Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Každý druhý víkend nový film

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho komentátora

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

(P)alba Thomase Landerse

(P)alba Thomase Landerse

Hodně tvrdý rock, metal, občas i o krapet měkčí rock... Příběhy, koncerty, desky

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Uchvátil celý svět a mohl zářit ještě mnohem víc. Jenže ho předčasně odstavila normalizace. Tajnosti slavných

29.03.2019
Uchvátil celý svět a mohl zářit ještě mnohem víc. Jenže ho předčasně odstavila normalizace. Tajnosti slavných

Autor: repro/archiv ČT

Popisek: Jiří Raška v dokumentu České televize 13. komnata

Jeho úspěch nikdo nezopakoval neuvěřitelných třicet let. Sport se stal pro legendárního olympionika drogou, bez níž se neobešel. Ten největší adrenalin mu ale vzali násilím.

Byl sportovec tělem i duší, stal se olympijským vítězem z Grenoblu v roce 1968 a teprve za dlouhých třicet let se podařilo tento úspěch zopakovat našim hokejistům. Legendární Jiří Raška celý svůj život podřídil skokům na lyžích a poté předával své zkušenosti dalším generacím. „Je to můj celoživotní doping. Bez toho bych tu už nebyl!“ Své vášni obětoval velmi mnoho. Musel zvládnout tvrdé tréninkové podmínky i vážná zranění nohou. V padesáti letech prodělal infarkt a poté trojitý bypass. Na sklonku života čelil dalším vážným srdečním komplikacím, které si v podstatě přivodil sám tím, že přechodil zápal plic. Přesto sportovat nikdy nepřestal a sport mu také pomáhal překonávat nejhorší okamžiky v životě.

Raškův legendární skok připomněla divákům ČT24 ve speciálním sestřihu z Československých filmových týdeníků z let 1945–1989, nazvaném Osmičkové únory

Raškův legendární skok připomněla divákům ČT24 ve speciálním sestřihu z Československých filmových týdeníků z let 1945–1989, nazvaném Osmičkové únory
(foto – repro/archiv ČT)

Místo vojny trénoval

Jeden z nejslavnějších českých sportovců se narodil 4. února 1941 ve Frenštátu pod Radhoštěm, takže měl k zimním sportům odmalička blízko. „U nás se říkalo, že se tam děti rodí s lyžema na nohou,“ vzpomínal před lety v rozhovoru pro Lidové noviny. Jeho otec zemřel na leukemii, když bylo Jiřímu devět let, a tak matka musela vychovávat čtyři děti sama. K jeho budoucí hvězdné disciplíně ho přivedli bratranec a strýc, oba aktivní skokani, věnoval se však i řadě jiných sportů, od fotbalu přes cyklistiku až po házenou. Jako mladý skokan se dostal do legendární party kolem trenéra Zdeňka Remsy, jíž se říkalo Remsa Boys. Když hrozilo, že jeho kariéru zbrzdí vojenská služba na Šumavě, Remsa si ho nechal převelet do vojenského klubu Dukla Liberec.

Skok, který uchvátil svět

V roce 1964 odjel na Zimní olympijské hry do Innsbrucku, ale pouze jako náhradník. Sledoval boj Josefa Matouše, který po prvním kole vedl a mohl se stát prvním českým vítězem na zimní olympiádě, nakonec ale skončil bez medaile. Raška se v podobné situaci ocitl o čtyři roky později. Díky čtvrtému místu na mistrovství světa v roce 1966 a druhé příčce na Intersport turné o rok později odjížděl do francouzského Grenoblu už v roli favorita. Sám doufal v umístění do pátého místa a i desátou příčku by nepovažoval za zklamání. Svým skokem v prvním kole ale uchvátil celý sportovní svět. Skočil totiž 79 metrů, vedení uhájil i ve druhém kole a stal se prvním českým vítězem na zimních olympijských her v historii. A k tomu ještě přidal stříbro na velkém můstku, kde jej porazil pouze Rus Vladimír Bělousov. „Byl to nádherný let v nekonečném tichu, který trval kratičký lidský věk. Malíř a redaktor Ota Mašek skoro omdlel, fotoreportér Jarda Skála přestal fotografovat. Trenér Remsa si omýval obličej sněhem a písklavý skokan Nor Wirkola přestal pískat,“ popsal později Raškův legendární výkon spisovatel Ota Pavel v Pohádce o Raškovi.

Svoji sbírku trofejí představil divákům v roce 2010 dokumentu České televize 13. komnata

Svoji sbírku trofejí představil divákům v roce 2010 v dokumentu České televize 13. komnata
(foto – repro/archiv ČT)

Stopka kvůli politice

Týž rok dokázal Jiří vyhrát šest závodů v řadě. Za vítězství na olympiádě dostal tajně deset tisíc korun a televizor. Nabízený automobil Škoda 1100 MB nesměl jako olympijský amatér přijmout, a tak rok jezdil s továrním číslem, a poté ‘embéčko‘ se slevou koupil. Jenže v roce 1968 podepsal manifest Dva tisíce slov, jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů Pražského jara, který sepsal spisovatel Ludvík Vaculík. Text vyšel 27. června 1968 v Literárních listech a v celostátních denících Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny, tedy den poté, kdy byla Zákonem 84/1968 Sb. dočasně zrušena cenzura. Podepsaly ho stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů. A většině se to později vymstilo. Raška byl kvůli podpisu předčasně vyřazen z reprezentace, v pouhých třiatřiceti letech, kdy podával ještě velmi dobré výkony.

O následníka ho připravil osud

Od roku 1974 působil jako trenér a zpočátku ještě i souběžně skákal. „Řekl jsem si, že skončím okamžitě, jakmile mě porazí první junior,“ řekl Hospodářským novinám. Učinil tak v roce 1976, poté co ho porazil František Novák. Skokanské lyže naposledy obul při závodu veteránů v roce 1979. V letech 1994 až 1996 byl společně s Medalem a poté Malcem trenérem české reprezentace a působil jako místopředseda Svazu lyžařů ČR. V anketě svazu byl zvolen českým lyžařem století, od Českého klubu fair play dostal za rok 2005 hlavní cenu za celoživotní činnost. Jeho nejhorším životním zážitkem se pak stalo těžké zranění vnuka Jana Mazocha, který po něm mohl převzít štafetu úspěchů reprezentanta ve skocích na lyžích. Jiří Raška s celou rodinou zažil strach o jeho život, a přestože se Jan zotavil, musel se smířit s tím, že už ve sportovní kariéře nebude pokračovat.

Trofej nejcennější – zlatá medaile ze Zimních olympijských her v Grenoblu v roce 1968

Trofej nejcennější – zlatá medaile ze Zimních olympijských her v Grenoblu v roce 1968
(foto – repro/archiv ČT)

Živoucí legenda

V medailonku, který byl přečten, když přebíral 28. října 2011 od prezidenta republiky Václava Klause Medaili Za zásluhy, stálo: „Jiří Raška je legendou českého skoku na lyžích. Na Olympijských hrách v Grenoblu v roce 1968 získal pro Československo vůbec první zlatou medaili ze zimních olympijských her. Vedle úspěchů na olympijských hrách se prosadil i na mistrovstvích světa a zvítězil v mnoha dalších prestižních závodech. Úspěšná byla i jeho kariéra trenéra reprezentace a mládeže. V roce 2003 byl v anketě Svazu lyžařů ČR zvolen českým lyžařem století.“ Jeden z nejlepších sportovců v naší historii zemřel po dlouhé nemoci 20. ledna 2012 v nemocnici v Novém Jičíně.

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace