Jak nás trhli Poláci. Komentář Štěpána Chába
komentář
27.05.2025
Foto: Pixabay
Popisek: Polská vlajka
Investice republiky, zdá se mi, se zredukovaly na dálnice. Jako kdyby počet dálničních kilometrů definoval celkový vývoj země. Nemám ten pocit.
Letos se otevřelo 29, 43. 101 kilometrů dálnic. Je jedno kolik. Je to investice, která se republice násobně vrátí. Dopravní propojení přece doveze do republiky bohatství. Doveze? Dovolím si poukázat na to, že smrtící kombinace drahých energií a levné práce k nám může dovézt jen další montovny. Nic moc dalšího. Konkurujeme pouze levnou prací. A ve výhledu, kromě kapounských hesel politiky, nenabídneme nic jiného.
Tam, kde my se lopotíme s několika málo kilometry dálnice, Poláci staví stovky kilometrů. Provázali svou zemi hustou dálniční sítí, my zase rozhlednami s cedulemi – s podporou EU. Tradiční česká cesta – prachy zadarmo? Tak pojďme rychle vymyslet nějakou ptákovinu, aby ty prachy neutekly. Nekoncepčně, chaoticky a ve stylu hospodářství, založeného na buranském dokapsismu bez jakýchkoli plánů do budoucna.
Česká televize odvysílala krátkou reportáž o polských zubařích, kteří otvírají své ordinace v pohraničí s naší republikou. Cílí na českou klientelu. Lákají české pacienty na kvalitní a o poznání levnější péči, než jakou jim (ne)nabízí české stomatologické ordinace. Ty české v pohraničí totiž chybí úplně. Holt, kapitalismus českou cestou, zvrácený, lechtivě asociální a tak úžasně hloupý, protože vede zemi nikoliv ke kýženému, dobře rozloženému bohatství, ale oligarchicko-státnímu - výhody pro pána, platby pro kmána.
(Poznámka: V reportáži zaznělo i vyjádření České stomatologické komory, která nesouhlasí s tím, že by byl v oblasti nedostatek zubařů. Když se v regionu na české straně otevírá nová ordinace, lidé stojí fronty čítající stovek metrů, do fronty jdou i nocovat, přesto se na všechny nedostane. Poláci v pohraničí budou otvírat čtyři nové ordinace zacílené jen na českou klientelu, protože vidí, že na tom prostě vydělají, v ČR v pohraničí je, co se zubařů týká, mrtvo, Poláci tak nahrazují péči, kterou má pro Čechy zajistit stát, pojišťovny a zubařská komora, ...ale do trapnosti zabalená komora vedená Romanem Šmuclerem bude do světa troubit – není to pravda, ordinací je dost. Z pojišťoven se pak line tradiční mlžení a až chronická neschopnost a z politiky, lokální i státní, ohlušující mlčení. Je tohle jen slepota, nebo už výsměch? Ne, je to jen kapitalistická šmucleřina české asociální cesty prováděná mezi komorou, pojišťovnami a státem, kde obětí je občan s bolavou hubou. A co je fascinující - Poláci to umí, mají zdroje obstarat i pohraničí, my to neumíme, neumíme, neumíme, my pořád jen šmuclerovky likvidujeme všechno v dosahu.)
Zároveň Polsko uchopilo kupříkladu koncepčně své vzdělávání. Posouvá ho kupředu, chce si v další generaci vychovat experty. Lidi schopné, výkonné… spokojené a bohaté. My? Jako fanoušci reforem Marie Terezie a zavilí odpůrci změn jedeme neustále stejnou úroveň předávání poznání lidstva do hlav dětí už dvě stovky let. Samozřejmě s mírnými pokroky. Ale opravdu jen mírnými.
Tedy mírnými. Jak kde a jak v čem. Teď na mě vybafla ukázka z učebnice vlastivědy, kde se děti učí, že praotec Čech přišel do naší zaprděné bažinky plné mléka a strdí z Ukrajiny. Ne z území nynější Ukrajiny, ale doslova z Ukrajiny. Je to trochu problematické tvrzení, řekl bych.
Polsko koncepčně buduje svou zemi a hrne ji do pro Poláky moc zajímavé budoucnosti. V tom dobrém zajímavé budoucnosti, kdy se Polsko stane lokální velmocí Evropy, kterou nejde obejít.
I my jsme se mohli od devadesátých let posunout kupředu, porazit okolní země, mít zajištěnou prosperitu, průmysl, kulturu i ty zubaře... Jenže jsme vyrazili slepě za rychlými penězi. Teď rychle privatizjeme bez rozmyslu, rozprodávejme se bez rozmyslu, prožereme získané peníze bez rozmyslu, zaplevelíme zemi rozhlednami bez rozmyslu, přidáme k nim bez rozmyslu cyklostezky, necháme valnou část peněz rozkutálet v našem systému dokapsismu, čímž postavíme solidní základy pro nynější oligarchii, a pak, až bude všechno kompletně u ledu, zvolíme politiku lokaje směrem k mocnosti, která nás zrovna politicky okupuje. V nynější době tedy k Bruselu. A Berlínu. A brzy Varšavě.
To není vládou Petra Fialy, ani vládou Andreje Babiše. To je vinou všech vlád, které Strakovu akademii okupovaly od revoluce. Nepovedlo se nám nic. Jen přežít. Nevím, jestli to stačí. Ale možná se spokojíme s tím, že jednou za deset let vyhrajeme v hokeji. Nevolníkům něco takového stačí. Jen tedy – moc si neužíváme vydobytků své vlastní práce. Ta zářivá budoucnost se nám dost drze vyhnula.
Vložil: Štěpán Cháb