Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Štěpán Cháb: Nezamňoukám a nezamňoukám. Komentář

komentář 24.06.2026
Štěpán Cháb: Nezamňoukám a nezamňoukám. Komentář

Foto: Se svolením Mistrovství světa mužů a žen 2026 v hokejbale

Popisek: Jarek Nohavica

Česká televize utrpěla technický výpadek. Ten přišel přesně v okamžiku, kdy měl na mistrovství světa v hokejbalu v Ostravě zazpívat Jarek Nohavica. Česká televize tvrdí, že za to nemůže.

Ale to nádherné načasování. Hlasatel ve sportovní aréně před zápasem ČR proti Finsku zvolá – vítáme Jarka Nohavicu, který… a bum, přišel výpadek, Česká televize nasadila znělku sportovního přenosu a střihla tam předtočený rozhovor dvou moderátorů České televize. A počkalo se přesně na okamžik, až Nohavica českou hymnu dozpívá, kdy dozní aplaus obecenstva. Pak se technický výpadek jako zázrakem vyléčil a televizní diváci mohli už bez rušení politicky nevhodným zpěvákem v klidu sledovat zápas. A výmluva je křišťálově čistá – zasáhla vyšší moc, nešlo to ovlivnit. Přesně v okamžiku, kdy do světel vstupoval ten náš ostravský bard.

Komické je, že třeba Primu nebo Novu bych z úmyslné sabotáže nepodezíral. Prostě se stalo. Ale u České televize? I kdyby odpovědný technik klečel dva dny na hrachu, neuvěřím mu, že Nohavicovo pojetí české hymny nebylo vyhozeno se záštiplným zadostiučiněním. Tak si mě Česká televize na dálku vychovala. Ke krajní nedůvěřivosti vůči jejím tvrzením.

Má chyba? A to i při poznání, že Česká televize představuje nátlakovou skupinu jednoho vybraného politického i ideologického směru, který tlačí do lidí horem dolem? Však slušnost především.

Slušnost při neúctě k české hymně. Nešlo totiž o to, kdo ji zpívá, ale že ji oficiálně zpívá. A k národní hymně by se mělo přistupovat s patřičnou úctou i ze strany názorově vyhraněné redakce České televize. Podobně jsou lidé vychováváni k úctě k prezidentovi, protože nejde přece o to, kdo jím je, ale jakou funkci zastává. Zajímavá forma veřejnoprávnosti.

Státní hymna na mistrovství světa patří celému národu a všem divákům, kteří si platí koncesionářské poplatky (nebo daně). Toliko trochu toho velikášského patosu. Pokud si redakce z Kavčích hor osobuje právo určovat, kdo smí a nesmí hymnu pro lidi v přenosu zazpívat, chová se jako čuně pohrávající si s myšlenkou vlastní nadřazenosti, ne jako veřejná služba.

V pondělí po zápasu se pak zaměstnanci té naší, vaší České televize oblékli jako na funus a začali do veřejného prostoru provolávat, že je ohrožena objektivita, nestrannost a vyváženost, že je ohrožena samotná demokracie, protože se má změnit její financování. Aneb víc peněz na dokonale vyměřené přerušování přímého přenosu, protože by se na obrazovkách mohl objevit někdo nevhodný, míní soudruh ideolog v České televizi a stávkující přikyvují a div že uložení ve spacácích nezvoní sametově klíči a nepředstavují změnu financování té naší, vaší, ale nejvíc jejich hlásné trouby jako největší zásah do českého národa od poražení kance Bivojem.

V pondělí mluví o ohrožení demokracie a svobody slova, ale v sobotu bez mrknutí oka vypnou obraz, když se jim nehodí do krámu zpěvák, kterého si pořadatelé v Ostravě legitimně pozvali.

Ale možná je to všechno jedno. Je to jejich televize. My, kteří cítíme, že samotná veřejnoprávnost je dnes a denně porušována (dozvuky naposledy k vidění ZDE), bychom se měli schoulit za příkopem, který nám tu při minulém volebním období vykopal Otakar Foltýn, nyní hradní strašidlo číslo dvě… tedy vlastně tři, druhá je paní Eva. Schoulit se a držet hubu a krok. Protože ti, kteří jsou za foltýnovským příkopem, na jejich názoru nezáleží. Jsou nevhodní, nečistí. Jako ten Jarek Nohavica. Nepřísluší jim mít vlastní názor, protože jejich názor není názor, ale proruská dezinformace, papouškování Kremlu, putinovská informační válka. Na nečistých nezáleží. Jsou za příkopem.

V České televizi by měli Foltýnovi postavit pomník, tak moc s ním souzní.

Jako se v redakci Reportérů ČT muselo mňoukat, nutí teď svou stávkou Česká televize mňoukat celou republiku. Touha donutit ostatní mňoukat je zkrátka v DNA České televize. Já za foltýnovským příkopem nezamňoukám a nezamňoukám.

S takouvou nechť jde (ne)veřejnoprávní ČT do prioru.

Jarek Nohavica je národní bard. S tím Česká televize nehne ani o milimetr. A já jsem rád.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb