Jako zlý sen, říká otec žháře, který zapálil kostel v Gutech. Dřív přitom ministroval, nyní se prý zbláznil. A slova odborníka? Nemuselo se to stát
komentář
11.08.2017
Foto: YouTube / repro
Popisek: Trosky kostela v Gutech
Kostel v Gutech minulý týden ve středu zapálila trojice mladíků. Lidé jsou jejich činem otřesení. V žáru plamenů navždy zmizela unikátní architektonická památka ze 16. století a s ní i vzácné původní vnitřní vybavení. To, že byli chlapci takového činu vůbec schopni, lze jen těžko pochopit. Jednalo se o vzdor proti církvi, nebo projev nemoci? A zatímco se mnozí ptají, co je k tomu vedlo, rozběhla se sbírka na obnovu památky…
V sobotu poslal okresní soud ve Frýdku-Místku dva obviněné mladíky do vazby. Třetí zůstal vyšetřován na svobodě. Reportéři MF Dnes se Václav Janouš, Artur Janoušek se na životní příběhy i možnou motivaci k ohavnému činu podívali zblízka.
Zbláznil se snad ze své nemoci?
Teprve 18letý Jan pochází ze spořádané rodiny, s matkou chodil na mše do kostela. Něco se ale stalo, ve středu v noci se vydal do Gut, aby s dalšími dvěma kamarády zapálil kostel, se kterým byli místní lidé citově spjatí. „Je to jako zlý sen. Nikdo z nás to nedokáže pochopit, je to trápení pro celou rodinu,“ řekl pro MF Dnes Janův otec. Chlapec, který žije se svou rodinou ve Sviadnově u Frýdku-Místku, trpí chorobou zvanou Friedrichova ataxie. Je to nevyléčitelná nemoc nervové tkáně, která způsobuje špatnou koordinaci pohybu. „Podle mě se zbláznil z té nemoci, jinak si to neumím vysvětlit. Uzavřel se do sebe, nikam nechodil, měl jen málo kamarádů, já znám jenom dva,“ řekl Janův otec pro MF Dnes.
Přijeli autem, kdo vystoupil a kostel zapálil?
Jana ke kostelu té noci dovezl autem další z pachatelů Jakub. Jel s nimi také třetí hoch, který druhý den po události měl slavit 18. narozeniny. Jakubovi bude příští týden 19 let. Kdo ze tří mladíků se rozhodl k tomu, že kostel zapálí, není zatím zcela jasné. Jan měl sedět spolu s dalším v autě a čekat. Pracuje se také s verzí, kdy památku měl podpálit právě nejmladší z trojice. Měl vystoupit z vozu, polít zadní část stavby benzinem a škrtnout...
Obviněným hrozí tresty odnětí svobody v rozmezí na 8 až 25 let. Teď je čekají rozhovory s psychology a psychiatry. Nejen lékaři a vyšetřovatelé se totiž snaží pochopit, co je vedlo. Jakub pocházející z Ostravy zůstal vyšetřovaný na svobodě. Poté, co bylo dílo dokonáno, odvezl své kamarády autem pryč.
Jan se k činu měl doznat bez většího přesvědčování. Sousedé, kteří chlapce znají, dokážou i přes bolest, kterou se svými kamarády způsobil, najít ve svém srdci určité pochopení. „Myslím si, že je to určitý vzdor proti církvi. Maminka ho vedla k pobožnosti, vždyť i ministroval,“ uvedl jeden ze sousedů pro Deník. „Víte, já už jsem starý a vím, co to je být nemocný. Dokážu se do situace mladíka vžít, rozhodně bych ho potrestal za to, co udělal, ale ne takovým způsobem, jaký mu hrozí,“ sdělil také muž. I samotný farář zničeného kostela Kazimierz Plachta dokázal projevit shovívavost. „Už je to za námi. Rád bych ty hochy navštívil ve vazbě. Nechci žádné poučování ani vyptávání se na důvody, jen bych jim řekl, že se za ně modlíme,“ citovala duchovního MF Dnes.
Dalo se tomu zabránit?
Podle Jaroslava Drasticha, odborníka na požární bezpečnost, se dalo kompletnímu zničení kostela v Gutech zabránit nebo jej aspoň minimalizovat. „Severské země jako Norsko, Švédsko a Finsko jsou podobnými stavbami proslulé a je zde téměř standardem zajistit požární ochranu těchto kulturních památek nejen z vnitřní části, ale i zvenčí. V České republice se však investuje do prevence, tj. protipožárního zabezpečení takovýchto typů staveb, minimálně. Pokud se majitel nebo správce objektu rozhodne investovat do protipožární ochrany, je jištěn ve většině případů pouze vnitřek budov.“ To byl podle něj případ gutského kostela, který byl vybaven systémem elektronické požární signalizace (EPS), která v případě požáru předá informaci na ústřednu a ta následně přivolá požární hlídky. „Pokud však vznikne požár zvenčí, zde způsobený žhářským útokem, může se stát, že EPS zaregistruje požár až v okamžiku, kdy už je natolik rozšířený, že i přes rychlý příjezd hasičů dojde k velkým škodám nebo úplnému shoření stavby,“ uvedl Drastich. Podle něj by pomohlo zařízení vysokotlaké vodní mlhy HI-FOG. „Trysky protipožárního systému jsou umístěny jak zevnitř, tak i zvenčí kostela a v případě, že dojde k požáru, prasknou teplocitné baňky, které trysky obsahují, a systém spustí hašení. Díky vlastnostem vysokotlakého mlhového systému, dochází k hašení požáru a ochlazování povrchu budovy, takže se požár dále nešíří,“ vysvětlil Drastich.
Z leteckého pohledu vypadá místo jako kráter
Sbírka byla zahájena
Lidé, kteří se aspoň trochu stačili vzpamatovat ze svého šoku, chtějí kostel v Gutech obnovit. „Budeme postupovat tak, aby vznikla vědecká rekonstrukce původního kostela. Farnost, biskupství, město i památkáři s tímto řešením souhlasí. Opět bude postaven ze dřeva,“ uvedl vedoucí stavebního odboru biskupství Václav Kotásek pro Deník.cz. Město Třinec v čele se starostkou Věrou Palkovskou už vyhlásilo sbírku a zřídilo u Československé obchodní banky účet s číslem 7657654/0300.
Na sbírku se právnickou optikou dívá Karol Hrádela. „Sbírka má být ve prospěch právního subjektu, vlastníka zničené památky – Římskokatolické farnosti Ropice, město Třinec pobírá prostředky z veřejných zdrojů, takže svoji činnost financuje i z peněz vytvořených mimo Třinec. Římskokatolická farnost Ropice je církevní právnickou osobou registrovanou u Ministerstva kultury, jejímž zřizovatelem je Biskupství ostravsko-opavské a jako taková má právní subjektivitu, také pravidelně dostává příspěvky z veřejných zdrojů. Celková výše příspěvků dle automatizovaného registru ekonomických subjektů dosáhla 912.000,- Kč, fakticky však příspěvky z veřejných zdrojů byly mnohem vyšší.“
Co na to krajský úřad?
Publicista a právník Karol Hrádela protestoval, že Třinec chce použít veřejné prostředky ve prospěch soukromého subjektu - katolické církve, jejímž představitelem je farář Kazymierz Plachta. „Zajímalo by mne, zda obyvatelé Třince, kterým se stane či stala podobná tragédie, jako církevní organizaci, dostali stejnou podporu od obce, jako dostane již v minulosti z veřejných zdrojů dotovaná církevní právnická osoba, a to nad rámec zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Jsou na tom obyvatelé Třince asi ekonomicky velmi dobře a nepotřebují ekonomickou pomoc, když veřejné prostředky budou použity na vybudování repliky místo na sociální a školské účely,“ zamyslel se Hrádela. „Nepochybuji o pomoci Města Třince v podobných situacích i v případech ostatních vlastníků památek, které z jakéhokoliv důvodu budou či byly poničeny či zničeny. Jenom nevím, jak na to veřejné zdroje vždy postačí. Nebo snad dochází k upřednostňování církevního vlastnictví proti vlastnictví jinému ve prospěch vytvoření něčeho, co stejně již může být maximálně pouhou replikou? Co na to krajský úřad?“
Dodejme závěrem, že krajští radní schválili, že přispějí na obnovu kostela 200 tisíci korunami. „Historická škoda je sice v případě zničení jednoho z nejstarších dochovaných dřevěných kostelů v republice nevyčíslitelná, nicméně se chceme alespoň částečně podílet na obnově této unikátní památky našeho regionu,“ sdělil Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Lenka Sloupová