Poplach: Humanitně vzdělaní jsou bez práce, techniků chybí tisíce

Foto: Anna Makowická

Popisek: Ostrava, ilustrační foto

Strojírenství je pro Českou republiku klíčové, proto je potřeba zajistit, aby se toto odvětví mohlo dál rozvíjet. Zemědělství a cestovní ruch naše hospodářství nespasí. Zaznělo to v úterý Ostravě na konferenci Strojírenství Ostrava 2013, které se zúčastnilo 220 zástupců strojírenských firem členů Národního strojírenského klastru. Strojaři kritizovali zejména nedostatek mladých technicky vzdělaných lidí, který brzdí rozvoj tuzemských firem.

Podle prezidenta Národního strojírenského klastru Jana Světlíka jen u členů tohoto uskupení, které sdružuje 65 členských firem, schází neuvěřitelných 2 700 techniků.

Chybí téměř tři tisíce kvalitních techniků

„Přestože se už roky aktivně snažíme o změnu, obrat k lepšímu je příliš pomalý,“ uvedl pro Krajskelisty.cz Světlík s tím, že Národní strojírenský klastr uskutečnil zajímavý výzkum. „Výsledky jsou děsivé, podle tohoto výzkumu nám chybí zhruba 10 procent vyučených, 10 procent středoškoláků a 15 procent vysokoškoláků technických oborů,“ řekl Světlík. Problém je podle jeho slov také s kvalitou a oborovou skladbou absolventů.

Ve strojírenských firmách chybí dlouhá léta už tradičně zejména obráběči, svářeči a zámečníci u dělnických pozic a konstruktéři, technologové a projektanti u techniků.

Mladé lidi studium strojírenství příliš neláká

Manažer Národního strojírenského klastru Lubomír Gogela vidí problém v tom, že studium techniky mladé lidi příliš neláká. „Studenti si dlouhodobě raději vybírají ekonomické nebo humanitní obory. Vůbec si neuvědomují, že technické profese jsou v rámci globalizace světa mnohem zajímavější. Český technik má ve světě zvuk, český právník se v cizině uplatní jen velmi obtížně. Nemluvě o realitě nezaměstnanosti u nás. Máme velký počet absolventů v oborech, které nikdo nechce,“ zdůraznil Gogela.

Cestou jak z tohoto problémku ven by mohla být větší podpora státu středoškolskému technickému vzdělávání. Firmy sice zřizují soukromé technické školy, ovšem od státu dostávají menší příspěvek na výuku ze státního rozpočtu než srovnatelné školy státní. Podle Světlíka by se však školy neměly v České republice dělit na státní a soukromé, ale na školy se školným a bez školného.

Světlík: Chceme lepší podmínky od státu

„Pokud chceme kvalitní techniky, nemůžeme vybírat školné na učilištích a středních školách technického typu. Jenže je pak na druhou stranu nemůžeme rozvíjet, protože nemáme ani školné ani dostatečné financování od státu, kterému ale vytváříme podmínky pro budoucí ekonomický růst,“ vysvětlil požadavek průmyslu J. Světlík.

Podle Gogely je další problém také v tom, že členové Národního strojírenského klastru suplují neexistující státní marketing technických oborů. „Naše firmy investují ročně desítky milionů korun do podpory technického vzdělávání. Podporují stipendisty, spolufinancují rozvoj oborů na vysokých školách, provozují firemní průmyslovky, vynakládají peníze na kontaktní akce s mladými i na reklamu,“ tvrdí Gogela s tím, že klastr investuje velké peníze také do dalšího následného vzdělávání absolventů, kteří se po zvýšení kvalifikace dostávají skutečně na špičku strojařiny. „Jen od ledna roku 2011 do konce letošního března klastr na tento účel vynaložil celkem 50 milionů korun,“ uzavřel Gogela.

Anna Makowická

Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na . Těšíme se na ně.

Vložil: Redaktor KL