Seženeme Vám lékaře do měsíce (firma Válek). Neděle Tomáše Vodvářky

Foto: Hans Štembera

Popisek: Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek

„Slibem neurazíš,“ praví jedno české přísloví. Když jej poruší Franta, který má vyčerpat senkrovnu, je to smutné, ale dá se to přežít. Pokud však slib nesplní politik, je to vážné a nejspíš i důvod k odchodu z funkce.

V květnu letošního roku se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo reagovat na tristní personální situaci zavedením nového formuláře na internetu, kde je v češtině, ukrajinštině a ruštině dána občanu možnost se zaevidovat se svým požadavkem na nalezení příslušné lékařské specializace, a to do měsíce od data žádosti. Formulář je k nahlédnutí ZDE.

Principem celé šarády je přehození Černého Petra na zdravotní pojišťovnu, jež má v daném termínu pro žadatele nalézt patřičného specialistu či praktika a umožnit mu jeho vyšetření. Elegantní přehození míče na stranu zdravotní pojišťovny (tedy ve smyslu my děláme, co můžeme, ale ti ostatní nám to kazí) může panu ministrovi sice ulehčit reakci na případné výtky, ale on sám musí v skrytu duše dobře vědět, že takto to prostě fungovat nemůže. Navíc i proto, že je lékař-radiodiagnostik, kde kupříkladu právě v jeho oboru je čekání na provedení magnetické resonance otázkou tří, čtyř i více měsíců (z vlastní čerstvé zkušenosti objednává Fakultní nemocnice Ostrava moje nemocné na březen 2024).

Tristní personální situace je důsledkem ignorace tohoto problému řadou předchozích vlád, tedy i té, kde byl kdysi v čele Václav Klaus, a kdy další a další ministři či celý kabinet následovníků odsunovaly řešení na pozdější dobu, až se konečně ucho utrhlo, a výsledkem jsou zoufalci, kteří obvolávají ordinace, aby slyšeli stejnou větu: „Nebereme, máme plno.“

Není to dáno leností lékařů. Nemocných je víceméně stále stejný počet, počty mladých lékařů nestačí nahrazovat ty, kteří již mají svou životní kariéru za sebou. Řada z nich pracuje již ve svém důchodovém věku (výjimkou nejsou i osmdesátiletí praktici, kteří by už jistě měli mít svůj krátící se čas jen pro sebe), řada lékařů se k němu blíží. I ze své vlastní zkušenosti mohu uvést logický poznatek, že energii, vydanou na celodenní ordinaci před deseti až patácti lety, dnes musím dobíjet mnohem déle a nejspíš ne úplně. Pokud by zítra všichni ti, kteří mají nárok na starobní penzi, ukončili svou lékařskou činnost, systém se zhroutí.

Ti, kteří pracují, mají svou ordinační a pracovní dobu plně využitou. Představa, že za této situace jim přijde jakýsi příkaz, aby byl přednostně vyšetřen pacient na podkladě jakéhosi formuláře, je úsměvná. Lékař v terénu není zaměstnanec pojišťovny (tedy aspoň po právní stránce), navíc dle zákona může žádost o péči odmítnout z kapacitních důvodů. Navíc by tito „extra“ pacienti přeskakovali v pořadí ty, kteří již čekají třeba měsíce dva.

Chápu, že post ministra zdravotnictví je v současné době svým způsobem sebevražedná mise. Pokud bych použil jiné přísloví, pak je třeba říct, že z jistého dostupného materiálu bič neupleteš. Které jistě zná i pan ministr Válek.

Je smutné, že se jím neřídí.

Vložil: Tomáš Vodvářka