Zátopek by letos oslavil 100 let. V rodné Kopřivnici mu chystají sochu

Foto: Falcon (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Václav Neužil jako Emil Zátopek v novém biografickém snímku Zátopek, který se promítal v rámci kopřivnických oslav narození slavného běžce na louce u koupaliště 4. srpna.

U příležitosti letošního 100. výročí narození Emila Zátopka bude v Kopřivnici odhalena socha, na jejíž realizaci mohli přispět všichni běžcovi fanoušci. Ve veřejné sbírce na zachování odkazu slavného kopřivnického rodáka se nakonec vybralo přes 126 000 korun. Celkem bude dílo akademického sochaře Jaroslava Brože stát přibližně 1,5 milionu korun, rozdíl mezi vybranou a cílovou částkou uhradí město Kopřivnice. Slavnostní odhalení Zátopkovy sochy, která bude umístěna v centru města, je naplánováno na 16. září.

„Sbírku jsme vyhlásili, protože několik místních obdivovatelů Emila Zátopka projevilo zájem finančně se na pořízení sochy podílet a podpořit tímto způsobem Zátopkův odkaz. V rozpočtu města máme samozřejmě na sochu vyčleněnou celou potřebnou částku. Vyhlášením sbírky jsme jen chtěli dát lidem možnost zapojit se, pokud to tak cítí. Moc děkujeme všem, kdo do sbírky přispěli. Uvědomujeme si, že finanční situace teď není jednoduchá, a proto si vybrané částky opravdu vážíme,“ řekl starosta Kopřivnice Miroslav Kopečný. 

Veřejná sbírka byla spuštěna 19. 9. 2020 při slavnostním zahájení Běhu rodným krajem Emila Zátopka a ukončena 30. června 2022.

Vizualizace nové sochy Emila Zátopka v centru města, foto město Kopřivnice

Jak se zrodil nápad

„Emil Zátopek je nejen ikonou českého i světového sportu, ale také symbolem hodnot, jakými jsou přátelství, zodpovědnost, cílevědomost a fair play. Město Kopřivnice se ztotožňuje s tímto odkazem českého olympionika. Nechť nám navždy běží myslí i celým městem duch kopřivnického rodáka a světoznámého olympionika Emila Zátopka v důstojné podobě, jakou je bronzová socha v životní velikosti,” vysvětluje web zatopek100.cz, proč sochu v Kopřivnici vlastně chystají.

Vše přitom odstartoval nápad kopřivnického maratonského běžce a atleta Jiřího Harašty, pro kterého je Emil Zátopek celoživotním vzorem a učitelem. Zajímavostí je, že chystaná socha bude vlastně dvojčetem již existující sochy ve švýcarském Olympijském muzeu v Lausanne. Tu vytvořil stejně jako teď nově chystanou akademický sochař Jaroslav Brož, k jehož dalším významným dílům patří mimo jiné realistická socha J. Pernera v Pardubicích, pomník TGM v Chrudimi nebo kašna Dne a noci v holandském Ede.

V Praze před sídlem a. s. Sazka pak můžete vidět další odlitek Brožovy sochy Zátopka (socha nyní stojí v zahradě před sídlem Českého olympijského výboru). Jinou Zátopkovu sochu najdete i na Stadionu mládeže ve Zlíně, tu ale vytvořil akademický sochař Radim Hanke ve spolupráci s architektem Františkem Petrem.

Socha Emila Zátopka na Stadionu Mládeže ve Zlíně, foto Wikimedia Commons / Karel Frydrýšek (CC BY-SA 4.0)

Kde bude socha stát

„Návrhů, kde sochu umístit, bylo hned několik. Od původního úmyslu realizace sochy na prostranství před technickým muzeem, kde stávala Slovenská strela, až po sad Edvarda Beneše.  Nakonec nová bronzová socha Emila Zátopka získá čestné místo při vstupu na pěší zónu v centru města z ulice Štefánikova,” píše web zatopek100.cz.

„Jsem pyšný na to, že bydlím v jeho rodném městě. Emil Zátopek si právem zaslouží mít v Kopřivnici na památku svou sochu v životní velikosti,"​ říká pro web zatopek100.cz předseda Atletického klubu Emila Zátopka Kopřivnice, Jiří Harašta.

Kdo byl Emil Zátopek

Olympijského běžce Emila Zátopka (19. 9. 1922 –⁠ 21. 11. 2000) asi není potřeba příliš představovat. Patří k těm ikonám, na které je právem hrdá většina českého národa. Připomeňme si ale jeho největší úspěchy i zajímavou životní cestu.

Snímek z Ondříčkova velkofilmu Zátopek

„Čtyřnásobný olympijský vítěz a osmnáctinásobný světový rekordman, nejlepší sportovec světa v letech 1949 a 1952 a nejlepší atlet 20. století (vyhlášen v roce 1997),” vypočítává jeho úspěchy organizace RunCzech, která pořádá deset běžeckých závodů v České republice a dva v Itálii.

K lehké atletice se mladý Emil dostal víceméně náhodou, když ho totiž v roce 1941 vychovatel v Baťově průmyslové škole ve Zlíně (kam Zátopek nastoupil do učení koncem třicátých let) donutil k účasti na tradičním běhu městem, vzal Zátopek tuto svoji účast jako výzvu ukázat, co v něm je. V běhu pak doběhl na druhém místě. Následovala řada závodů, v nichž ale vždy obsadil nejlépe druhé místo.

„Po dvou letech tréninku se proto Zátopek rozhodl vzít osud do vlastních rukou a výsledkem byl jeho slavný tréninkový systém, spočívající v běhání 400metrových úseků s několikanásobným opakováním, který se stal základem jeho budoucích vítězství na vytrvaleckých tratích,” pokračuje web RunCzech. „V roce 1944 Zátopek vytvořil první ze svých rekordů, je jím český rekord na 2000 metrů a jeho hodnota je 5:33,4 min. Ještě stále v roce 1944 pak Zátopek jako první český běžec zaběhl 5000 metrů pod 15 minut.”

Následující léta pro něj byla dlouhou řadou českých i světových úspěchů, z nichž největšími byly ty na letních olympijských hrách v Londýně v roce 1948 (zlato na trati 10 000 metrů, kde zvítězil nad svým dlouholetým rivalem A. Mimounem, startujícím za Francii, a stříbro na trati 5000 metrů, když doběhl necelý metr za vítězným Belgičanem G. Reiffem) a na olympiádě v Helsinkách v roce 1952 (v závodě na 10 000 metrů se opakovala situace z Londýna: Zátopek zvítězil, když opět porazil A. Mimouna, vyhrál i závod na 5000 metrů a maraton, který zde běžel poprvé v životě).

Snímek z Ondříčkova velkofilmu Zátopek

„Se sportovní kariérou se Emil Zátopek rozloučil v roce 1958. Poté pracoval na ministerstvu národní obrany v oddělení tělesné přípravy vojsk. Po období tzv. pražského jara (kdy patřil k rozhodným zastáncům změn v československé společnosti) byl ale svého postu hned v roce 1969 zbaven a propuštěn z armády. V období husákovské normalizace pak pracoval jako pomocný dělník u stavební geologie, od roku 1976 až do svého odchodu do penze pak v dokumentačním středisku ČSTV,” líčí jeho další osudy web RunCzech.

V roce 1975 získal Zátopek jako první československý sportovec Cenu Pierra de Coubertina, udělovanou Mezinárodním výborem pro fair play při UNESCO. V roce 1997 byl vyhlášen nejlepším českým atletem 20. století, v roce 1999 pak naším nejlepším olympionikem historie. Zemřel 21. listopadu 2000 v Praze. Místem jeho posledního odpočinku je valašský Slavín v rožnovském skanzenu.

Zdroje: město Kopřivnice, zatopek100.cz, runczech.com

Psali jsme

Proč musí být Neužil plešatý? Kacířské pochyby o nejočekávanějším filmu roku. Zátopek zahajuje MFF Karlovy Vary

Vložil: Andrea Morkusová