Proč se sváželi koně do dolů? Ministryně se na Severní Moravě vyjádřila k hornickým důchodům. Starosti pryč, havíři teď vaří polévku ze sedmikrásek

Foto: OKD

Popisek: OKD, ilustrační foto

Důlní koníci na povrchu. To bylo podle historiků hlavní velikonoční specifikum v hornických lokalitách Moravskoslezského kraje. O někdejší tradici píše na svých stránkách producent černého uhlí OKD Karviná. Ten před pár dny hostil mimo jiné politický establishment z několika ministerstev. Tématem byly ovšem nikoli tradiční uhelné Velikonoce, ale zejména hornické důchody.

Průvodce v památkovém Dole Michal v Michálkovicích a spoluautor publikace Hornická kuchařka z Ostravska Miloslav Rucki uvádí, že vyvážení a svážení koní během havířských Velikonoc přinášelo jisté obtíže, takže se tento zvyk neudržoval všude. „Nejčastěji se do takzvaných Havířských jízd zapojovali horníci z jam Anselm, Hubert či Ida. Důlní koňaři vyváželi svá zvířata na povrch už na Zelený čtvrtek, na Velký pátek je nakrmené a vyhřebelcované vodívali po nádvořích šachet, a pak s nimi vyráželi za děvčaty do okolních vesnic. Jízdy opakovali na Bílou sobotu i Velikonoční pondělí. Inspirací tomu patrně bylo vyhánění koní sedláky a čeledíny do tekoucí vody časně zrána na Velký pátek,“ vysvětlil Rucki.

Dochovaly se gastronomické vzpomínky

Daleko více toho každopádně s týmem autorů Hornické kuchařky zjistil Rucki v souvislosti s jídlem – ať masopustním či velikonočním. Masopust trvající od Tří králů do prvního jarního úplňku znamenal i pro horníky zpěv, tanec, zábavu, hodování a popíjení. Tlustý čtvrtek před koncem masopustu znamenal pečení sladkého chróstu nebo kreplů (koblih), syrových (tvarohových) koláčů a vdolků plněných zejména zelím.

„Velký pátek se pak nesl ve znamení půstu. Přísného, takže se jedly polévky – chlebačka, česnekačka – nebo ryby herynky s bramborem,“ přiblížil Rucki. A také v rodinách havířů se objevovali velikonoční beránci pečení nejčastěji z piškotového těsta, krájet se mohli ovšem až na Bílou sobotu. Nechyběly jidáše.

Jarní polévka z bylinek a sedmikrásek

„Vařívala se také jarní polévka ze směsi bylinek – kopřiv, žebříčku, pampelišky, špenátu – a zdobívala se bílými kvítky sedmikrásek. Pekl se plecovník, chlebové těsto s uzeným masem, salámem či klobásami nazývanými poldry nebo muřiny. Ze sladkého pak svěceníky, mazance posvěcené farářem v kostele. A pak nádivky a pečínky z jehněčího a kůzlečího masa,“ popsal Rucki.

Šmigrust se v hornických koloniích prakticky nelišil od zbytku regionu. Děti i mládenci chodívali s karabáči po rodinách a známých. Ti první dostávali od dívek malovaná vajíčka, ti starší i štamprli gořaly.

Musíme jim zajistit důstojný odchod do důchodu

Víc než velikonočními zvyky se v těchto dnech horníci z OKD ovšem zabývají budoucností. O hornických důchodech do jejich kraje před pár dny přijela se začátkem jara jednat ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, zmocněnec vlády pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala, hejtman kraje Miroslav Novák a řada dalších hostů – například poslanců zvolených do sněmovny za náš region nebo starostů hornických obcí. „Stát si musí vážit zaměstnanců, jako jsou horníci, kteří celý život pracovali v těžkých a nebezpečných podmínkách. Ne jim znepříjemňovat život. Díky často podlomenému zdraví z této náročné práce nemají příliš šancí najít si jiné pracovní uplatnění. Proto bychom jim měli zajistit důstojný odchod do důchodu,“ uvedla ministryně.

Podle ministrů si současný kabinet uvědomuje náročnou situaci v regionu a ministerstvo práce spolu s ministerstvem průmyslu připravují balíček opatření, který by eliminoval negativní jevy související především s nedostatkem pracovních příležitostí. Ten by měl být připraven během několika týdnů a jeho součástí bude novela zákona o důchodovém pojištění, která by umožnila dalším horníků odejít dříve do důchodu ne zbytek populace tím, že by odstranila podmínku, která tuto možnost v současnosti nabízí pouze horníkům, kteří nastoupili do dolů před rokem 1993 a odfárali více než 3 300 směn. 

Ministerstvo financí má negativní postoj

Minulý týden již vláda schválila novelu nařízení započítávající do celkového počtu směn pro možnost odejít dříve do důchodu také ty, které byly odpracovány po roce 2008, což by se mělo dotknout několika stovek zaměstnanců OKD. Ministři se shodli s hornickými odboráři i vedením OKD, že je třeba přesně vyčíslit, jaké by byly dopady změny důchodového zákona na státní rozpočet. Současná čísla jednotlivých stran se totiž velmi liší a čísla ministerstva financí představené v minulých týdnech jsou řádově vyšší než údaje OKD a odborů. „Ministerstvo financí se na to prozatím dívá negativně. Stejně tak se dívalo negativně na změnu nařízení vlády. Myslím si, že i tady se dá pan ministr financí přesvědčit, protože tady jde i o opatření, které má zmírnit sociální napětí,“ uvedla Marksová.

Vládní zmocněnec Jiří Cienciala označil novelu vládního nařízení za malý úspěch, který dokazuje, že pádnými argumenty a společným úsilím všech zúčastněných stran je možné dosáhnout úspěchů pro region, který podle něj potřebuje systematickou a koordinovanou pomoc státu na všech úrovních.

Politici se zároveň shodli na tom, že Česká republika je ve svém přístupu k hornickým důchodům evropským unikátem – bohužel v tom negativním slova smyslu, protože ve všech evropských zemích odchází horníci do důchodu dříve.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš