Temné proroctví ze středověké Opavy. Záhady života
04.08.2024
Foto: Se svolením Opavské kulturní organizace OKO
Popisek: Kaple svatého Kříže neboli Švédská kaple v Opavě
Většina vědců podobnou možnost zavrhuje jako holý nesmysl. Budoucí události prý nelze bez (nám zatím nedostupných) technologií vůbec spatřit, natož přesně popsat. Zdánlivě logický předpoklad však narušují desítky precizních předpovědí vizionářů, které se do puntíku splnily. Dochovaly se vize následujících dob i na stěnách Švédské kaple v Opavě? A jaký příběh vypráví?
Dovnitř kaple sv. Kříže dopadají přes tabulky oken matné paprsky světla. Německému fotografovi proto musí během jeho důkladné práce pomoci blesk. Muž má pečlivě zaznamenat tuto zajímavou gotickou stavbu. Ale má i své kolegy na dalších místech. Z jakého důvodu? Opavský svatostánek, známější pod neoficiálním názvem Švédská kaple, byl totiž ke konci druhé světové války zařazen do speciálního projektu Třetí říše. Na popud německých kunsthistoriků byl tehdy sestaven seznam důležitých architektonických památek na územích, ovládaných nacistickým Německem. Historických skvostů, které měly být zachovány pro budoucí generace. A to i v případě jejich válečného zničení.
K tomuto účelu byli do různých částí Evropy vysláni speciálně vyškolení fotografové, aby pořídili důkladné snímky budov zvenčí i zevnitř. Celý projekt mělo pak pod záštitou Goebbelsovo ministerstvo propagandy. To si poté část kopií fotek ponechalo. Zbytek putoval k německým historikům umění a k autorům snímků.
I díky této nákladné (a nikdy nedokončené – pozn. redakce) akci mohly být dlouho po válce důkladně obnoveny mnohé ze zničených německých památek, například v Drážďanech. Mezi tato výjimečná místa dokumentace byla však zařazena i již zmíněná kaple, stojící dodnes ve slezském městě. Proto si na dosud dochovaných válečných černobílých snímcích z roku 1943 můžete prohlédnout i její tehdejší interiér s podivně záhadnými a poničenými freskami. Nebyly však právě ony dalším skrytým důvodem, proč tuto památku tak pečlivě obrazově zachytili mystikou a záhadami posedlí nacisté?
Co naznačuje tajemná symbolika barev?
Není sporu, že dosud poměrně dobře dochovaná gotická kaple sv. Kříže patří mezi podivuhodné výtvory své doby. Roku 1394 byla založena na popud tehdejšího regionálního vládce Opavska, konkrétně šlo o knížete Přemysla I. Opavského. Její donátor Přemysl I. patřil do zdejší větve Přemyslovců, což ještě bude hrát v našem příběhu svou roli. Ale nepředbíhejme!
Kaple je pozoruhodná hned několika věcmi zároveň. Nalezneme zde neotřelost kombinace spodní kamenné části (kdysi zřejmě omítnuté vápnem), na kterou navazuje horní část kaple z neomítnutých červených cihel. Podle historiků mají tyto barvy symbolizovat středověký erb prastarého rodu jeho zakladatelů. Ale není tu i další skrytá symbolika? Ta by mohla odkazovat i na neposkvrněnost a klid (bílá) versus krev (červená). Tedy přeneseně nábožensky na tělo a krev Krista, nebo na mír versus utrpení a válku.
Zajímavou pozoruhodnost opavského svatostánku představuje i jeho půdorys ve tvaru osmiúhelníku, přesněji osmicípé hvězdy. Podobný vzhled je pro gotické církevní stavby ještě neobvyklejší, než kombinace dvojího stavebního materiálu. Co vedlo jeho stavitele k využití ne příliš běžného tvaru osmistěnu? Vždyť číslo osm bylo odjakživa znamením vzniku a zániku, nekonečného koloběhu života a lidského osudu. Ale také spojení božského a zemského principu a Panny Marie (ta je římskokatolickou církví chápána jako jedna z patronek a duchovních ochránců Českých zemí – pozn. redakce). Co nám tím vším chtěli dávní středověcí stavitelé vlastně sdělit?
Středověké fresky, zachycující náš věk?
Zarazit nás snad může také název chrámu. Některé další kaple svatého Kříže, postavené v dobách panování Karla IV., ale i po jeho smrti (což je i případ opavské stavby), stojí na výjimečných místech Českých zemí. Příkladem může být kaple v hlavní věži hradu Karlštejna, kde byly uchovávány římskoněmecké a české korunovační klenoty! Odkazuje i tento nenápadný symbol na jakousi unikátnost celého místa a prostoru? Ale jakou?
Náš gotický rébus začne dávat hlubší smysl až tehdy, když se podíváme do interiéru opavské kaple. V něm totiž najdeme cyklus částečně dochovaných fresek, zhotovených již v době výstavby, nebo krátce po ní. Nástěnné malby zobrazují ponurá znamení, která mají předcházet Poslednímu soudu. Odkazuje tedy zdánlivě na běžnou biblickou tradici té doby. Část nástěnných maleb byla bohužel nenávratně poničena zubem času i působením vandalů a Švédů během třicetileté války. Co přesně dosud čitelná zobrazení vlastně vzkazují?
Dojde k rychlé změně podnebí
K jejich poselství se můžeme pouze částečně přiblížit, ale přesto to zkusme. Podle českého spisovatele a záhadologa Arnošta Vašíčka mohou fresky zobrazovat výjevy, které jsou více než aktuální. „Třetí scéna zachycuje klimatické změny. Teploty stoupají. Zemi trápí nedostatek vláhy,“ uvádí tento renomovaný autor ve své knize Labyrint záhad: Největší tajemství Čech, Moravy a Slezska. Může být pouze náhoda, že právě s nedostatkem srážek a ubýváním podzemních vod se v posledních letech potýká nejen střední Evropa?
Dalším vysvětlením tohoto výjevu s mořskými obludami okolo skupiny lidí může být naopak rychlé vzedmutí hladiny moří či možná řek. Dojde k němu již brzy kvůli oteplení klimatu a roztátí ledovců?
Za tuto postupnou změnu podnebí může zřejmě částečně i lidmi způsobená devastace a vysušování krajiny, znečištění prostředí a hromadné vymírání tradičních druhů rostlin. Měly by nám tedy být dávné malby důrazným varováním před naším konáním? Vždyť apokalypsa nemusela být pro tehdy převážně regionálně myslícího umělce koncem celého světa, ale pouze tragickými událostmi, týkajícími se Evropy. Také další obrázky ze Švédské kaple mohou podle Vašíčka zobrazovat dnešní, nebo již velmi blízkou dobu. Může mít pravdu?
Zobrazují dávné fresky současný terorismus?
Konkrétně mají zobrazovat vliv fanatického islámu na (nejen) evropské země a násilný terorismus jakéhokoliv původu. „Desátý obraz znázorňuje přísné oddělení mužů od žen. To je naprosto netypické. Jinde tuto předzvěst nadcházejícího zániku lidstva nenajdeme,“ uvádí Arnošt Vašíček. Nemůže však jít také o náznak stále se v populaci rozšiřující homosexuality, která znesnadňuje přírůstek evropské populace?
Vašíček současně dodává, že na dalším opavském výjevu můžeme spatřit i cosi jako skupinu mrtvých osob, ležících v kruhu. Odkazuje to na zákeřné (a dnes bohužel hojné) teroristické útoky, jak míní spisovatel? I další výjevy zobrazují podivné zneklidňující skutečnosti, k nimž možná brzy dojde. Jaké?
Velká poničenost zejména posledních maleb cyklu však znesnadňuje jejich bližší interpretaci. Měly by nás i ony varovat před naší blízkou budoucností, nebo jde o náhodu? Vždyť záliba středověkých umělců v zobrazování údajného konce časů je velmi dobře doložena. V tom případě je však neobvyklé i to, proč se o kapli zajímaly některé ze špiček Třetí říše. Pohlaváři z nacistické říše zla sem nejenom vyslali zmíněného fotografa, o jejich výtvarnou výzdobu se zajímal i samotný diktátor Adolf Hitler. Tušil snad, že podivné obrázky mohou naznačovat víc, než jen přehnanou zbožnost a pověrčivost středověkých umělců a jejich sponzorů?
Varování Slepého mládence
Zarazit by nás měla nejméně jedna další okolnost, související s dobou druhé poloviny 14. století. Přivede nás právě ona k osobě, na základě jejíhož vyprávění mohly být podivné malby zhotoveny? Vše se mělo odehrát v éře zlatých časů Českého království, kterému vládl Otec vlasti, římskoněmecký císař a český král Karel IV. Tento slavný vládce se hluboce zajímal o mystiku a astrologii, ale také sám prožil několik příhod s nádechem tajemna.
Mezi ně mělo patřit i setkání s takzvaným Slepým mládencem, odehrávající se kolem roku 1356. O co šlo? Tento jasnovidectvím nadaný selský synek (nebo snad pastevec?), původem z Koutů u Domažlic, měl být nevidomý. O to jasněji měl však mladík ve svých vizích uzřít některé budoucí události. Jeho pověst nadaného proroka se proto rychle roznesla i mimo rodný kraj. Když si ho mocný vladař nechal předvést na Pražský hrad až z daleké Šumavy, nestačil prý doslova zírat. Před šokovaným Karlem měl prostý venkovan stručně popsat vrtkavou budoucnost českých zemí na několik staletí dopředu! Popsal ji až do 21. století? Kromě velmi dlouhého působení zahraničních panovníků v tuzemsku měl mladík ve svých vizích například spatřit i obě světové války 20. století s jejich následky či opětovné panování Čechů v jejich zemi (tedy vznik Československa – pozn. redakce).
„Čechy budou střídat vládce jak vznešený pán košile… Jeden a ještě jeden čas a půl čas budou nad Čechy mít moc cizí vládcové,“ píše se například v dnes dostupné verzi tohoto proroctví. Tato část se jistě zmiňuje o více než třistaleté nadvládě Habsburků, ale možná i jejich lucemburských a jagellonských předchůdců. A možná i o něčem jiném…
Popsal moderní republiku i odsun Němců?
Najdeme v této šokující věštbě, sepsané poprvé v roce 1491 Josefem Kochanem z Rožmitálu a Johannem Melicharem z Horšova, také pro naši dobu aktuálnější vzkazy? „Mezi českými horami bude jeden národ druhému tomu jinému po životu dychtit… Přijde opět velká válka mezi národy země. Nebude poslední, ale začne poslední časy…“ dočteme se v další části věštby, která poprvé knižně vyšla česky již v polovině 16. století. Naznačuje to, že rozhodně nejde pouze o moderní pohádku a mýtus pro dospělé? Vždyť některé detaily událostí nejen z 20. století nemohl původní renesanční (či ještě starší) přepisovatel rozhodně znát.
Jak je tedy možné, že v předchozích řádcích je popsána druhá světová válka. Právě tomuto hrozivému konfliktu předcházely boje a spory mezi německými nacionalisty a ostatními obyvateli Československa v pohraničním území Sudet... „Dvakrát projde česká zem sítem. Poprvé zůstane jenom tolik Němců, kteří se vejdou pod dub… Opět bude český národ zemi ovládat, ale jeho lesk je u konce…“ popisuje část textu, týkající se rozhodně poválečného nuceného odsunu Němců z naší země a celkově období od roku 1945 až do konce 20. století.
Nejvíce šokující je však závěrečná pasáž textu, týkající se zřejmě již naší moderní éry: „Přes velkou vodu přijde válka a železné růže (kolové pásy tanků a obrněnců?) budou českou zemi drtit… Ptáci smrti (letadla?) ječí na nebi… Dvakrát projde česká zem sítem. Podruhé zůstane jen tolik Čechů, kolik se dá spočítat na prstech,“ zní poslední část znepokojivého vidění Slepého mládence.
Co nás čeká a nemine
Co uvádí jeho další část? Podle něj prý lehne Praha popelem v době, kdy si lidé budou myslet, že „...mohou napodobovat boží stvoření“. Nežijeme však v podobné éře díky genetickému inženýrství už teď? O tom, že toto údajně mládencovo proroctví (nebo spíše tento kompilát několika starých věšteb – pozn. redakce) nelze jen tak lehce hodit za hlavu, nepřímo svědčí i další okolnost. V průběhu času bylo jeho vydávání a rozšiřování na našem území několikrát zakázáno! Týkalo se to nejen temné doby baroka, ale kupodivu ho měl chtít ututlat i sám Otec vlasti a někteří politici předválečného Československa. Báli by se ho tolik, pokud by šlo pouze o snůšku nesmyslů? Každopádně se konečně dostáváme k jádru pudla.
Ke konci 14. století, kdy vznikla naše tajemná opavská kaple, byli již některé části této věštby v Českém království obecně známy. A také ústně tradovány mezi lidmi. Karel IV. byl tehdy sice již po smrti, ale on a jeho nástupce Václav IV. měli zajisté vazby na své vzdálené příbuzné, opavskou větev Přemyslovců. A mezi ně patřil právě i zakladatel tajemného svatostánku Přemysl I. Opavský. Dozvěděl se Přemysl právě od nich či z jejich pražského dvora o některých neznámých a ututlaných detailech proroctví Slepého mládence? O detailech, které nebyly nikdy písemně zaznamenány? Ty pak možná nechal znázornit pomocí výtvarného umění do zdí Švédské kaple. Nebo jde o vize zcela jiného člověka? Snad bychom se, vzhledem k několika záhadným okolnostem, měli nad těmito malbami alespoň krátce zamyslet...
Petr Koutský
Převzato z časopisu Záhady života
_20240803.jpg "Záhady života")
Vložil: Redaktor KL