Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Uplynulý týden očima šéfredaktorky. A zvířátko nakonec

Zmizelí Češi

Zmizelí Češi

René Flášar pátrá po osudech zmizelých, kteří se již dávno ztratili i z policejních svodek

Sex, pivo a rokenrol

Sex, pivo a rokenrol

Rockové příběhy; ve spolupráci s časopisem Rock´n ´all

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

5 cm? Nastavte sekačku minimálně na 20. K trávníkům se musíme začít chovat jinak, Ing. Stanke z Hlučína říká, jak. I proč

08.10.2018
5 cm? Nastavte sekačku minimálně na 20. K trávníkům se musíme začít chovat jinak, Ing. Stanke z Hlučína říká, jak. I proč

Autor: Pixabay

Popisek: Ilustrační foto

Občana Hlučína trápí stav přírody a zeleně v Hlučíně. Obrací se proto na město, své sousedy, majitele rodinných domků s výzvou ke změně způsobů péče o trávníky. Své návrhy přednesl v září v kulturním domě i v diskuzi u kulatého stolu, který se věnoval zeleni ve městě. Ing. Drahomír Stanke bydlí v rodinném domku v Hlučíně na Rovninách a jeho velmi zajímavý příspěvek přinášíme v plném znění.

Návrh byl autorem podán 10. 9. 2018 na rozpravě u kulatého stolu věnované městské zeleni v KD. 

V posledních asi 30 létech jsme svědky přímo katastrofálního úbytku všeho živého ve městě. Tento trend se nezastavuje, ale naopak se stále zrychluje a zrychluje. Není to věcí pouze Hlučína, ale moderních měst všeobecně. Ve městě vymírají prakticky všichni živočichové. I na okrajích města není stav o mnoho lepší.

Ze savců lze uvést např. ježky, netopýry a řadu dalších 

Z ptactva se ve městě prakticky ztratili kdysi všudypřítomní vrabci a i sýkorek také kvapem ubývá. Před několika léty jsme na naší zahradě zkrmili přes zimu 1,5 pytle slunečnicového semene. Během letošní zimy už jen 0,5 pytle! Vlaštovky se našemu městu snad začaly vyhýbat. Kdysi jich byly na podzim na drátech elektrického vedení hejna. Letos prakticky nic. 

Žáby ve městě už prakticky neexistují 

Hmyzu ve městě ubývá přímo před očima. Z motýlů bělásků, kterých se kdysi nad trávníky pohybovaly mraky, se stal vzácný druh. Chrousty již ve městě neuvidíme, kobylky, ať už malé nebo velké, také ne. Ubývá dokonce i much a komárů! 

Hmyzu ve městě ubývá přímo před očima, zdroj Pixabay

V tomto výčtu by šlo pokračovat takřka do nekonečna a překračuje rámec tohoto dokumentu.

Zkáza se ale projevuje i na rostlinách! Dnes již prakticky neuvidíme kdysi naprosto běžné luční květiny, jako je chrpa, kohoutek nebo kopretina a vzácný začíná být na městských trávnících i obyčejný jetel, pampeliška nebo sedmikráska. Kdysi bohatá druhová rozmanitost se zmenšila na několik málo rostlin.

Pryč s anglickými trávníky

Dle mého názoru se na této spoušti nemalou měrou podílí způsob, jakým se pečuje o městské trávníky a i o trávníky na zahrádkách. Před nějakými 30 léty se začala rozmáhat móda „anglických trávníků“ a s tím i používání rotačních motorových sekaček. 

Anglický trávník je v přírodě naprosto nepřirozený jev, zdroj Pixabay

Anglický trávník představuje v přírodě naprosto nepřirozený jev. Jedná se velké plochy s kraťoučkou trávou takřka jednoho druhu. Když tráva jen trochu povyroste, je okamžitě posekána a posekané zbytky jsou z trávníku důsledně odstraněny. Prakticky nikdo se nestará o to, aby se půdě také něco vrátilo, aby měla opět zase z čeho rodit. Z trávníků se tak stávají nepřirozené skomírající plochy bez jediného kvítku, jediné včely nebo motýla. 

Vyhoďte rotační sekačky

A tuto zkázu ještě podporuje používání rotačních sekaček. Je třeba si uvědomit, že nože těchto strojů jsou tvarovány tak, aby při otáčení vyvolávaly sání, které žene posečenou trávu do sběracích košů.  Jestliže takou sekačku spustíme co nejníže nad zem, jak je všeobecným zvykem, tak s posečenou trávou je vysáto a rozemleto také všechno živé, co se tam nachází. Jsou vysáta i semena, která ještě nestihla vyklíčit. Zůstane mrtvá pláň, která rychle vyschne a na ní se vyskytující skomírající travičku slunce snadno spálí.

S posečenou trávou je vysáto a rozemleto také všechno živé, co se tam nachází, zdroj Pixabay

Lze se pak při takovém způsobu hospodaření divit tomu, že už zde pomalu nic nežije? Čím by se tady ty žáby, ježci, motýli, ptáci atd. živili? Vždyť už nejsou ani mouchy, kterými se živí třeba vlaštovky! Nejsou květy, na které létají motýli a včely. Nejsou semena, která sbírají sýkorky nebo vrabci. Z Hlučína se stává mrtvé území.  

Mé návrhy na změnu péče o městské travnaté plochy:

1. Změnit minimální výšku, na kterou jsou trávníky sečeny. Z doposud používaných 5 cm přejít na minimální výšku cca 20 cm. 

Organizmy, které by mohly v trávnících žít, získají šanci, že je sekačky tak snadno nevysají a nerozemelou. 

Kromě běžné trávy začne na trávnících růst také např. jetel, který přinese půdě dusík.
Tráva zhoustne a zem pak tak snadno nevyschne. Zároveň bude tráva odolnější proti spálení slunečním žárem. Na trávníky se vrátí květiny!

Na případnou námitku, že 20 cm minimální výšky je mnoho, lze odpovědět tím, že i při stávajícím způsobu péče jsou další sečení prováděna až při výšce trávy kolem 50 cm. I stávající trávník má tedy z nějakých 70% času stejně výšku větší než zmíněných 20 cm.

2. Na větších trávnících nechávat plochy, které nebudou tak často sečeny a na kterých budou tudíž moci opět vyrůst květiny. Tyto plochy by se mohly sekat místo rotačními sekačkami raději sekačkami s lištou a bylo by vhodné je osít vhodnou travnatou směsí.

3. Uvážit, zda by nebylo možné na podzim trávníky pohnojit hnojivem, které z odvezené trávy vzniklo.

4. Travnaté plochy ve městě rozlišovat na „anglický trávník“, trávník a „louka“. Podle toho měnit způsob ošetřování. 

5. Propagovat tento způsob péče v městských sdělovacích prostředcích tak, aby se zpopularizoval i mezi obyvateli města. Je to v zájmu nás všech. Apeluji i na místní zahrádkáře. Zvedněte své sekačky na maximum! Odměnou vám bude trávník, který opravdu žije a za který vám bude mnoho tvorů opravdu vděčných. Chcete přece, aby se i v budoucnu mohly vaše děti těšit z místní přírody. Nebo snad ne?  

 

Vložil: Markéta Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace