Za hrázným Palyzou a jeho láskou na Velké sedlo, ve skutečnosti přehradu Kružberk. Filmové stopy
02.06.2018
Foto: René Flášar
Popisek: Filmová přehrada Velké sedlo je slezský Kružberk
FOTOGALERIE Řada dospívajících kluků, včetně mě, chtěla být v polovině osmdesátých let minulého století stejná jako on. Statečný, spravedlivý, rázný i citlivý. Hrázný Jan Palyza v podání Pavla Nového byl pro nás na několik let symbolem toho správného chlapa. Není proto náhoda, že jsem se v dalších Filmových stopách vydal na Velké sedlo.
Seriálové Velké sedlo je ve skutečnosti přehrada Kružberk nedaleko Budišova nad Budišovkou. Do Slezska mne přiváží zdejší lokálka, která si několikrát zahrála i v seriálu. Na stanici Rataje byla přejmenována budišovská stanice, která je konečnou na trati vlaku ze Suchdola nad Odrou. Já ale vystupuji o zastávku dřív, ve Svatoňovicích. Hned za kolejemi se napojuji na červenou značku, která míří na „Velké sedlo.“ Jde se sice po silnici, ale velký provoz zde není.
Záběr ze seriálu (foto ČT)
Cesta lesem? Raději po silnici
Přibližně ve třetině tří a půl kilometrové cesty mě značka vede do lesa. Myslím, že jsem byl prvním turistou po mnoha měsících, který se tudy vydal, cesta je zarostlá, chvílemi nevím kudy kam, brodím se kopřivami, tričko mi trhají šípkové keře. Po patnácti minutách bloudění a probíjení se nepřístupným terénem, mě červená značka vyplivne zpět na silnici. O něco později se mi místní smějí: „No jo, tím lesem nikdo nechodí, všichni jdou raději po silnici, je to kratší i lepší cesta, ale zase na nás alespoň dlouho nezapomenete,“ bere s nadhledem moji anabázi jeden z kružberských chatařů.
Tohle jsme viděli v televizi, jak to vypadá dnes, se podívejte do galerie
Velké sedlo poznávám už na první pohled, díky typickým domečkům na jeho hrázi. Tak jsem konečně tady, v místě, kde žil statečný a láskou tolik zkoušený Palyza! Kochám se romantickými pohledy na vodní plochu a přírodu v okolí. Abych nebyl za úplného hlupáka, na informační ceduli si čtu základní informace o vzniku druhého největšího vodního díla na severní Moravě a Slezsku. „Vodárenská nádrž na řece Moravici u Kružberka byla vybudována v letech 1948 až 1955 jako první údolní nádrž v povodí Odry a zaujímá plochu 306 hektarů. Poprvé bylo uvažováno o stavbě přehrady již v roce 1902. Došlo totiž ke katastrofálním záplavám, které způsobily v rakouském Slezsku takové škody, že při jejich nápravě se Země slezská zadlužila na půl generace. V letech 1909 až 1911 byla vytvořena skupina odborníků, bohužel stavba nebyla realizována z důvodu vypuknutí první světové války," píše se na informační tabuli i v průvodcovských brožurách.
Setkání s „Palyzou“
Domov hrázného Palyzy poznávám na první pohled. Zvoním na kancelář a ptám se po hrázném Palyzovi, tedy jeho „nástupci.“ Tím je Petr Zich, přehradě šéfuje už přes deset let a na povídání nemá příliš času. Dozvídám se, že na přehradě skutečně bydlí a že nejde o takovou romantiku, jako to v seriálu vypadá, ale o každodenní dřinu a starost o chod díla. V lásce prý současný hrázný tolik problémů nemá. „Škoda, že jste se neohlásil předem, udělal bych si na vás víc času a dokonce i kafé bychom spolu vypili, ale právě teď jsem měl být už někde jinde,“ omlouvá se skutečný Palyza alias Petr Zich, nasedá do terénního vozu a odjíždí na obhlídku svého revíru.
Hrázný Palyza (Pavel Nový) a jeho láska, Jana Krausová
Mám proto dost času toulat se přehradou a jejím okolím. Místa jsou i po více než třiceti letech od natáčení seriálu stále k poznání. Velké sedlo, vlastně Kružberk, má ještě jednu zajímavost, nad přehradou je památník autorky slavné knížky Příběh lvice Elsy Joy Adams, která se v místech dnešní přehrady narodila.
Vložil: René Flášar