Bohumín registruje první žádosti o doplatky na bydlení. Už v dubnu avizoval, že lidi, kteří nejsou ’proklepnuti’, střechu nad hlavou nedostanou. Nová legislativa je tvrdá
17.05.2015
Foto: Město Bohumín
Popisek: Ubytovna v Bohumíně
Město Bohumín registruje první květnové žádosti o doplatky na bydlení. Jen za první tři pracovní květnové dny evidoval například šestnáct žádostí z úřadu práce o stanovisko města k vyplácení doplatku na bydlení pro lidi z ubytoven. Od května je totiž nově pravomocí města vyjádřit se k bydlení, a tím dát úřadu práce ’návod’, zda dávku přiklepnout či nikoli. To má ovšem spoustu háčků... Zvlášť pro město, které by ubytovací byznys nejradši ze dne na den vymýtilo.
Tlačí se sem lidé, kteří jsou přespolní?
Ze žádostí vyplývá, že zhruba polovina ubytovaných nemá trvalé bydliště v Bohumíně. Zbytek většinou „bydlí“ na radniční adrese, tedy jsou oficiálními bezdomovci. Nejbližší rada města, která v souladu s jednacím řádem může tyto žádosti projednat, zasedá 1. června.
„S předstihem jsme posílili sociální odbor kvůli zpracování těchto žádostí. Dá se však předpokládat s pravděpodobností, hraničící s jistotou, že v Bohumíně, kde dlouhodobě protestujeme proti ubytovacímu byznysu, spojenému s plýtváním sociálními dávkami a dalšími negativními jevy, lze pro tyto doplatky jen těžko získat většinový souhlas rady města,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.
Verdikty jen jednou za měsíc
Celkem na deseti soukromých ubytovnách v Bohumíně bydlí zhruba 400 lidí. Většina z nich pobírá doplatek na bydlení. Úřad práce bude přitom žádat město o bezodkladné stanovisko u každého žadatele o výplatu doplatku na bydlení. V Bohumíně budou o stanoviscích rozhodovat radní, ti zasedají jednou do měsíce.
„Ve chvíli, kdy o daném člověku nic nevíme a od úřadu práce o těchto lidech žádné podklady nezískáme, nebudeme moci objektivně posoudit jeho situaci a udělit mu souhlas s vyplacením doplatku. Proto je velmi pravděpodobné, že naplníme literu zákona a naše stanoviska s doplatkem na bydlení v ubytovnách budou nesouhlasná,“ uvedl již dříve starosta Petr Vícha.
Ubytovací byznys má červenou, ale...
Vedení Bohumína už mnohokrát deklarovalo, že ubytovací byznys ve městě nepodpoří. Nutný souhlas obce k vyplácení doplatku vychází z novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. V případě nesouhlasu radních či zastupitelů úřad práce peníze za bydlení v ubytovně jejich majitelům prostě nevyplatí.
Průlomovou změnu systému ovšem hatí její absolutní nepřipravenost. Přestože zákon schválili poslanci loni na podzim, ještě v dubnu neměla města a obce od Ministerstva práce a sociálních věcí přesné metodické pokyny, jak postupovat. Rozhodnout by ovšem podle ministerstva měla města bezodkladně, a hlavně své záporné stanovisko řádně zdůvodnit.
Absurdní informační vakuum?
O žadatelích přitom město kromě jména a trvalého bydliště neví vůbec nic a úřad práce není oprávněn poskytnout městu o lidech na ubytovnách jakékoli údaje. Nad novelou tak visí řada otazníků, nad nimiž bezradně krčí rameny jak představitelé měst, tak úřadu práce i krajští úředníci, kteří budou v případě neudělení souhlasu obce pověřeni rozhodnutí měst přezkoumat.
„Celou problematiku konzultujeme i s okolními městy a názorová jednota na udělování striktních nesouhlasů mezi Bohumínem, Karvinou, Orlovou, Havířovem a dalšími nepanuje. V Bohumíně ale ubytovací byznys dlouhodobě odsuzujeme, nesouhlasíme s ním a nehodláme ho podporovat. Nýš nesouhlas ubytovny zcela jistě nevymýtí, ale umožní nám alespoň částečně zatočit se špinavým ubytovacím byznysem,“ dodal místostarosta Bohumína Igor Bruzl. Dodal, že v Bohumíně žije 9000 domácností, téměř polovina z nich přitom ve 4,5 tisících městských bytech.
Počet ubytoven se více než ztrojnásobil
Ubytovny jsou problém, který se začal ve městech rozmáhat před třemi lety, kdy exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek přesunul výplatu sociálních dávek z měst na úřady práce. Od té doby se v Bohumíně zvýšil počet ubytoven pro sociálně slabé ze tří na deset. Jedna třeba přímo na pěší zóně a další tři o malý kousek dál v přilehlých ulicích.
„Bohumíňáci se v blízkosti ubytoven necítí bezpečně. Stěžují si na jednání a chování jejich obyvatel. To ale majitele ubytoven nezajímá, těm jde hlavně o peníze. Problémy, které přináší koncentrace sociálně slabých na jednom místě, pak musí řešit město. Do problematických míst jsme přidali kamery i veřejné osvětlení. Strážníci lokalitu nonstop monitorují a tráví tady téměř celé denní směny. Snažíme se, aby lidé z ubytoven oblékli reflexní vesty veřejně prospěšných pracovníků, uklízeli město a nepoflakovali se před domem. Bez změny zákonů ovšem nemáme šanci problém sami vyřešit,“ řekl starosta Petr Vícha.
Nejradši by všechny ’vyhnali’...
Město by ubytovny, podobně jako herny, nejraději zrušilo. Na to ovšem nemá pravomoci, jsou totiž soukromé. A počet ubytoven regulovat bohužel nemůže. „Musíme dodržovat zákony. Když soukromník splní všechny podmínky pro vznik ubytovny, zabránit mu v jeho záměru bohužel nemůžeme. Nemáme ani prostředky na to, abychom vykoupili v Bohumíně všechny soukromé objekty, u kterých hrozí vznik ubytoven,“ dodal místostarosta Igor Bruzl.
Problém by to navíc ani nevyřešilo. Ubytovací byznys se rozjel ve velkém také v soukromých bytových a rodinných domech, které jejich vlastníci pronajímají. „Od Stavebního bytového družstva Bohumín víme, že dochází ke zneužívání systému vyplácení dávek na bydlení také v družstevních bytech. I družstevníci jsou bezradní," dodal místostarosta.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lucie Bartoš