´Přihlásil jsem se a nelituji, nakonec mě to opravdu bavilo´. Žáci ze základek v Bílovci a okolí se stali spisovateli, napsali knihu
09.12.2021
Foto: Se svolením Lenka Hatlapatková (stejně jako ostatní snímky v článku)
Popisek: Knížka, kterou napsaly děti
ROZHOVORY NA OKRAJI „Dnes je můj narozeninový den. Vůbec se mi nechce z postele. Prozatím poslouchám mé oblíbené rádio. Zrovna dávají mou nejmilejší písničku. Najednou vypadá, že by mohlo pršet. Ale radost mi to nezkazí, jelikož vím, že pro mě rodiče chystají nějaké překvapení...“ Takto začíná jedna z povídek z nové knihy s názvem Velké překvapení aneb Kniha napříč školami, kterou v loňském školním roce napsaly dětí pátých a sedmých tříd základních škol z Bílovce a okolních obcí. U příležitosti slavnostního křtu této knihy, který se uskutečnil ve středu 3. listopadu v Kulturním domě v Bílovci, jsme si proto popovídali nejen s některými mladými autory, ale i učiteli nebo organizátory celé této akce.
Co bylo podnětem k vydání této knihy a které školy se zapojily?
Jana Rybářová, manažerka projektu MAP II ORP Bílovec: „Impuls k této aktivitě vzešel z Pracovní skupiny pro rozvoj čtenářské gramotnosti projektu MAP II ORP Bílovec, která je tvořena učiteli českého jazyka na základních školách nejen v Bílovci, ale i dalších jedenácti okolních obcích. Společné psaní knihy navrhli jako jeden ze způsobů, jak podpořit zájem dětí o český jazyk a literaturu. Akce se připravovala již od podzimu 2020 a zapojily se základní školy Komenského a T. G. Masaryka z Bílovce, dále základní školy Butovická, Sjednocení a Františka kardinála Tomáška ze Studénky a základní školy z Pustějova, Kujav a Tísku. Jednotlivé příběhy tvořily děti ze 13 pátých tříd a 9 sedmých tříd. Ty byly s konečnou podobou a pravidly seznámeny v lednu 2021.“
Knihu děti napsaly i ilustrovaly
Jak se vám dařilo zorganizovat tak velké množství dětských spisovatelů z tolika škol?
Kateřina Kořená, pomocný manažer projektu: „Bylo to náročné. Tato originální publikace má totiž dvě části, v první jsou příběhy, které psali žáci jednotlivě. Každý si zvolil své téma a přidal i ilustraci. V druhé části jsou pouze dva příběhy na téma Překvapení, které však psaly celé třídy společně na pokračování. To znamená, že příběh třeba začaly psát třídy v ZŠ Studénka a nedokončený jej předaly další škole podle rozpisu, která příběh rozvinula. Tak příběh putoval všemi školami až do té poslední, kde byl ukončen. Toto byla asi nejtěžší část pro děti. Ty měly totiž největší problém příběh nechat rozpracovaný a poslat dál, měly tendenci ho ukončit. Náročné to bylo ale i pro nás organizátory. Školy totiž v té době fungovaly v distanční výuce a bylo obtížné sehnat všechny rukopisy a ilustrace v potřebné kvalitě tak, aby vše šlapalo podle harmonogramu.“
Jak vše žáci a učitelé zvládali?
Ladislava Kremzerová, učitelka ze ZŠ Pustějov: „Byla to pro všechny z nás nová zkušenost. Pro děti bylo asi největší motivací vyzkoušet si práci spisovatelů. Zájem z jejich strany byl opravdu velký, roli v tom sehráli i vyučující českého jazyka, kteří tento zájem jednotlivců i třídních kolektivů podpořili. V knize tak čtenáři naleznou nejen skryté poselství dětských autorů, ale je doplněna i rukopisy a originálními ilustracemi. V některých příbězích jsou ilustrace samotných autorů, v jiných obrázky malovali spolužáci. Společný příběh na pokračování vzbuzoval u žáků napětí a očekávání, co předchozí vrstevníci z jiné školy napíší. Velkým úskalím bylo, že kolektivní práce třídy byla odkázána pouze na on-line výuku, přesto žáci vše zvládli skvěle. Byla to velmi zajímavá příležitost ukázat výuku slohu a literatury jinak, než je běžná vyučovací hodina. Mladí autoři mohli uplatnit vlastní fantazii, být součástí kolektivu, naučit se spolupracovat on-line, realizovat vlastní zážitky a pocity. Někteří se v příbězích dokázali přenést do budoucnosti i minulosti. A nejen učitele, ale i organizátory část žákovských autorů překvapila opravdu vysokou literární úrovní i ilustracemi.“
Snímek ze křtu
Zeptali jsme se i dvou mladých autorů, proč se do projektu zapojili a jak se jim dařilo v tvorbě?
Radana Laidolfová z 8.C ZŠ Komenského Bílovec: „Já jsem začala psát, protože jsem už v roce 2018, kdy jsem byla ve 4. třídě, vyhrála soutěž se svým textem Modrý obraz. Už si nepamatuji, co to bylo za soutěž, ale hodně mi s tím už tenkrát pomáhala maminka, která mě postrčila i teď. Mám totiž velmi ráda příběhy, a přestože moc nečtu, píšu ráda a mám velkou fantazii. Takže, když jsem slyšela, že mohu psát příběhy, kde mohu svou fantazii využít, šla jsem do toho. Psala jsem část příběhu na pokračování o indiciích v případu, kde se ztratila malá holčička v černé díře. Má část byla o tom, že jsem vysvětlovala, proč se vlastně ztratila a přidala jsem spoustu dalších indicií, abych příběh rozvinula. I v tomto případě mi hodně pomohla mamka. Psaní mě opravdu baví. Občas začnu něco psát jen tak, ale zatím nikdy mi to nikdy nevydrží.“
Jiří Cedidlo je ten chlapec v černé košili a bílé roušce, Radana Laidolfová je slečna v béžových šatech s černou mřížkou na fotce uprostřed.
Jiří Cedidlo, 6.B, ZŠ Studénka: „Proč jsem se zapojil? Přišel za námi s touto nabídkou pan učitel. Nikdo se tenkrát nehlásil, tak jsem se přihlásil a nelituji. Nakonec mě to opravdu bavilo. Snažím se občas psát i sám doma, ale většinou to nedotáhnu do konce. Jsem proto i rád, že jsem tento příběh napsal celý a sám. Dokonce jsem ho i sám ilustroval. Je to hororový příběh s názvem Zmizelá a je o dívce, která zmizí a policie najde její zápisky z deníku. Inspiroval jsem se různými seriály a horor jsem si vybral proto, že jsem už dříve hororové příběhy psal. Asi nejtěžší pro mě bylo vcítit se do té postavy a napsat to tak, jak by to napsala ona.“
Kmotrou knihy byla starostka města Bílovce Renata Mikolašová, která v době křtu již měla všechny příběhy přečtené. Jak knihu hodnotí?
Renata Mikolašová, starostka města Bílovce: „Město Bílovec již vydalo celou řadu publikací, ale kniha, kterou by psali žáci více škol na pokračování, je zde poprvé. O to více jsem překvapena i dojata vysokou literární a výtvarnou úrovní tohoto díla. Kniha je neuvěřitelným darem a pokud se děti při její tvorbě bavily a pokud si vyzkoušely být spisovatelem nebo ilustrátorem, tak byl cíl splněn. Tyto školní aktivity rozvíjejí pro mě velmi důležité vlastnosti pro život, a to je trpělivost, svědomitost, umět spolupracovat, nevzdat úkol, který jsem dostal, a vracet se stále na začátek, abych se dostal do cíle. V knize je spousta nádherných příběhů a líbily se mi úplně všechny. Jeden mě však chytl za srdce o trošku více než ostatní. Je to o dívence, která píše o svém trápení, s nímž se nechce svěřit své mamince. Nakonec však najde v sobě odvahu a mamince vše řekne. A sama pak konstatuje, jak je dobré mít v životě někoho, na koho se můžeme spolehnout a komu se můžeme svěřit. A to mě dojalo. Je úžasné, jak nám tak mladí autoři dokázali prostřednictvím svých textů předat spoustu mouder a poselství. Stojí za to si vše přečíst. Přestože publikace není určena k prodeji, byla distribuována všem zúčastněným školám, autorům příběhů a ilustrací a obdrží ji také školní a starostové obcí a obecní knihovny, kde bude k zapůjčení.“
Lenka Hatlapatková
Vložil: Anička Vančová