Samice se naštěstí okamžitě podřídila... samci

Foto: Pixabay

Popisek: Lev

DOBRÉ ZPRÁVY: Máte rádi Disneyho Lvího krále Simbu? Koukatelná lví romance se šťastným koncem. No, tak na ní rovnou zapomeňte. Tady se jde na lví romanci trochu pragmatičtěji a technokratičtěji. Zoo Ostrava právě skládá maturitu ze sbližování kriticky ohrožených lvů indických.

Třináctiletý samec, veterán z polského Krakova, a pětiletá švédská lvice, nováček z Parken Zoo Eskilstuna, se konečně setkali poté, co chovatelé Zoo Ostrava čekali „přes čtyři měsíce“ na správný okamžik pro jejich setkání. Oním magickým momentem nebyla příhodná chvíle na večeři při svíčkách, nýbrž říje samice.

A něco takového se neobejde bez úskalí. Jak trefně poznamenala Zoo: „Spojování velkých kočkovitých šelem doprovází řada úskalí, kdy riziko usmrcení jednoho z aktérů je nemalé.“ Skvělý základ pro lásku na první pokrvácenou podlahu. Slýcháváte někdy z venku mrouskání koček? No, tak si to začněte násobit jak hlukem, tak i brutalitou.

První rande se neobešlo bez tradičních společenských formalit – tedy „několika šarvátek“, při kterých by běžný uživatel lidských očí bledl hrůzu, jež ale, jak uklidňují odborníci, jsou „typickým projevem chování těchto šelem“. Lvice se naštěstí „v podstatě okamžitě samci podřídila“, což je v živočišné říši, zdá se, nejjistější cestou k sňatku. Samec je prý „velmi klidné a sebevědomé zvíře“, což je v překladu z chovatelského žargonu pravděpodobně: „Nezabil ji hned.“

Důvod tohoto ne zcela spontánního svazku je prozaický a zoufalý zároveň. Evropská populace lvů indických, čítající 109 „významně stárnoucích“ jedinců roztroušených ve 40 institucích, je na tom tak bídně, že EEP (Evropský ex situ program) nařídil „snahy o maximalizaci reprodukce, abychom o tyto kočkovité šelmy v Evropě nepřišli“. Probíhá dokonce „screening plodnosti“, což je elegantní název pro třídění zvířat na základě jejich reprodukční potence. Představte si Tinder, kde vám výsledky vyhodnotí úředník a přidělí vám partnera dle genetické výbavy. Zamilovanost je vedlejší. Pravda, řešilo by to spoustu výdajů na rozvodové řízení.

Divoká populace lvů indických je soustředěná téměř výhradně v indickém státě Gudžarát. A tam si o své lvy pečují. Je sice na „své“ lvy hrdý, ale zároveň je kvůli tomu nechce nikam přestěhovat. Ani pár jedinců jako genetickou obnovu pro evropské chovy. Výsledek? Asi 670 jedinců čelí v jediném lese riziku požáru či epidemie. A kdyby mezi tamní lvy epidemie přišla, reálně by hrozilo, že svět o tento druh lvů přijde nenávratně.

Evropské Zoo tedy sehrávají roli jakéhosi záchranného genetického skladu, byť populace „pochází jen z několika málo zakladatelů, což ztěžuje genetickou diverzitu“. Jinými slovy: spoléhá se na příbuzenské křížení v naději, že to vyjde. Což je trochu riskantní.

Pro veřejnost dobrá zpráva zní: Pavilon je po této reprodukční akci znovu otevřen „denně od 9 do 15 hodin“. Můžete tedy přijít podpořit ochranářské aktivity Zoo mimosezónním vstupným a pokochat se novým, možná trochu donuceným, ale oficiálně „optimisticky se vyvíjejícím“ párem. Prý již byly zaznamenány „první pokusy o páření“. Takže zatímco my si vybíráme partnera na základě společných zájmů, tihle dva plní evropský plán rozvoje. Ať žije láska nařízená shora.

Vložil: Kamil Fára