Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Proč nás zaskočila stoletá bouřka a na některých místech selhávají předpovědi meteorologů? A splní se letos pranostika o Medardově kápi?

05.06.2016
Proč nás zaskočila stoletá bouřka a na některých místech selhávají předpovědi meteorologů? A splní se letos pranostika o Medardově kápi?

Foto: pixabay.com

Popisek: Bouřka - ilustrační foto

Česko i Evropu sužují již více než týden silné bouřky, z nichž ta, která řádila v Albrechticích, je dokonce označována za stoletou. Podle meteorologů ale nejde zas až tak o nic výjimečného. Stále platí, že vše už tady bylo. A kroupy, které spadly v uplynulém týdnu, jsou ve srovnání s těmi, co pršely z mraků v minulém století, celkem zanedbatelné.

Zatímco na mnoha místech naší republiky se varování meteorologů zcela naplnilo, jinde vůbec a houbaři i zahrádkáři marně čekali na vytoužený déšť. Meteorolog Petr Dvořák to vysvětluje tím, že bouřky je velmi těžké předpovědět, respektive určit, kde přesně se vytvoří. Mohou odhadnout například oblast západních Čech, ale už ne konkrétní místo. Lépe se dá, především s pomocí radaru, detekovat pohyb bouřky.

Nic nového pod mrakem

To, co letos zažíváme, není běžné, alespoň ne v takové intenzitě a takovém množství. V květnu na našem území většinou tak časté bouřky nebývají. Petr Dvořák to ale považuje spíše za náhodu, jednou zkrátka prší více, jinde méně. Na straně druhé však průměrný počet bouřkových dnů zůstává prakticky stejný. A uklidňující pro nás také může být, že současné bouřky rozhodně nejsou těmi nejsilnějšími, jaké jsme na našem území zaznamenali. Zatímco v uplynulém týdnu byla v Albrechticích zaznamenána ‘stoletá‘ bouřka, při níž napršelo za hodinu 120 milimetrů vody, v květnu roku 1872 jich spadlo v Mladoticích dvakrát více! Tehdy došlo na území Čech k obrovským záplavám, při nichž bylo například v Praze zcela zničeno mnoho domů. Totéž platí o kroupách, jejichž velikost je někdy doslova šokující. Největší kroupa spadla na našem území v roce 1925, na délku měla sedmadvacet centimetrů.

Emotivní podívaná

Z tohoto úhlu pohledu jsou tedy letošní květnové bouřky celkem nevinné. Petr Dvořák zdůrazňuje, že svoji roli v tom, jak je lidé vnímají, spíše hrají média: „Informace, že někde padají kroupy a že někde byly potlučeny skleníky nebo rozbitá auta, hned všichni vědí a trošku se to zveličuje. Ono je to velmi emotivní, rachotí kroupy, třískají hromy blesky, tak to samozřejmě působí velmi intenzivně na naši psychiku a myslíme si, že se s tím počasím něco zásadního děje, ale zas bych to nepřeháněl,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Radiožurnál. Horší ale je, že kvůli globálním změnám klimatu narůstají extrémy počasí, zvětšují se rozdíly mezi maximálními a minimálními hodnotami. Za poslední století se oteplilo o necelý jeden stupeň, což vypadá zdánlivě nevinně, ale v důsledku toho dochází ke stále větším výkyvům počasí.

A co Medard?

Zdá se, že si v červnu ještě deště pořádně užijeme. Příští týden se totiž dostane ke slovu Medard. Ale je velmi pravděpodobné, že se známá pranostika „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“ zcela nenaplní. Mimochodem, nejvíc platila v roce 1954, ale to souvisle pršelo ‘pouhých‘ dvaadvacet dnů. Jedna z nejoblíbenějších pranostik se tak na našem území ještě nenaplnila, čtyřicet dnů v kuse u nás totiž nikdy nepršelo. Připomeňme ale, že se dosti často medardovské období vyznačuje chladnějšími, deštivými dny. A již v minulosti se naši předci v červnu obávali přívalových dešťů, které jim ničily úrodu.

Čtěte také:

Karel Gott už není na pražské Bertramce. „Jen tak dále, Mistře. Hurááá,“ píše fanynka. Kam odjel a jaké významné rozhodnutí učinil?

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adéla Hofmanová