V obou Těšínech to vezmou pořádně od podlahy a oslaví deset let bez hranic. Spolupráce zatím donesla desítky miliard investic
19.12.2017
Foto: kraj Moravskoslezský
Popisek: Starosta Českého Těšína Vít Slováček (vlevo) piluje závoru s tehdejším starostou Těšína Bogdanem Fickem.
Deset let od našeho vstupu do Schengenského prostoru si připomenou všichni občané Těšína, toho Českého Těšína i polského Cieszyna, ve čtvrtek 21. prosince, kde jinde než na mostě Družby. Na všechny čeká od 16.30 atraktivní program.
Napřed krátký exkurs do historie: Těšín je město v jižním Polsku v okrese Cieszyn a metropole Těšínského Slezska. Leží na řece Olši, která je přítokem Odry. Na druhé straně hranice, v České republice, je město Český Těšín.
Český i polský Těšín mluvil německy
Po první světové válce bylo město spolu s celým Těšínskem rozděleno mezi nově vzniklé státy Československo a Polsko, které si na ně oba dělaly nárok. Československá část byla pojmenována Český Těšín, kdežto polská historická část si ponechala původní jméno v polském znění Cieszyn. V české literatuře se někdy pro tuto část používá sousloví Polský Těšín (čímž se odlišuje od nerozděleného města Těšína před rokem 1920).
Sedmidenní válka
Po ukončení první světové války a zániku Rakousko-Uherska se Těšín spolu s celým Těšínskem stal předmětem československo-polského hraničního sporu. Tento spor v lednu 1919 vyústil dokonce v tzv. Sedmidenní válku mezi Československem a Polskem. Spor o Těšínsko byl vyřešen až rozhodnutím na pařížské Radě vyslanců 28. července 1920, kdy bylo rozhodnuto o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko. Město Těšín bylo rozděleno podle řeky Olše. Historická část města připadla Polsku (nyní Cieszyn) a průmyslová část s vlakovým nádražím se stala součástí Československa (nyní Český Těšín). Ani Československo, ani Polsko nebyly s tímto rozdělením spokojeny. Československo se však s rozdělením smířilo na rozdíl od Polska, které si i nadále kladlo územní požadavky vůči Československu a požadovalo připojení celého Těšínska k Polsku.
V letech 1938–1945 byly Cieszyn a Český Těšín opět spojeny v jedno město. Stalo se tak v důsledku obsazení československé části Těšínska polskou armádou v říjnu 1938 a, po porážce Polska Německem v září 1939, připojením celého Těšínska k Třetí říši. Po skončení druhé světové války se hranice vrátily do předmnichovské podoby a město bylo znovu rozděleno podle řeky Olše. Polsko se vzdalo svých územních požadavků na celé Těšínsko v roce 1958.
Centrum polské národnostní menšiny v Česku
Český Těšín je nyní je významným centrem polské národnostní menšiny v Česku. Je zde polská divadelní scéna a Český Těšín je sídlem většiny polských organizací v Česku; v roce 2001 se 16,1 % obyvatel města hlásilo k polské národnosti… Český Těšín je také jedním z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších hraničních přechodů do Polské republiky. Ke kulturním tradicím patří pravidelné festivaly a přehlídky.
Od konce 20. století se objevují návrhy na vypuštění slova „Český“ z názvu města. V září 2007 zamítlo zastupitelstvo města téměř jednohlasně jednu z dalších žádostí místního architekta Karla Cieślara na přejmenování města z Český Těšín na Těšín. Vzhledem ke vstupu České republiky do EU se ze všech těchto událostí stává jen zaprášená historie.
Bez hranic: Oslava Schengenu
A právě nyní Český Těšín slaví deset let Schengenu: Můžete se těšit nejen na příjemnou atmosféru, osobnosti veřejného života, ale také vystoupení pěvecké hvězdy Ewy Farne, typické obyvatelky Těšínska, která je napůl Češka a napůl Polka, populární v obou zemích. Stejně jako před 10 lety je pro všechny připraven pamětní list, dále fotobudky, vystoupení mažoretek, hudební produkce a občerstvení. Slavnosti ukončí světelná show.
Spolupráce napříč státy
Součástí akce bude podepsání již třetí v pořadí Těšínské deklarace, která upravuje pro příští léta spolupráci samospráv a Euroregionu Těšínské Slezsko po obou stranách hranice. Protože právě spolupráce je základním stavebním kamenem a smyslem Schengenského prostoru.
Miliardy korun do rozvoje
Společné investiční akce přinesly doposud na českém i polském Těšínsku miliardy korun do rozvoje komunální a dopravní infrastruktury, do společných sportovních i kulturních aktivit, do spolupráce škol a spolků. Peníze pocházejí z národních nebo evropských zdrojů.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb