Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Pravda o Petře Kvitové, daňových rájích i našich penězích. Přední ekonomové se rozmluvili, víme, koho mají ve skutečnosti na mušce

18.07.2014
Pravda o Petře Kvitové, daňových rájích i našich penězích. Přední ekonomové se rozmluvili, víme, koho mají ve skutečnosti na mušce

Autor: Archiv

Popisek: Petra Kvitová v rodném Fulneku, který ji bouřlivě přivítal.

Kontroverzní počin momentálně naší nejúspěšnější tenistky Petry Kvitové, kdy přiznala, že má trvalé bydliště v Monaku kvůli daním, vyvolal bouřlivé reakce a odstartoval debatu na téma míry zdanění v České republice. Je daňová zátěž skutečně tak vysoká, že nutí k útěkům do daňových rájů? Nemá stát příliš vysoké výdaje? I na tyto otázky odpovídali přední čeští ekonomové.

Úspěch české hráčky ve Wimbledonu s neskrývaným obdivem komentovaly sportovní legendy z celého světa a vyjadřovaly se pouze v superlativech. Jenže, zatímco sportovní svět hodnotil její neuvěřitelný výkon, objevilo se v souvislosti s Petrou Kvitovou zcela jiné téma, které rozdělilo společnost na několik příznivců poslance Stanislava Humla a zbytek veřejnosti. Vášně rozvířilo tvrzení politika, ze kterého vyplývalo, že by Kvitová měla přijít o české občanství, protože se přestěhovala do Monaka, aby nemusela platit daně. Náhle se svět médií soustředil na její daňová přiznání a čelní politici státu přinášeli svá stanoviska, ve kterých vyjadřovali svou podporu elitní tenistce. 

Jak Kvitová zdaňuje příjmy? To je její privátní záležitost

Celou věc by možná pomohlo objasnit, pokud by došlo ke zveřejnění financí, které Petra Kvitová odvádí v České republice a zda tu podporuje například sportovní oddíly. Jenže mluvčí tenisové hvězdy o tom příliš hovořit nechtěl. Prý má k tomu svůj důvod. „V minulosti přispívala a bude přispívat. Nebudeme ale zveřejňovat na jaké účely, aby to nevypadalo tak, že si najednou kupuje nějaké odpustky. Nedělá to proto, aby se tím chlubila a aby se to veřejně prezentovalo,“ reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz mluvčí Kvitové Karel Tejkal.

Zároveň upozornil na to, že Petra plní všechny zákonné povinnosti, co se týká jejích financí ve všech zemích, kde se pohybuje a kde se nějakým způsobem účastní daňového režimu. „Obecně toto téma není na jednu větu, nedá se paušalizovat do krátkého vyjádření. Každá země má svá daňová pravidla a Petra je všude řádně plní,“ upozornil Tejkal.

Konkrétnější informace o tom, jaké jsou příjmy Kvitové a kolik daní ve kterém státě platí, ale zveřejňovat nechtěl. „Má uzavřenou celou řadu smluv jak s obchodními partnery, tak s agenturami, které ji zastupují, a obsah těchto smluv je neveřejný. Je to její privátní záležitost, stran, které tyto smlouvy uzavřely,“ reagoval Tejkal.

Švihlíková: Privilegovaní a bohatí nechtějí platit žádné daně

Oslovení ekonomové se neshodují v pohledu na daňovou zátěž v České republice. Ti liberální krok Kvitové vítají, zastánci přerozdělování jsou naopak proti. Ekonomka Ilona Švihlíková v této souvislosti poukazuje na rozdělení občanů na privilegované, kteří daně neplatí, a ty, kteří v dané zemi zůstávají a daně platí. „Někteří mají výhody a mohou utéct od povinností vůči státu, což je většinou vnímáno jako morální problém, ale je tu i problém ekonomický, protože stát tímto způsobem přichází o zdroje. Přitom stát na výchovu a kariéru třeba právě sportovců vydává prostředky, ale nedostává je zpět,“ upozorňuje ParlamentníListy.cz Švihlíková.

Podle ní se tak ukazuje, že privilegovaní a bohatí jedinci nechtějí platit žádné daně. „Chtějí jen čerpat, ale nechtějí přispívat. Na tomto základě nemůže žádná společnost fungovat. A je úplně jedno, jestli se jedná o sportovce, nebo někoho jiného. Jde o to, že tu existuje určitá skupina, která je schopná se úplně vyvázat ze svých  povinností vůči státu a je schopná je velice efektivně obcházet. Nabízí se tedy otázka, zda někoho takového máme podporovat,“ uvedla dále Švihlíková.

Ještě podstatnější je ale dle Švihlíkové přesídlování právnických osob. „Počet firem, které utíkají do různých daňových rájů, neustále roste a daňové úniky se pak pohybují v desítkách miliard,“ doplnila.

Šteg: Coming out Petry Kvitové je jen špička ledovce

Ekonom Jiří Šteg to vidí podobně. „Coming out Petry Kvitové je jen špička ledovce. Skutečné problémy neleží u jednotlivců, ale u firem, které, ať už v rámci Evropy nebo v rámci celého světa, ať už legálně, nebo dokonce nelegálně, přesouvají své výnosy tak, aby unikly zdanění. Problém je v celkovém systému zdaňování veškerých podnikatelských aktivit,“ uvedl s tím, že potíž spatřuje především v neharmonizovaných daních v rámci Evropy a světa. „Ale samozřejmě existence daňových rájů jako takových je velmi pofidérní, protože vysává vytvořenou přidanou hodnotu z jednotlivých zemí a sekundárně dochází ke kumulaci kapitálu na finančních trzích,“ dodal Šteg.

Z hlediska celkové daňové zátěže jsme podle něj na průměru v rámci Evropské unie. „Jakékoliv teze o tom, že u nás je nadměrné zdanění ve srovnání s úrovní Evropské unie, se nezakládají na pravdě. Pohybujeme se někde kolem 35 procent celkového zdanění, respektive celkové odvodové zátěže, včetně zdravotního a sociálního pojištění. Podle tohoto komplexního ukazatele jsme na úrovni západního Německa. Zajímavé je, že hospodářský růst, a vůbec fungování ekonomiky, je především v období krize lepší v zemích, kde je tento ukazatel vyšší. Jsou to severské země. Na druhé straně země, které mají poměrně nízkou celkovou zátěž, se pohybují spíše na chvostu ekonomické výkonnosti,“ řekl dále ParlamentnímListům.cz Šteg.

Míra zdanění v Česku proto prý není překážkou k podnikání. „Koneckonců výrobní podniky, které jsou u nás umístěné ze strany velkých zahraničních investorů, svědčí o tom, že tomu tak není. To bychom u nás neměli Škodu a spoustu dalších firem,“ podotkl s tím, že ale velké nadnárodní firmy také optimalizují své peněžní toky i daňové zatížení pomocí takzvaných vnitrokoncernových cen, díky nimž lze například obejít vysoké daně z příjmu tak, že se transferové ceny u dovozu nasadí vysoko a u vývozu nízko, takže se zisk firmy udržuje v dané zemi uměle nízko.

Kohout: Stát příliš utrácí, příjmy jsou dostatečné

Naopak ekonom Pavel Kohout je přesvědčen, že daně jsou v České republice velmi vysoké. „Petře Kvitové fandím a chtěl bych jí touto cestou poděkovat. Tímto způsobem se zasloužila o stát, protože poukázala na to, že daně tu jsou příliš vysoké. Kdyby nic jiného, tak už jen toto je její velký příspěvek k tomu, že se začalo diskutovat o českých daních a o tom, jestli nejsou příliš vysoké, což podle mého názoru jsou,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kohout.

Stát má podle něj příliš vysoké výdaje a příjmy jsou dostatečné. „Česká republika má větší příjmy v poměru k velikosti ekonomiky, než má třeba Švýcarsko nebo Kanada. Takže není to o tom, že by se u nás nevybíralo dost daní, ale o tom, že se hodně utrácí. Kromě toho daňová konkurence mezi jednotlivými státy a jurisdikcemi je velmi přínosná, protože to je jediná účinná metoda, jak zamezit státu, aby si naúčtoval daně třeba ve výši osmdesát nebo devadesát procent, což by se jinak nepochybně stalo, kdyby existoval totální státní monopol na daňové sazby. Jen díky konkurenci jsou daňové sazby ještě jakž takž rozumně přijatelné i pro nás ostatní, kteří nemáme tu šanci se daňově přesídlit do Monaka,“ řekl dále Kohout.

„Byly ekonomiky, které nebyly kontrolovány touto daňovou konkurencí, a dopadlo to špatně. Velká Británie v šedesátých letech, kdy byla ještě izolovaná ekonomika, nepropojená se zbytkem Evropy a se zbytkem světa, měla daně z příjmů devadesát pět procent a vedlo to k tomu, že britská ekonomika se v sedmdesátých letech dostala do těžkých problémů a Margaret Thatcher to musela zachraňovat tím, že daně snižovala zásadním způsobem,“ dodal Kohout.

Šíma: Pro ty nejlepší tu není místo

Profesor ekonomie a rektor Vysoké školy CEVRO Institut Josef Šíma k tomu doplnil: „Ti nejlepší lidé, co se týče schopnosti vytvářet bohatství, opouštějí naši zemi, místo aby do ní přicházeli. Pro ty nejtalentovanější lidi u nás není místo a je to problém těch, co jsou odpovědní za hospodářskou politiku České republiky. Trestají úspěšné a inovativní tím, že je vyhánějí ze země.“

V daňových rájích sídlí více než 13 tisíc českých firem. Největší zájem je aktuálně o destinace, které podnikatelům garantují vysoký stupeň anonymity. Patří mezi ně zejména Seychely, Marshallovy ostrovy, Panama nebo Monako. Podle odhadů v daňových rájích končí stovky miliard korun ročně.

Petr Kupka, Daniela Černá

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

 

Vložil: Anička Vančová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace