v ohrožujících místech.“

Mají dnešní hasiči stejné srdce jako jejich předchůdci?

„Troufám si říci, že určitě. Tisíce úspěšně zvládnutých zásahů s mnoha zachráněnými a evakuovanými osobami to potvrzují. Navíc v dnešní době - alespoň v Ostravě a v celém Moravskoslezském kraji - je velký přetlak absolventů speciálních středních škol i zmiňované Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB -TU Ostrava. V důsledku to znamená, že se sítem zdravotních, fyzických a psychologických testů dostanou do řad HZS Moravskoslezského kraje opravdu jen ti nejlepší. Je naprosto běžné, že mladí vysokoškoláci – inženýři začínají v MSK jako řadoví hasiči v jednotce, zatímco v jiném kraji by již měli zajištěn mnohem rychlejší kariérní postup.

Mnozí z kolegů hasičů jsou rovněž zapojeni do činnosti jednotek Sborů dobrovolných hasičů po své regulérní pracovní době, což je nutno ocenit. Má to velmi pozitivní vliv nejenom jako příklad v samotné obci, kde dotyční hasiči bydlí, ale také pro budoucí generace nových hasičů – což se již nyní projevuje u výchovy tzv. „hasičské drobotiny“ či v rámci požárního sportu. Mimochodem naši hasiči, kteří reprezentují Moravskoslezský kraj v požárním sportu, se léta udržují na mistrovských pozicích a jako bonus je jejich špičková reprezentace ČR v zahraničí.“

Co srovnání kvality ostravských profesionálních hasičů s kolegy v jiných regionech?

„Určitě jsme, co se týká vybavení zásahovou technikou, i zázemím na stanicích, (a teď hovořím nejen o Ostravě a jejích 6 stanicích, ale i dalších 16 stanicích HZS MSK ve zbytku našeho kraje) v ČR na čelních pozicích. Můžeme za to poděkovat dlouholetému vstřícnému přístupu představitelů Moravskoslezského kraje, statutárního města Ostrava, ale i dalších měst v našem kraji. Z této finanční pomoci a z vlastní činnosti se daří zabezpečit zhruba třetinu našeho rozpočtu. Samozřejmě, že v poslední době se nám daří také využívat prostředky z nejrůznějších fondů Evropské unie.“

Můžete se pochlubit nějakou moderní speciální hasičskou technikou na stanicích v Ostravě?

„Je jí hodně, ale každodenní práci na silnicích Ostravy i celého našeho kraje už leta odvádí u dopravních nehod náš ostravský vyprošťovací speciál Bizon (MB Actros Bison). Kolik za dobu své činnosti vyprostil osobních a zejména nákladních vozidel, se nedá v tuto chvíli ani spočítat. Dalším z celé škály techniky může být i automobilový jeřáb Demag/Terex s nosností 60 tun. Ale například i kontejnery pro dodávku elektrické energie o výkonu 250 kW, které se osvědčily při zimní mezinárodní pomoci Slovinsku.“

Jakým způsobem jste oslavili kulaté jubileum?

„Na oslavu jsme pozvali významné hosty, zasloužilé bývalé hasiče i veřejnost do Trojhalí na Nové Karolině. Připraven byl program s filmy, ukázkami techniky i zásahů, ale i soutěžemi pro děti. Celkem se této události zúčastnilo kolem tří tisícovek lidí a do soutěží se zapojilo asi 900 dětí.“

Velel jste u stovek velkých zásahů hasičů i dalších složek IZS v Ostravě i celém Moravskoslezském kraji, o zahraničí nemluvě. Určitě máte nějakou silnou vzpomínku na výjimečný zásah.

„Řekl bych, že nejvýraznější zásahy byly u povodní v roce 1997 a u tragické srážky dvou tramvají číslo 5 v roce 2008 na málo zabezpečené jednokolejné trati mezi Ostravou-Porubou a Vřesinou. Ale to je povídání na další dlouhou kapitolu...“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš