Stát zpackal kolem OKD snad úplně vše, a co je horší, packá dál. ČR hrozí, že bude platit 17 miliard z kapes nás všech
27.09.2019
Foto: Ilustrační foto z publikace Po stopách OKD
Popisek: OKD - Důl Karviná
EXKLUZIVNĚ Tiká zde časovaná finanční bomba, kde hrozí státu ztráta až 17 miliard Kč. Což je součet 6,5 miliardy za možnou prohranou arbitráž do kapsy NWR a 10,5 miliardy, které činí nároky Citibank (odmítnuté nároky Citibank ze strany IS Lee Loudy, které se táhnou u Krajského soudu Ostrava už bezmála tři roky a kdy už začíná Citibank docházet trpělivost...). Že jste o tom nikde nic nečetli? Pochopitelně, protože stát tak trochu zaspal a nic neřešil...
O co se přesně jedná? Asi není třeba připomínat barvitou historii OKD, která se čte jak kovbojka z let dobývání Divokého západu; Grossova vláda, kde politicky odpovědný za prodej byl ministr financí Bohuslav Sobotka, prodala důlní impérium hluboko pod cenou, za pouhé 4,1 miliardy (poradenská společnost E.Y. přitom ohodnotila podíl státu na 27,4 miliard) skupině Karbon Invest, která následně přeprodává firmu skupině kolem Zdeňka Bakaly. Přičemž třeba ´příhodně´ zapomněla na téměř 45 tisíc hornických bytů (horníci se tak místo slíbené privatizace, respektive slibu přednostního odkupu, dočkali tvrdé ruky trhu). Bakala byl v té době skrytý za společnost RPG Industries Ltd. se sídlem na Kypru… Když se díky vysátým penězům z OKD – akcionáři si vypláceli obrovské peníze, i když už se firmě nedařilo (i o tom je probíhající soudní jednání u KS Ostrava), stal z Bakaly miliardář a desátý nejbohatší Čech a největší české černouhelné doly se ocitly ve stavu ´Vydolováno. Zdař Bůh!´, jak případně nazval situaci v letech 2008 až 2014 časopis Týden. ´Uhlobaron a filantrop´ Bakala dokončil svůj kouzelnický trik ´levně koupit, vysát a zmizet´ a elegantně se odsunul užívat si nabyté jmění do Švýcarska, jak pokračuje časopis Týden. Tím ale historie OKD nekončí. Její zatím poslední kapitola se začala psát letos 8. února, kdy na Ministerstvo financí dorazil dopis o mezinárodním investičním sporu se společnostmi skupiny NWR kvůli OKD…
Ilustrační foto z publikace Po stopách OKD
Zdař Bůh, Zdeňku Bakalo
Ještě pár řádek k letům minulým: Celá historie OKD je plná prapodivných obchodních transakcí, neznámých majitelů, skrývajících se v daňových rájích, kterou dokonce vyšetřovala policie, dostatek důkazů pro zahájení trestního stíhání manažerů však – překvapivě - nenašla. Přesto byli někteří manažeři nakonec obviněni (za transakce mezi Karbon investem a OKD, kdy OKD při nich měla přijít o více než 2 miliardy), soud je však nakonec osvobodil. Státní zástupce chtěl ve věci podat odvolání, to mu ale nadřízený zakázal (!). Ministerstvo financí dokonce 10. dubna 2014 přiznalo, že Evropské komisi v kauze OKD lhalo, až se jim od huby prášilo, dva bývalí místopředsedové Fondu národního majetku byli obviněni, že státu způsobili škodu nejméně 5,7 miliardy… Prostě, kovbojka z ´divoké privatizace´. Pokud se o ta léta a roli uhlobarona Bakaly zajímáte více, čtěte ZDE a ZDE.
Zdař Bůh, ministryně Schillerová
Nyní se již ocitáme v horké současnosti. OKD, nyní tedy Ostravsko-karvinské doly, akciová společnost, je od dubna 2018 vlastněná státním podnikem Prisko a je zároveň již ne sice největším, přesto stále velkým zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji... V avizovaném mezinárodním investičním sporu se společnostmi skupiny NWR kvůli OKD by měla Českou republiku zastupovat newyorská advokátní kancelář Curtis, Mallet-Prevost, Colt & Mosle LLP. Vyplývá to z materiálu o veřejné zakázce na právní služby pro zastupování České republiky v investičním sporu se společnostmi skupiny NWR. Oznámení o existenci sporu se skupinou NWR obdrželo Ministerstvo financí letos 8. února, jak se píše výše.
Důl Darkov, ilustrační foto z publikace Po stopách OKD
A co je předmětem arbitráže? Likvidátor NWR uvedl, že skupina měla být od roku 2016 řadou politicky motivovaných kroků České republiky připravena o svou investici v podobě obchodního podílu na společnosti Správa pohledávek OKD (dříve OKD). Konkrétní výši škody oficiálně NWR neuvedla, ale akcionáři firmy byli podle ní poškozeni o stovky milionů eur.
Kolikpak nás budou význační američtí právníci stát?
Kritériem pro přidělení zakázky byla cena. Předběžná hodnota zakázky na právní zastoupení je podle materiálu zhruba 50 milionů korun a předpokládaná délka trvání smlouvy přibližně tři roky. Předpokládaná délka se podle dokumentu rovná průměrné délce trvání jedné mezinárodní arbitráže. Vláda v červnu 2019 částku odsouhlasila.
O co v celé záležitosti vlastně jde?
Dopisem z 7. února 2019 se NWR v textu, podepsaném Charliem Lightfootem z londýnské právní kanceláře Jenner & Block, která je likvidátorem firmy NWR, odvolává na mezinárodní dohody – o energetické chartě a o ochraně investic. Skupina NWR Group tvrdí, že utrpěla finanční škodu „dosahující mnoha stovek miliónů eur, za kterou má nárok na odškodnění v plné výši“.
Ilustrační foto z publikace Po stopách OKD
„V případě, že nebude dosaženo vypořádání do tří měsíců od data tohoto dopisu, bude skupina NWR Group (kromě dalších alternativ) oprávněna předložit své nároky Mezinárodnímu centru pro řešení investičních sporů k řešení prostřednictvím mezinárodní arbitráže.“ Tento dopis tak už měl charakter předžalobní výzvy a byl mj. adresován i prezidentské kanceláři a předsedovi vlády. Podle neoficiálních zdrojů údajně požaduje NWR minimálně částku 250 milionů euro (přes 6,5 miliardy Kč).
Jaká je stručná historie společnosti NWR, která chce žalovat ČR?
Původně Zdeňkem Bakalou vedená společnost NWR (ten ale opustil potápějící se loď 24. února 2016 a od tohoto dne přestal mít s OKD de jure cokoliv společného) byla prodána a novým majitelem se stala skupina Ad Hoc Group (AHG), která sdružuje tři britské investiční společnosti. NWR Plc pak vznikla, když NWR do té doby působící jako NWR NV v Nizozemsku změnila v roce 2011 registraci svého sídla do Velké Británie. CERCL a přidružené firmy Asental a BXR převedly celý svůj podíl v NWR bezplatně na NWR Plc a tyto akcie zůstaly bez hlasovacích práv. NWR uvedla, že cílem snížení počtu akcionářů je usnadnění restrukturalizace ztrátové společnosti.
´Bezcenné´ akcie OKD nechceme?
V dubnu 2016 mimochodem AHG nabídla, že státu OKD prodá za méně než 150 milionů eur (asi čtyři miliardy Kč). Tehdejší ministr průmyslu Jan Mládek řekl, že není zajímavé koupit bezcenné akcie. Později skupina Arca Capital slovenského miliardáře Pavola Krúpy navrhla skupině AHG, že od ní OKD odkoupí. AHG tuto jeho nabídku odmítla. V květnu 2016 Krajský soud v Ostravě poslal OKD do úpadku.
Důl Paskov, nyní již zavřený, ilustrační foto z publikace Po stopách OKD
Britská NWR Plc se sídlem v Londýně je nyní prakticky bez dluhů a při vstupu do dobrovolné likvidace 3. 11. 2016 měla na svých účtech cca kolem 5 milionů EUR. Což je dost vysoká suma na pokrytí likvidace i na zahájení arbitráže proti ČR a zaplacení dobrých právníků, což už realizovala prostřednictvím kanceláře Jenner & Block (která je likvidátorem firmy) výzvou českému státu s charakterem předžalobní výzvy.
Zasaďme si to do mezinárodního právního rámce
Česká republika má uzavřené smlouvy o ochraně investic jak s Velkou Británií, tak i s USA a dalšími zeměmi, ze kterých pochází investoři Bakalovy bývalé NWR. Český stát tak může být likvidátorem NWR mj. žalován za to, že neochránil cizí investice v ČR, když český stát nedohlédl na účetní audity a kontroly v OKD a nepřijal opatření k tomu, aby varoval investory v nizozemské (později britské) NWR před dalšími investicemi do české OKD formou aktivního opatření. NWR je holdingová společnost původně registrovaná v Amsterdamu a investoři tak investovali do holdingu a nikoliv přímo do koncové firmy OKD, která pouze spadala pod holding NWR. Problém je v tom, že český stát svým zásahem (převodem akcií na státní Prisko a.s. za spíše symbolických 80 milionů Kč) vlastně ´oddělil a vytrhl´ OKD z holdingových struktur NWR, později z Ad Hoc Group (AHG), což podle mezinárodního práva opravdu lze přirovnat ke znárodnění, pokud stát odmítá uvolnit majiteli soukromé firmy pohledávky investorů mateřské firmy (jde o tzv. ´legitimaci pohledávek z titulu práva majitele mateřského holdingu´). Souhlasné stanovisko EU při převodu majetku na stát, o které se opírá české Ministerstvo financí, v tom podle likvidátora NWR nehraje žádnou roli. Mezinárodní právo opravdu nezná pojem delegitimace vlastnického práva v zájmu ochrany zaměstnaneckých míst nebo sociálního smíru, tak jak je prezentovala ČR při převzetí OKD.
Stát to poněkud zpackal…
Hlavním argumentem britského likvidátora NWR je ale jiný fakt. Firma OKD, která byla od května 2016 vyhlášením úpadku v insolvenci a údajně na pokraji bankrotu, vytvořila následující rok, to byl rok 2017, zisk ve výši téměř 3,4 miliardy korun, i když byla de jure stále v insolvenci. To je bezpochyby evropský i světový unikát… Bohužel pro ČR nejsou zkušení zahraniční investoři, ani likvidátor NWR žádní hlupáci a dobře vědí, že arbitrážní žaloba, i vzhledem k tomuto ´unikátu´, má velkou šanci na úspěch. Zkrátka – voly z nás dělat můžete, ale délku rohů si určíme sami. Paradoxně, v případě úspěchu NWR, by sice český stát musel sáhnout hodně hluboko do státní kasy, ale likvidátor NWR by mohl na druhou stranu odškodnit i řadu českých drobných akcionářů. Taková malá česká finanční schizofrenie…
Ilustrační foto z publikace Po stopách OKD
Dalšími argumenty NWR může být i to, že insolvence vůbec neměla nastat (mj. následným popřením 80% hodnoty pohledávek ze strany IS Lee Loudy ve výši téměř 18 miliard Kč) a prodej za formální cenu do majetku ČR, s vyloučením ostatních nabídek, za spíše symbolických 80 milionů Kč v dubnu 2018, kdy už byly známy zisky za rok 2017 ve výši 3,4 miliardy Kč, tak poškodil významné akcionáře. Zjednodušeně řečeno, NWR a její akcionáře odstavil ´od válu´ český stát, ale udělal to hloupě a naivně, a podle likvidátora NWR i v rozporu s mezinárodním právem.
V tomto státě se mnoho věcí řeší až v okamžiku, kdy se něco po*ere
Možná je nakonec dobře, a to nejen z pohledu českých drobných akcionářů, že o vzniklé škodě a nárocích likvidátora NWR se nebude rozhodovat v ČR, bez místních politických a justičních vlivů. I když se arbitráž potáhne pravděpodobně až dva roky a o tom, zda bude nebo nebude platit český stát miliardy z kapes daňových poplatníků, bude bohužel rozhodovat právní bitva zahraničních advokátů. V jiných kauzách spojených s OKD (např. nároky Citibank ve výši přes 10 miliard Kč) se naše soudy táhnou bezvýsledně už téměř tři roky a s výsledkem v nedohlednu… Zda se první kolo arbitráže odehraje už letos, je zatím ve hvězdách.
Závěrem je nutno objektivně dodat, že současná vláda v kauze OKD pouze sklízí ovoce vlád minulých, z doby vládnutí ČSSD a ODS. Ale to ovoce je už řadu let nahnilé, páchnoucí korupcí a plné podivných červů. Chybou současné vlády je, že do té břečky nezabodla ty správné vidle. Ovlivnit různá rozhodnutí insolvenčního správce, např. v kauze OKD vs. Citibank, ze zákona taky nemůže, co ale může, jsou profesionálně důkladnější manažerská rozhodnutí i s výhledem do budoucna.
Zdeněk Skulina
Příště něco o tom, jak stát pravidelně přispívá desítkami miliónů na miliardové zisky Residomo s.r.o. (dříve RPG byty a ještě dříve Byty OKD) z kapes daňových poplatníků a kde ony zisky vlastně končí.
Vložil: Markéta Vančová