Neprodali nám ani horký čaj, ačkoliv jsme přišli z mrazivé vánice a měli s sebou čtyřleté dítě i starého pána. Na Těšínsku začíná být horko mezi Čechy a Poláky, proč?

Foto: Petr Blahuš

Popisek: Snímek z akce připomínající 96. výročí konfliktu mezi mladým Československem a Polskem o Těšínsko, historiky nazývaném Sedmidenní válka.

Společenské napětí mezi Čechy, resp. Moravany na straně jedné a částí polské menšiny na Těšínsku a Jablunkovsku poslední dobou stoupá. K zatím asi poslednímu incidentu došlo minulý víkend po té, co polská obsluha restaurace odmítla obsloužit účastníky pouti k Mohyle české státnosti na hoře Poledná nad Nýdkem.

„Neprodali nám ani horký čaj, ačkoliv jsme přišli z mrazivé vánice a bylo mezi námi čtyřleté dítě a 75letý důchodce,“ řekl redakci organizátor akce a člen Československé obce legionářské (ČsOL) Petr Adamus. Polákům podle něj vadilo, že část účastníků měla na sobě historické české uniformy. Vraceli se totiž z akce připomínající 96. výročí konfliktu mezi mladým Československem a Polskem o Těšínsko, historiky nazývaném Sedmidenní válka. Tuto válku - resp. připojení Těšínska k ČSR - považuje část polské menšiny na severu Moravy dodnes za okupaci. Například předseda Kongresu Poláků v České republice Jozef Szymeczek před časem veřejně požádal českého prezidenta, aby se zdejším Polákům za - podle něj okupaci Těšínska- veřejně omluvil. ´

Szymeczek přitom není jediný, kdo z veřejných osob zastává podobný názor: „Josef Šnejdárek (velitel čs. Jednotek, pozn.red.) dobýval polské Těšínsko za pomoci bajonetů českých legionářů, pronásledování místního obyvatelstva a dokonce vraždění,“  tvrdí archivář Stanislaw Zahradnik z Třince. O připojení oblasti k ČSR ale definitivně rozhodl plebiscit v roce 1920. Přitom Čechoslováci hned po Sedmidenní válce dali na svém území polské mrtvé důstojně pohřbít a dokonce jim ve Stonavě vystavěli pomník. Naopak Poláci po okupaci severní Moravy v říjnu 1938 okamžitě zničili na hřbitově v Orlové hrob padlých československých vojáků. „To jasně svědčí o tom, kdo má větší úctu k mrtvým protivníkům, kdo má větší nadhled a kdo má větší sebevědomí,“ myslí si Adamus.

Situace se zhoršuje

Podobných příkladů vzájemné nesnášenlivosti tam, kde ještě před pár roky byl klid, lze nalézt více: zamalování vícejazyčných jmen ulic nebo obcí, letáky, nebo - zatím jen slovní - útoky kvůli odlišné národnosti. „V některých obcích mají po loňských volbách Poláci většinu a Češi z nich začínají dostávat strach. Třeba v Bystřici vyletěla na pošťačku místní Polka s tím, co si to vůbec dovoluje na polském území mluvit česky,“ uvedl Adamus. Právě proto podle něj pořádá ostravská pobočka ČsOL takové akce, jako byla ta na horu Poledná. „Těšínští Češi všechny podobné historicko-vojenské akce velmi vítají. Dokonce nás vyloženě prosili, ať tuhle uděláme, že jinak s polskými sousedy nevydrží. Je totiž smutnou skutečností, že většina mladých lidí v regionu vinou selhání státu i společnosti o válce vůbec nevěděla. A mnozí z těch, kteří třeba něco věděli, získali kvůli špatné politice České republiky jen pokroucené informace od místních občanů polské národnosti. Ti se na naše legionáře dodnes dívají jako na vrahy a zloděje Těšínska. Tyhle lži jsou lidem na Těšínsku navíc ze strany polských organizací dál vnucovány a Poláci se snaží jakékoliv pokusy o vyvrácení jejich lží smést pod stůl. Příkladem může být odstraňování květin z pomníků nebo vydávání publikací a letáků, které jsou zaměřeny silně protičesky,“ říká Petr Adamus. Podle něj se napětí na severní Moravě mezi Čechy a Poláky v poslední době stupňuje. To konečně potvrzují i názory a fakta uveřejněná na diskusních fórech. např. pod článkem o zničení pomníku generála Šnejdárka.

Neschopná policie?

Výše popsaný incident po akci na hoře Poledná se stal v sobotu 24. ledna po skončení pouti na horu Poledná, kde vzniká mohyla české státnosti a kde už stojí obnovený pomník Josefa Šnejdárka, vítěze krvavé války o Těšínsko v lednu 1919. Ten tam přitom je už podruhé. První pomník před třemi roky neznámí vandalové zničili a jeho zbytky pomalovali svastikou. „Policie samozřejmě věc odložila, i když tady každý ví, že to udělali těšínští Poláci. Prý to nebylo nic politického, ale obyčejná akce sběračů kovů. Jenže policisté si jaksi nevšimli, že jsme je upozorňovali na to, že původní deska právě z tohoto důvodu nebyla z kovu, ale plastu. Navíc se raději nijak nevyjádřili k tomu hákovému kříži,“ sdělil Petr Adamus.

Podle něj je tedy otázkou, jak dlouho zde vydrží i tento druhý pomník. „Tyto akce pořádáme z důvodu posílení vlasteneckých nálad mezi českým obyvatelstvem Těšínska a zvýšení jejich povědomí o historických skutečnostech těžkého vzniku naší republiky. Snažíme se spolu s dalšími organizacemi měnit názor místních lidí na válku z ledna 1919 a tím vytvářet protiváhu proti stále silné polské propagandě na Těšínsku. Pro mě osobně je tato nešťastná válka symbolem boje našich předků za svobodu a samostatnost naší vlasti,“ dodal Adamus.  „Tak nebo tak, je to sto let, polské nápisy, polská školy a to na historicky českém území, kde se polská menšina nastěhovala až za pozdního Rakouska-Uherska: menšina má vše, co má mít a je to tak dobře,“ napsal pod diskuzi na internet Martin Kraus. „Každopádně vztyčení pomníku českého generála na českém území mi nijak nevadí a polské pobouření považuji za špatný vtip. Kdyby to přešli, svitla by naděje, že jsme konečně na dobré cestě normálního soužití. Tato reakce ale jen vyvolá další vášně a bojím se, že o ty jde polským komunitám, kterým ubývají ti, co se k menšině hlásí. Čímž je ohrožen přísun peněz a ztráta jejich prestiže,“ předpokládá Kraus.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.          

Vložil: Petr Blahuš